| Jáchym z Fiore | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1135 Celico |
| Úmrtí | 30. března1202 (ve věku 66–67 let) Pietrafitta |
| Místo pohřbení | San Giovanni in Fiore Abbey |
| Povolání | teolog |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Jáchym z Fiore, italskyGioacchino da Fiore [džoakíno] a latinskyJoachim de Floris (kolem1135, Celico uCosenzy v Kalábrii –30. března1202, opatství Fiore v Kalabrii) byl italský mnich, spekulativní teolog, mystik amilenarista.
Narodil se v zámožné rodině notáře, vzdělával se v Cosenze a pracoval jako notář v Palermu naSicílii. V roce1159 vykonal pouť do Svaté země a v Jeruzalémě prožil duchovní obrácení, takže potom žil několik let jako poustevník a potulnýkazatel. Vstoupil docisterciáckého kláštera v Sambucine a potom v Corazzu, kde byl patrně1168 vysvěcen na kněze. Zcela se věnoval studiuBible, zejména knihyZjevení Janova, a roku1177 byl proti své vůli zvolenopatem.
Roku 1182 ho papežLucius III. na jeho žádost úřadu zprostil a Jáchym pak vystřídal několik klášterů, kde usilovně studoval a diktoval své spisy. Kolem 1190 založil klášter ve Fiore v Kalábrii, kde také zemřel. Svou opravdovostí a způsobem života si získal velkou autoritu i u dalších papežů aDante Alighieri ho v Božské komedii představuje mezi světci. Jeho svátek se slaví29. května.
Veliký vliv si Jáchym získal svým výkladem dějin na základěBoží Trojice aZjevení Janova. Podle Jáchyma se totiž dějiny dělí do tří období:
Toto pojetí se neobyčejně rychle šířilo, ale po Jáchymově smrti bylo odmítnutoLateránským koncilem (1215) iTomášem Akvinským a nakonec roku1263 odsouzeno jakohereze. Nicméně i dále ovlivňovalofrantiškánské „spirituály“, Bratří svobodného Ducha a další, zejména pozdně středověká anarchická hnutí.
Myšlenka trojice dějinných období se od 16. století obecně prosadila, ruští carové prohlásili Moskvu za „TřetíŘím“ a ještěHitlerovaTřetí říše se původně opírala o představu následnosti středověké, Bismarckovy a nacistické říše.
Kromě toho se mu neprávem připisovala řada dalších spisů, zejménaVaticinia de Summis Pontificibus, kniha proroctví o budoucnosti papežství.
Ve 13. století byla z jeho spisů sestavena – pravděpodobně vefrantiškánském prostředí – kompilace nazvanáIntroductorius in Evangelium aeternum, známá pod zkráceným názvemEvangelium aeternum (Věčné evangelium)
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuJoachim of Fiore na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuJáchym z Fiore na Wikimedia Commons