Dorůstá výšky až 30 metrů s kulovitou, mohutnoukorunou akmenem o průměru kolem 2 m. V mládí má hladkou tmavošedouborku, která je později černavá, na lomu červenohnědá a olupuje se v malých šupinách. Kvete vkvětnu ažčervnu, případně včervenci.[2]Květy jsou uspořádány ve vzpřímených, hustých, bohatých až 30 cm dlouhýchlatách.[3]Korunní lístky jsou zbarveny bíle se žlutými a červenýmiskvrnami. Na okraji jsou zprohýbané a brvité. Příbuzné druhy kvetou červeně či růžově.Pupeny jsou velké a lepkavé.Listy jsou vstřícné, dlanitě složené,[2] pěti až sedmičetné, dlouze řapíkaté.[4] Lístky jsou podlouhle obvejčité, nestejně zubaté, na rubu na žilnatině rezavě chlupaté. Mohou dorůstat délky 10 až 25 cm.Plod je až 6 cm velká, ostnitá, světle zelenátobolka s 1 až 3 tmavě hnědýmisemeny známými jako kaštany.[5][6]
Původně pochází z malého prostoru v horách naBalkáně v jihovýchodníEvropě, z malé oblasti v severnímŘecku,Albánii,Severní Makedonii,Srbska a Bulharska.[7] Dnes jej ale lze nalézt téměř všude (především v mírném pásu v Evropě), především v parcích a zahradách, ale poměrně snadno i zplaňuje.
Kromě toho, že je strom hojně pěstován jako okrasná rostlina parků aalejí, používalo se barvivo, které obsahují jeho listy, kůra a slupky plodů, k barvení látek. Jehonektar je bohatý na cukry, proto se jedná o důležitý strom provčelaře. Nezralé plody obsahují saponiny, ve větším množství jsou jedovaté. Užívaly se v lidovém léčitelství pro výrobu mastí.Dřevo je využíváno vestavebnictví a k výroběnábytku.[5] Využití dřeva v českých podmínkách nepřipadá v úvahu, protože starší stromy (v parcích) bývají napadené dřevokaznými houbami. Navzdory svému jménu je pro koně jedovatý.
Semeno, nebo také kaštan. Sbírá se od září do října po uvolnění semene z ostnaté tobolky.Kůra loupaná na jaře je bohatá na aesculin. Vůně semene je nepatrná a chuť hořká a štiplavá. Extrakt získaný ze semen jírovce je nažloutle šedý. V některých recepturách je užívanou částí rovněž květ a mladé listy.[8]
Hlavní obsahovou skupinou jsoutriterpeny (až 10%), které souhrnně označujeme jako aescin. Aescin, jenž je zodpovědný za většinu účinku kaštanu, existuje ve třech variantách (a-aescin, b-aescin a cryptoaescin). Z dalších podstatných flavonoidů potom kvercetin, kaempferol a jejich deriváty. Aktivní látky získávané z plodů kaštanu v podobě extraktu jsou označovány jednotně jako (HCSE).[8]
Aktivní látky, získávané z kaštanu (HCSE), zvyšují odolnost vlásečnic a zlepšují žilní tonus. Současně působí protizánětlivě a urychlují vstřebávání otoků. Jírovec je velmi účinný při chronické žilní nedostatečnosti (CVI) a při léčbě křehkých vlásečnic. Nové studie jednoznačně prokázaly účinnost jako žilního tonika. Aesculin obsažený v kůře jírovce snižuje propustnostvlásečnic a zvyšuje jejich odolnost. Těchto účinků se využívá k léčběkřečových žil. Velmi účinný je rovněž nahemoroidy. Klinické studie prokazují účinnost na tzv. „těžké nohy“, noční křeče v nohách. Rovněž tlumí svědivost různých forem ekzémů. Urychluje vstřebávání krevních podlitin a modřin. Účinný je na bolavé klouby a artritidy. Zlepšuje průtok krve v cévách, což pozastavuje srážlivost krve a působí proti vzniku trombů. Ulehčuje vylučování moči při zvětšené prostatě. Vypíná pleť a působí na pokožku jakotonikum. Při vnitřním použití se doporučuje denní dávka 250 – 310 mg standardizovaného extraktu, což odpovídá až 100 mg aescinu. Komise E doporučuje kaštan k léčbě křečových žil.[8]
Při zevním použití je zcela neškodný. Rovněž u jírovce jsou zdokumentovány poměrně vzácně se vyskytujícíalergické reakce. Při vnitřním užití může vyvolat nevolnosti nebo křeče žaludku. Některé prameny hovoří o ztrátě koordinace, zvracení, průjmu a ochrnutí.FDA klasifikuje jírovec jako rostlinu, která při vnitřním užití není bezpečná (podle některých pramenů[zdroj?] jsou dokonce všechny části jedovaté).
Od 90. let 20. století jsou kaštany vČesku a v celé Evropě ohrožoványklíněnkou jírovcovou, jejížlarvyparazitují v listech kaštanů a způsobují jejich předčasný opad. Stromy tím oslabují, nezpůsobují však přímo jejich odumírání.[10]
Sázet jírovce ve větším počtu je rizikové kvůli nebezpečné bakterióze (slízotoková nekróza) způsobené Pseudomonas syringae pv. aesculi,[11] která jírovce napadá, dosud není proti ní ochrana a může způsobit odumření celé aleje.
↑TOMAN, Jan, HÍSEK, Květoslav. Přírodou krok za krokem : Rostliny. 2001. 104 s.ISBN80-00-00912-9. str. 76
↑Aesculus hippocastanum [online]. Euro+Med Plantbase Project [cit. 2008-05-24].Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28. (anglicky)
↑abcKaštan - Jírovec maďal (Aesculus Hippocastanum L.) [online]. MVDr. Jiří Pantůček [cit. 2009-08-20].Dostupné online.
↑MACHEK, V.: Etymologický slovník jazyka českého, Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2010, vydání páté
↑ČT Brno. S jarem přichází další sezóna boje s klíněnkou jírovcovou.Česká televize [online]. Česká televize, 2012-04-12 [cit. 2017-09-17].Dostupné online.
.jpg)
