| Ivan Hribar | |
|---|---|
.jpg) Ivan Hribar | |
| poslanecŘíšské rady | |
| Ve funkci: 1907 – 1911 | |
| poslanecKraňského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1889 – 1906 | |
| starostaLublaně | |
| Ve funkci: 1896 – 1910 | |
| Předchůdce | Peter Grasselli |
| Nástupce | Ivan Tavčar |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní pokroková str. |
| Narození | 19. září1851 Trzin Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 18. dubna1941 (ve věku 89 let) Lublaň Italské království  Italské království |
| Příčina úmrtí | utonutí |
| Děti | Zlatica Hribar |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | diplomat,spisovatel,advokát apolitik |
| Commons | Ivan Hribar |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Ivan Hribar (19. září1851Trzin –18. dubna1941Lublaň[1]) bylrakouský politikslovinské národnosti, na počátku 20. století poslanecŘíšské rady; dlouholetý starosta Lublaně.
Vychodil nižší gymnázium v Lublani. Od roku 1870 pracoval pro českoubanku Slavia (od roku 1876 vedl její pobočku v Lublani). V roce 1884 byl zakladatelem a vydavatelem politického týdeníkuSlovan. Od roku 1868 byl spolupracovníkem listuSlovenski narod. Zapojil se i do veřejného a politického života. V období let 1882–1910 zasedal v obecním zastupitelstvu v Lublani a v letech 1896–1910 byl starostou Lublaně. Za jeho úřadování prodělalo město značný rozvoj. Došlo k výstavbě elektrárny, plynárny, vodovodu a pouliční dráhy. Roku 1890 mu Lublaň udělila čestné občanství. Počátkem 20. století podporovalnovoslovanství.[1][2]
V roce 1889 kandidoval doKraňského zemského sněmu zakurii venkovských obcí, ale porazil hoFran Povše. Do zemského sněmu následně nastoupil za kurii obchodních a živnostenských komor a zastupoval zde Lublaň až do roku 1906. Byl trvale členem finančního výboru sněmu a po jistou dobu i jeho předsedou. Zasadil se o založení zemské hypoteční banky a výstavbu několika železničních tratí. Prosazoval zřízení slovinské univerzity v Lublani.[1]
Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Vevolbách do Říšské rady roku 1907, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva, získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvodKraňsko 1.[3] Profesně se k roku 1907 uvádí jako starosta.[4] Byl členem poslaneckého klubu Svaz Jihoslovanů.[5] Politicky patřil kNárodní pokrokové straně.
Po světové válce byl místopředsedou národní rady v Lublani. V letech 1919–1921 působil jako velvyslanecKrálovství Srbů, Chorvatů a Slovinců v Československu. Od roku 1921 žil v Lublani. V roce 1925 se pro nesouhlas s politickou situací stáhl z veřejného života. V dubnu 1941 po italské okupaci Lublaně spáchal sebevraždu.[2][1]
Obrázky, zvuky či videa k tématuIvan Hribar na Wikimedia Commons