| JUDr. Ján Ševčík | |
|---|---|
.jpg) | |
| Místopředseda čs. vlády | |
| Ve funkci: 1948 – 1952 | |
| PoslanecProzatímního NS | |
| Ve funkci: 1945 – 1946 | |
| PoslanecÚstavodárného NS | |
| Ve funkci: 1946 – 1948 | |
| Pověřenec pošt | |
| Ve funkci: 1944 – 1944 | |
| Ve funkci: 1945 – 1945 | |
| Předchůdce | František Komzala |
| Nástupce | Kornel Filo |
| Pověřenec zdravotnictví | |
| Ve funkci: 1945 – 1946 | |
| Předchůdce | Viliam Thurzo |
| Nástupce | Emanuel Böhm |
| PoslanecNárodního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1948 – 1952 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | HSĽS agrární strana Demokratická strana SSO |
| Narození | 13. února1896 nebo 1896 Brezolupy Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 6. března1965 Bratislava Československo  Československo |
| Choť | Anna Ševčíková |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | politik |
| Commons | Ján Ševčík |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Ján Ševčík (13. února1896Brezolupy[1] –6. března1965Bratislava[2][1]) bylslovenský ačeskoslovenský politik, poválečný poslanecProzatímního Národního shromáždění aÚstavodárného Národního shromáždění zaDemokratickou stranu, členSboru pověřenců a místopředseda čs. vlády. Poúnorovém převratu v roce 1948 předsedaStrany slovenské obrody, za níž zasedal vNárodním shromáždění republiky Československé. Po roce1952 politicky pronásledován a vězněn.
Zaprvní světové války bojoval včeskoslovenských legiích v Rusku.[3] Po návratu absolvovalPrávnickou fakultu Univerzity Karlovy. V meziválečném Československu působil v letech1926–1934 jako tajemník poslaneckého klubuHlinkovy slovenské ľudové strany. Pak přešel doRepublikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, v níž v letech1935–1939 zastával post zemského tajemníka agrárních odborů na Slovensku. Zadruhé světové války se podílel na domácím odboji a naSlovenském národním povstání.[4]
Během povstání bylpověřencem pošt a telegrafů v2. Sboru pověřenců. tuto funkci pak zastával i v5. Sboru pověřenců v roce 1945. V6. Sboru pověřenců v letech 1945–1946 bylpověřencem zdravotnictví.[5]
V letech1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za Demokratickou stranu. Poparlamentních volbách v roce 1946 usedl za Demokratickou stranu do Ústavodárného Národního shromáždění, kde zastával post místopředsedy. Poparlamentních volbách v roce 1948 byl zvolen ve volebním krajiBratislava do Národního shromáždění, nyní již za Stranu slovenskej obrody. V parlamentu setrval do své rezignace v květnu1952.[6][7][8] V letech 1945–1946 bylpověřencem zdravotnictví.[4]
Už krátce před únorovým převratem roku 1948 se stal v rámci Demokratické strany představitelem prokomunisticky orientované frakce, která žádala očistu strany. Během vlastní únorové politické krize byl 25. února 1948 jmenován státním tajemníkem na ministerstvu národní obrany vdruhé vládě Klementa Gottwalda a přidal se tak na stranu komunistů. Tento krok, podniknutý bez konzultací se zbytkem strany, byl kritizován nejen protikomunisticky orientovanými funkcionáři demokratů, ale i některými prokomunistickými kádry. Problematické totiž bylo, že Ševčík přijal vládní post v době, kdy ještě nebyl vytvořen v Demokratické straněakční výbor, jenž měl jako jediný rozhodovat o personálních otázkách a čistkách. Po únorovém převratu v roce 1948 se Ševčík zapojil do budování Strany slovenské obrody jako loajální součásti komunistického režimu. Stal se jejím prvním předsedou. Po volbách v roce 1948 se pak stal náměstkem předsedy vlády (vicepremiérem) vevládě Antonína Zápotockého. V letech1951–1952 kromě toho vedlStátní úřad pro tělesnou výchovu a sport. V roce 1952 ale jeho politická kariéra skončila, když byl zatčen StB. Jeho kauza byla použita režimem jako exemplární případ za účelem odstrašení případných tendencí k samostatnému politickému postupu nekomunistických politických stran. Dva roky strávil ve vyšetřovací vazbě. Roku1954 byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 17 let.[9] Ve vězení zůstal do roku1960, kdy byl amnestován. Roku1965 byl posmrtně rehabilitován.[8][10]
Obrázky, zvuky či videa k tématuJán Ševčík na Wikimedia Commons| Vláda Antonína Zápotockého a Viliama Širokého | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Předseda vlády | Antonín Zápotocký(jmenován 15. června 1948,KSČ) •Viliam Široký(jmenován 21. března 1953,KSČ) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Členové v den jmenování vlády 15. června 1948 | Viliam Široký(náměstek předsedy vlády do 21. března 1953,KSČ) •Zdeněk Fierlinger(náměstek předsedy vlády do 14. září 1953,KSČ) •Ján Ševčík(náměstek předsedy vlády do 29. května 1952,SSO) •Vladimír Clementis†(zahraničí do 18. března 1950,KSČ) •Ludvík Svoboda(obrana do 25. dubna 1950,KSČ) •Antonín Gregor(zahraniční obchod do 2. prosince 1952,KSČ) •Václav Nosek(vnitro do 14. září 1953,KSČ) •Jaromír Dolanský(finance do 5. dubna 1949,KSČ) •Zdeněk Nejedlý(školství a osvěta do 31. ledna 1953,KSČ) •Alexej Čepička(spravedlnost do 25. dubna 1950,KSČ) •Václav Kopecký(informace do 31. ledna 1953,KSČ) •Augustin Kliment(průmysl, těžký průmysl do 1. srpna 1952,KSČ) •Július Ďuriš(zemědělství do 10. září 1951,KSČ) •František Krajčír(vnitřní obchod,KSČ) •Alois Petr(doprava do 14. prosince 1951,ČSL) •Evžen Erban(sociální péče do 8. září 1951,KSČ) •Ludmila Jankovcová(výživa,KSČ) •Josef Plojhar(zdravotnictví,ČSL) •Emanuel Šlechta(technika do 20. prosince 1950,ČSS) •Alois Neuman(pošty, od 30. dubna 1952 spojů,ČSS) •Vavro Šrobár(sjednocení zákonů do 6. prosince 1950,Strana slobody) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Členové jmenovaní později |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| †Popraveni ve vykonstruovaném politickémprocesu se Slánským. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
