Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Jáchymov

Souřadnice:50°21′31″ s. š.,12°56′5″ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě na Karlovarsku. Další významy jsou uvedeny na stránceJáchymov (rozcestník).
Jáchymov
Lázeňská část města Jáchymov
Lázeňská část města Jáchymov
Znak města JáchymovVlajka města Jáchymov
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecOstrov
Obec s rozšířenou působnostíOstrov
(správní obvod)
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČeskoČesko
Zeměpisné souřadnice50°21′31″ s. š.,12°56′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 304 (2025)[1]
Rozloha50,77 km²[2]
Nadmořská výška596 m n. m.
PSČ362 51 až 363 01
Počet domů726 (2021)[3]
Početčástí obce5
Početk. ú.2
PočetZSJ11
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Republiky 1
362 51 Jáchymov
podatelna@mestojachymov.cz
StarostaFrantišek Holý
Oficiální webwww.mestojachymov.cz
Jáchymov na mapě
Jáchymov
Jáchymov
Další údaje
Kód obce555215
Geodata (OSM)OSM,WMF
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Jak číst infoboxZdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Jáchymov (německySankt Joachimsthal) jelázeňskéměsto vokrese Karlovy Vary vKarlovarském kraji. Leží nedaleko hranic sNěmeckem, sedm kilometrů od hraničního přechoduBoží Dar. Žije v němpřibližně 2 300[1] obyvatel. Historické jádro Jáchymova z šestnáctého století je dnesměstskou památkovou zónou. Jedná se o ucelený soubor goticko – renesančníchpatricijských domů.

Město má dlouhou těžařskou tradici; nejprve se zde těžilostříbro. V roce 1534 to bylo druhé nejlidnatější městoČeského království.Důl Svornost (1525) je nejstarší dosud využívaný důl vEvropě, je to také první a dlouho jediný důl na světě, kde se těžiloradium. Během druhé světové války ve městě a jeho blízkosti probíhala těžbauranu, na které pracovali sovětští váleční zajatci. Po nástupu komunistů zde byli nasazení především političtí a další vězni. Doly dnes (s výjimkou Svornosti) již nejsou v provozu a například v areáludolu Eduard se dnes nachází sportovní areál sestřelnicí nabiatlon.

Ve městě se nachází několiklázeňských domů, jsou zde i jedny znejunikátnějších lázní na světě, kde se léčí přímým ozařováním. V okolí Jáchymova je i několiklyžařských vleků,sjezdových aběžkařských tratí a občas se tu konají i závody v lyžařském orientačním běhu. Ve městě je jediný celoročníaquapark vKrušných horách. Přibližně 3 km od Jáchymova se nachází dolní stanicesedačkové lanovky na Klínovec.

Název

[editovat |editovat zdroj]

NěmeckyJoachimsthal, v letech 1938–1939Sankt Joachimsthal, v letech 1939–1945Radiumbad Sankt Joachimsthal.[4] Při počátku osídleníThal (Údolí), Ioachimsthal, Iochinstal, Iochom, Iochemstal, Jochimystal, Ioachimithal, Iochomsdal, Iochimstal, Iacomsdal.[5]

Historie

[editovat |editovat zdroj]
Dobové znázornění těžby stříbra v Jáchymově
Důl Svornost (1525) je nejstarší dosud využívaný důl v Evropě

Počátky města

[editovat |editovat zdroj]

Město Jáchymov, nesoucí jménosvatého Jáchyma, vzniklo na počátku 16. století jako středisko těžbystříbra.První písemná zmínka o obci však pochází již z roku 1300 v souvislosti s kolonizační činností klášterapremonstrátů vTeplé, kdy byly založeny osadyWerlesgrün,Hanau (Hagenau) a právěConradsgrün s železnýmhamrem a nevýznamnou těžbou stříbra. Osada byla nazvána podle Konráda Wohlsbugského, správceVýchodofranské marky sídlícího vChebu.

16. století

[editovat |editovat zdroj]

Město Jáchymov bylo založeno v roce 1516 na troskách zanikléhoConradsgrünu poté, co zde bylo objeveno velké naleziště stříbra. Založil je hraběŠtěpán Šlik, jehož rodina území vlastnila jako zástavní panství. Okolo toho roku město zažívalo obrovský vzestup, kdyŠlikové rozběhli těžbustříbra a u dolů již bylo postaveno na 400 domků.[6][7] V souvislosti s tím bylo město v roce 1517 přejmenováno na „Údolí svatého Jáchyma / Sankt Joachimsthal“ , podobně jako nedalekésaskéhorní městoSankt Annaberg (Hora svaté Anny) získalo patrocinium svaté Anny.

V roce 1520 získal hraběcí rodŠlikůmincovní právo a Jáchymov byl králemLudvíkem Jagellonským povýšen na svobodné horní město. Nad městem vyrostlŠlikovský hrádek (něm. Freudenstein), jehož úkolem bylo chránit město.

StříbrnýJáchymovský tolar (Joachimstaler) v hmotnosti kolemtrojské unce byl poprvé vyražen zřejmě již v roce 1519, tedy jako druhý v pořadí po německém tolaru (guldenu), raženém od roku 1486 vHallu v Tyrolsku, Jáchymovský tolar dal jméno všemtolarům (Taler) a následně takédolaru.

Obrovský výtěžek stříbrných dolů udělal z hraběcího rodu Šliků jeden z nejbohatších v Českém království. Od roku 1517 měl hraběŠtěpán Šlik se svými bratry svrchovanost nad celým „údolím“. Pobitvě u Moháče roku 1526 až do roku 1528 nemělo město majitele. Po prohlášení Štěpána Šlika za mrtvého dosáhl nový český králFerdinand I. vrácení udělenéhomincovního privilegia pod výhradní správu Koruny. Šlikové poté razili mince ještě jakozmocněnci jménem krále a po roce 1528 byla ražba šlikovského tolaru ukončena.

V roce 1535 v Jáchymově stálo kolem 1200 domů a žilo kolem 18 000 obyvatel. Jednalo se tak o druhé nejlidnatější město Českého království. Roku 1547 byla Šlikům po habsburském vítězství vešmalkaldské válce králem Ferdinandem I. odebrána veškerá práva na Jáchymov.[8]

Počty obyvatel významných měst v roce 1534[9]
Městopočet obyvatel
Jáchymov18200
Praha50000
Cheb15000
Plzeň3300
Karlovy Vary600
Norimberk40000
Drážďany6500

17. století

[editovat |editovat zdroj]
Šlikův hrádek z roku 1517 je nejmladší hrad na území Česka

Později po vyčerpání hlavních zásob stříbra došlo k úpadku města, takže roku 1601 v Jáchymově nestálo ani 500 domů (zanikla především provizorní hornická obydlí) a počet obyvatel klesl asi na 2000. Po neúspěchu vbitvě na Bílé hoře bylJáchym Ondřej Šlik (pravnuk zakladatele Jáchymova)popraven na Staroměstském náměstí v Praze v roce 1621. V týchž letech vypukly boje třicetileté války. Byla také zahájenarekatolizace města, kvůli níž množství protestantských obyvatel a horníků odešlo do nedalekéhoSaska. HradFreudenstein (Šlikův hrádek) byl v roce 1634 při obléhání města švédským vojskem poškozen dělostřelbou a vyhořel.[10]

19. století

[editovat |editovat zdroj]

V 19. století bylo město sídlemokresní správy, okresního soudu a horní a hutní správy. V té době bylatěžba ještě stále poměrně významná, vykonávaly ji částečně státní a částečně soukromé společnosti. Vedlestříbra (1885: 227 malých centů), takénikl,bismuturanová ruda. Ve městě byla takéc. k. tabáková továrna, která zaměstnávala asi 1000 žen. Kromě toho také výrobarukavic, korkovna s výrobou zátek a také bylo paličkování. 31. března 1873 město téměř zcela vyhořelo.

Na konci 19. století objevilaMarie Curie-Skłodowská v jáchymovské uranové rudě prvekradium, za což později získalaNobelovu cenu.[11]

20. století

[editovat |editovat zdroj]

V letech 1938 až 1945 byl Jáchymov v důsledku uzavřeníMnichovskédohody přičleněn knacistickémuNěmecku.

V blízkosti Jáchymova i v samotném městě jsoubývalé doly na uranovou rudu (obsahujícíuraninitSvornost,Rovnost,Bratrství,Mariánská,Eduard, ...), těžba v nich probíhala v letech 1939 až 1962 (na jaderné projekty nacistů[12] i komunistů) a během té doby se vytěžilo přibližně 8000 tunuranu. Za německé okupace a později zasocialismu byly při těchto dolech zřizoványpracovní tábory, v nichž držení vězni (zejména političtí) sloužili jako levná pracovní síla. Přes rozvoj těžby v té době zažíval městský urbanismus spíše úpadek. V roce 1930 stálo v Jáchymově 926 domů a žilo 5954 obyvatel, v roce 1991 už to bylo jen 622 domů a 2456 obyvatel.[10] Řada památkově hodnotných objektů v té době zanikla, jiné se dostaly do havarijního stavu. V roce 1957 Jáchymov přišel i oželezniční trať z nedalekého Ostrova vybudovanou v roce 1896. Od roku 1963 v Jáchymově končilazkušební trolejbusová trať, na které byly zkoušenytrolejbusy vyráběné podnikemŠkoda v Ostrově. Po ukončení výroby v ostrovském závodě v roce 2004 byla tato trať zrušena.

Přírodní poměry a sport

[editovat |editovat zdroj]

Jáchymov leží na strmém jižním svahuKrušných hor, nasilnici I/25 z Božího Daru doKarlových Varů. Vjezd do města od severu leží v nadmořské výšce 776 metrů, léčebné středisko na jižní straně Jáchymova je ve výšce 600 metrů. Do severozápadní části katastrálního území Jáchymova zasahuje část evropsky významné lokalityKrušnohorské plató.

Přírodní poměry jsou zde dobré prolyžování. V Jáchymově se nacházejí dvalyžařské areály, větší Skiareál Náprava a menší Skiareál Střed. Skiareál Náprava se nachází ve výšce až 930 metrů, disponuje třemilyžařskými vleky (typ kotva a poma) a umělým zasněžováním, poskytuje také služby jako je lyžařská škola a půjčovna lyží. Skiareál Střed disponuje jedním lyžařským vlekem typu kotva.

Na severozápadě města se nacházíběžkařská trasa abiatlonová trať a střelnice. Asi sedm kilometrů severně se nachází náhorní plošiny Krušných hor, kudy vede Krušnohorská běžkařská magistrála.

Obyvatelstvo

[editovat |editovat zdroj]

Přisčítání lidu v roce 1921 zde žilo 5 724 obyvatel (z toho  511 mužů), z nichž bylo 188 Čechoslováků, 5 469 Němců, pět příslušníků jiné národnosti a 62 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 83 obyvatel bylo evangelíky, jeden patřil k církvi československé, 21 k církvi izraelské, pět k jiným nezjišťovaným církvím a dvacet lidí bylo bez vyznání.[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 5 954 obyvatel: 434 Čechoslováků, 5 447 Němců, osm příslušníků jiné národnosti a 65 cizinců. Stále převládala výrazná římskokatolická většina, ale žilo zde také 97 evangelíků, třicet členů církve československé, dvacet židů, jeden člen nezjišťovaných církví a 160 lidí bez vyznání.[14]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[15][16]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel6 668 a 6 5866 709 a 6 6287 1337 487 a 7 3857 6277 1737 4046 6594 6083 2893 3752 7162 8302 8382 207
Počet domů7558077748528789531 1671 169919678640647666724726

Městská správa a politika

[editovat |editovat zdroj]

Členění města

[editovat |editovat zdroj]

Jáchymov se člení na pětčástí, které leží na dvoukatastrálních územích (Jáchymov aPopov u Jáchymova):[17]

Na území města se také dříve nacházely již zaniklé vesnicePopov aZálesí.

Od 1. ledna 1979 do 28. února 1990 k městu patřily iBoží Dar,Ryžovna aZlatý Kopec.[18]

Starostové

[editovat |editovat zdroj]

před rokem 1850

[editovat |editovat zdroj]

1850–1919

[editovat |editovat zdroj]

1919–1935

[editovat |editovat zdroj]

1938–1945

[editovat |editovat zdroj]

1945–1989

[editovat |editovat zdroj]
  • 15. 5. 1945 – 3. 7. 1945 František Kroupa (Revoluční výbor)
  • 03. 7. 1945 – 12. 7. 1946 J. Placatka
  • 12. 7. 1946 – 18. 7. 1947 Josef Němec (KSČ)
  • 18. 7. 1947 – 29. 1. 1953 Jan Šnorek
  • 29. 1. 1953 – 26. 5. 1954 Marie Urbášková
  • 26. 5. 1954 – 21. 6. 1960 Jaroslav Raušal
  • 21. 6. 1960 – 9. 11. 1976 Oldřich Ertl st.
  • 9. 11. 1976 – 1. 1. 1983 Richard Mavr
  • 1. 1. 1983 – 11. 12. 1990 Oldřich Ertl ml.[19]

po roce 1989

[editovat |editovat zdroj]
  • 11. 12. 1990 – 25. 9. 1992 Radovan Koutský (OF)
  • 25. 9. 1992 – 29. 11. 1994 Rüdiger Eisenstein (OF)
  • 29. 11. 1994 – 14. 11. 2002 Petr Fiedler (ODS)
  • 14. 11. 2002 – 12. 10. 2005 Zdeňka Fiedlerová (ODS)
  • 12. 10. 2005 – 6. 11. 2006 Michal Kuneš (ČSSD)
  • 6. 11. 2005 – 4. 8. 2008 JUDr. Jaroslav Vondráček Ph.D. (Naděje pro Jáchymov)
  • 4. 8. 2008 – nyní Ing. Bronislav Grulich (Naděje pro Jáchymov + nez. za TOP 09)

Městské symboly

[editovat |editovat zdroj]

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedyPoslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. dubna 2019.[20]

Hospodářství

[editovat |editovat zdroj]

Lázeňství

[editovat |editovat zdroj]
Aquacentrum Agricola
Radium Palace
Lázeňský hotel Běhounek

V Jáchymově se nacházejí jedny z nejunikátnějšíchlázní v ČR, ale i ve světě. Pohybový aparát se zde léčí radonovou vodou a přímým ozařováním. Tato léčba je indikována při chorobách cévních (Raynaudova choroba,arterioskleróza velkých cév, cévní křeče). Dále při chorobách nervových (poruchy periferních nervů), revmatických chorobách, či zánětech nervů. Nejvýznamnějším využitím je léčba chorob pohybového aparátu –dna, ostruha (zkostnatěníAchillovy šlachy), záněty a degenerativní změny kloubů,Bechtěrevova choroba.

Lázně byly založeny v roce 1906 na základě práce ing.Josefa Štěpa a dr.Leopolda Gottlieba. Zpočátku byla voda využívána k pitným kúrám (voda zdolu Werner). Později se začaly používat koupele. První koupelová vana stála v ordinaci doktora Gottlieba v domě pekaře Kuhna na dnešním náměstí Republiky. Později byly zřízeny koupelové kabiny v továrně nauranové barvy. V roce 1911 byla otevřena první lázeňská budova – dnešníAquacentrum Agricola. Téhož roku také vznikla Akciová společnost pro radiové lázně Jáchymov.

Lázeňské domy a hotely

[editovat |editovat zdroj]
  • Agricola – první lázeňská budova ve městě, nyní jediný celoročníaquapark vKrušných horách.
  • Radium Palace – lázeňský neoklasicistní hotelový palác, již v době svého vzniku v roce 1912 a patřil k tomu nejlepšímu, co tehdejší Evropa mohla v oblasti lázeňství nabídnout
  • Akademik Běhounek – lázeňské sanatorium postavené v roce 1975 je koncipováno pro komplexní lázeňské služby. Budova se šesti nadzemními a třemi podzemními podlažími je nepřehlédnutelnou dominantou nad jáchymovským údolím
  • Praha – původně postaven jako továrna na loutky a dřevěné hračky, v roce 1911 přestavěn pro potřeby nových lázní
  • Curie – moderní panelový objekt otevřený v roce 1992
  • Elektra – lázeňský dům ELEKTRA byl postaven okolo roku 1900 a vznikl spojením dvou původně samostatných budov Elektra a Mignon
  • Astoria – lázeňský dům ASTORIA vznikl spojením tří budov postavených na začátku 20. století: Seidel, Mariánský dům a Astoria. Nachází se přímo v centru lázeňské části města Jáchymova
  • Dalibor – vila z roku 1930 sloužící jako depandance hotelu Běhounek
  • Jitřenka – vila z roku 1929 sloužící jako depandance hotelu Běhounek
  • Lužice – depandance hotelu Curie
  • Dagmar – původně soukromá vila. První český penzion v Jáchymově
  • Radiologický pavilon (Vyšetřovací ústav) – medicínské zázemí lázní. Jsou zde vyšetřovny a laboratoře

Doprava

[editovat |editovat zdroj]

Železniční trať Ostrov nad Ohří – Jáchymov byla v provozu mezi lety 1896 až 1957.Autobusy nyní zajišťují pravidelné spojení přesOstrov doKarlových Varů. Od roku 2005 má Jáchymov jednu linkuměstské autobusové dopravy MHD-1.

Pamětihodnosti

[editovat |editovat zdroj]
Kostel svatého Jáchyma
Radnice v Jáchymově
Královská mincovna a muzeum v Jáchymově
Jáchymov, Náměstí Republiky
Jachymovská nejstarší lékárna ve střední Evropě
Jáchymov, ulice T. G. Masaryka
Sloup Nejsvětější Trojice
Jáchymovský portál domu č.p. 145 z roku 1541
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Jáchymově.

Sakrální památky

[editovat |editovat zdroj]

Nedaleko města se na úpatíPlešivce také nacházelkapucínský klášter v Mariánské, který byl v šedesátých letech 20. století zbořen.

Památky související s těžbou

[editovat |editovat zdroj]

Památky související s pracovními tábory

[editovat |editovat zdroj]

Nápravně pracovní tábory

[editovat |editovat zdroj]

Nápravně pracovní tábory byly postupně zrušeny v roce 1960 s ústupem těžby uranové rudy a dnes po nich nezbylo téměř nic.

Pomníky a památníky

[editovat |editovat zdroj]

Odstraněné pomníky a památníky

[editovat |editovat zdroj]

Zajímavosti a místní nej

[editovat |editovat zdroj]

Osobnosti

[editovat |editovat zdroj]
Georgius Agricola
MědirytJohana Majora odCarla Ludwiga Jacobiho, Dlouhodobá sbírka starých a nových teologických děl, 1738
PortrétKašpara Eberharda od Lucase Cranacha mladšího (výřez z výjevu ve wittenberském kostele)

Za nejvýznamnější renesanční osobnosti Jáchymova bývají považováni dva humanistéː učenecGeorgius Agricola, který byl v letech 1527–1530 pod původním jménem Georg Bauer městským lékařem, a dále až ro roku 1533 pod latinským jménem Georgius Agricola studoval technologii hornictví a hutnictví stříbrných a ostatních rud, jež publikoval významným spisem De re Metallica Libri XII. (Dvanáct knih o hornictví a hutnictví). Druhou osobností byl teolog, kazatel a učitelJohannes Mathesius a Luterskýpastor, žák, životopisec a přítelMartina Luthera aFilipa Melnachthona. Ten se proslavil spisemSarepta oder Bergpostill, kde formou dvaceti kapitol, označenýchkázání popsal obory jáchymovských rudných řemesel a navrhl etický kodex horníků. Slavnými umělci jáchymovské mincovny byli zlatníci a medailéři Wolf a Nickel Miliczové, a zejména Concz Welcz a Caspar Ulich, kteří se proslavili stříbrnými sochařskými miniaturamihandštajnů pro císaře, arcivévody a kurfiřty v Sasku, Tyrolsku i v Praze.

Rodáci

[editovat |editovat zdroj]

Osoby spojené s městem

[editovat |editovat zdroj]

Čestní občané

[editovat |editovat zdroj]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. abČeský statistický úřad:Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025.Praha:Český statistický úřad. 16. května 2025.Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad:Malý lexikon obcí České republiky – 2017.Český statistický úřad. 15. prosince 2017.Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad:Výsledky sčítání 2021 – otevřená data.Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. KUČA, Karel.Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Díl 2. Praha: Libri, 1997. S. 549. Dále jen Kuča (1997). 
  5. http://mapy.mzk.cz/
  6. JANÁČEK, Josef.České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I. 1. vyd. Praha: Academia, 1968. str. 111.
  7. Stručná historie Jáchymova a objektu Radnice [online]. Mestojachymov.cz [cit. 2020-07-15].Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-23. 
  8. K dějinám města v 16. a 17. století viz např.Lukáš M. Vytlačil:Příběh renesančního Jáchymova; in: Evangelicus 2017, Praha 2016, s. 42-45. (dostupné on-line)
  9. KAŠPAR, Pavel; HORÁK, Vladimír.Schlikové a dobývání stříbra. 1. vyd. Praha: Granit, 2009. 95 s.ISBN 978-80-7296-068-2. S. 21. 
  10. abKuča (1997), s. 551
  11. Joseph Braunbeck,Der strahlende Doppeladler: Nukleares aus Österreich-Ungarn
  12. http://phys.org/news/2015-09-forensic-uranium-german-nuclear-1940s.html - Forensic investigation of uranium from German nuclear projects from the 1940s
  13. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 243. 
  14. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 118. 
  15. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha:Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25].Dostupné online. 
  16. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25].Dostupné online. 
  17. Obec Jáchymov: podrobné informace [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2017-09-26].Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-26. 
  18. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21.Dostupné online. S. 33, 494, 667. 
  19. Kroniky města
  20. Udělené symboly – Jáchymov [online]. 2019-04-04 [cit. 2022-06-09].Dostupné online. 
  21. Nejstarší lékárna ve střední Evropě dá místo léků prostor bylinkám.iDNES.cz [online]. 2014-05-14.Dostupné online. 

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • SCHMIDT, Richard.Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XL. Politický okres Jáchymovský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1897. 133 s.Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08. S. 28–104. 
  • ŠKÁCHA, Pavel; PLÁŠIL, Jakub; HORÁK, Vladimír.Jáchymov: mineralogická perla Krušnohoří. Praha: Academia, 2019. 688 s.ISBN 978-80-200-2931-7. 
  • URBAN, Michal; ALBRECHT, Helmuth.Hornické památky Montanregionu Krušné hory/Erzgebirge = Denkmale des Bergbausin der Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří. Jáchymov: Montanregion Krušné hory – Erzgebirge, 2014. 182 s.ISBN 978-80-260-8160-9. S. 100–103. 

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Části městaJáchymov
Části obce
Ostatní
Města,obce avojenský újezdokresu Karlovy Vary

Abertamy •Andělská Hora •Bečov nad Teplou •Bochov •Boží Dar •Božičany •Bražec •Březová •Černava •Čichalov •Dalovice •Děpoltovice •Doupovské Hradiště •Hájek •Horní Blatná •Hory •Hroznětín •Chodov •Chyše •Jáchymov •Jenišov •Karlovy Vary •Kolová •Krásné Údolí •Krásný Les •Kyselka •Merklín •Mírová •Nejdek •Nová Role •Nové Hamry •Ostrov •Otovice •Otročín •Pernink •Pila •Potůčky •Pšov •Sadov •Smolné Pece •Stanovice •Stráž nad Ohří •Stružná •Šemnice •Štědrá •Teplička •Toužim •Útvina •Valeč •Velichov •Verušičky •Vojkovice •Vrbice •Vysoká Pec •Žlutice •vojenský újezd Hradiště

legenda:město,městys.
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Česko |Geografie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jáchymov&oldid=25523783
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp