| Ivan Ignaťjevič Jakubovskij | |
|---|---|
| Narození | 25. prosince 1911jul. /7. ledna1912greg. Zajcava |
| Úmrtí | 30. listopadu1976 (ve věku 64 let) Moskva |
| Místo pohřbení | Hřbitov u Kremelské zdi |
| Alma mater | United Belarusian Military School (do 1934) Leningradská vyšší důstojnická tanková škola (do 1935) Vojenská akademie generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace (do 1948) |
| Povolání | politik,důstojník a autor memoárů |
| Ocenění | Řád rudého praporu (1942) Řád rudého praporu (1943) Řád Vlastenecké války 1. třídy (1943) Hrdina Sovětského svazu (1944) Leninův řád (1944) … více naWikidatech |
| Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu (od 1937) |
| Funkce | poslanec Nejvyššího sovětu SSSR (1961–1976) |
| Podpis | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Ivan Ignaťjevič Jakubovskij (7. leden1912,Zajcava –30. listopad1976,Moskva) bylběloruskýsovětskývoják, maršál, který organizoval invazi do Československa v srpnu 1968.
Narodil se vMohylevské gubernii carského Ruska, na území dnešníhoBěloruska. Od roku 1932 působil v sovětské armádě jako profesionální voják. Zúčastnil sesovětsko-finské války v letech 1939-1940 a poté idruhé světové války jako velitel různých tankových útvarů. Zúčastnil sebitvy u Stalingradu roku 1942 a tankovébitvy u Kurska roku 1943. Roku 1944 získal (dvakrát) vyznamenáníhrdina Sovětského svazu[1]. V závěru války se pak účastnilberlínské apražské operace. Po válce působil v různých funkcích v armádě. Od 60. let vstoupil do politiky. Roku 1961 se stal členemÚstředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, roku 1962 byl prvně zvolen poslancemNejvyššího sovětu. Roku 1967 byl uveden do hodnostimaršála Sovětského svazu. Ve stejném roce byl jmenován prvním náměstkem ministra obrany Sovětského svazu a zároveň vrchním velitelem Spojených ozbrojených silVaršavské smlouvy.[2] Z pozice této funkce byl hlavním organizátoremvpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.[3] V roce 1970 mu byl udělen čestný titulhrdina Československé socialistické republiky.[2]