Jméno osady bylo odvozeno od osobního jménaIvanek, což byla domácká podoba jménaIvan. Význam místního jména tedy byl „Ivankovi lidé“. JménoIvanek se používalo i v podoběEjvanek a jméno osady je proto též doloženo (od konce 13. století) v podoběEjvančice. Ta se stala také základem německého jména. PočátečníI- neboEj- se nářečně změnilo naE-/É- a některá předložková spojení (zejménav Evančicích) zapříčinila vznik tvaruVančice, dodnes hovorovému.[6] Lidově jsou označovány též jakoVangl.[7]
Ivančice byly založeny počátkem 13. století, první zmínka pochází z roku1221, kdy jsou uváděny vpredikátu Mikuláše z Ivančic, který byl zřejmě knězem.[8] Středověké měšťanské domy na náměstí se dochovaly do dnešní doby. Svého vrcholu dosáhly v 16. století, kdy zde sídliličeskobratrští biskupové a pracovala zdejejich tiskárna. V roce 1625 byla zdejší českobratrská knihovna převezenaexulanty doSkalice, tam byla v roce 1671 násilně bratrské komunitě odebrána a včleněna do knihovny františkánského kláštera.[9]
Ivančice (v jidišאייבעשי,Ejbešic) měly také jednu z historicky nejstarších a nejvýznamnějšíchžidovských obcí naMoravě. V bývaléžidovské čtvrti se dodnes zachovalaempírová synagoga a severně od města takémístní hřbitov, jedno z nejstarších a nejrozlehlejších židovských pohřebišť na Moravě. V Ivančicích pravděpodobně v mládí žil významnýjudaistický kazatel a znalectalmuduJonathan Eybeschütz (příjmení je odvozeno od německého názvu města), jehož otec byl místnímrabínem.
Po roce 1848 se město stalo centrem hospodářského života celého okolí. V roce 1859 byla zřízenaivančická nemocnice.
Od 20. let 19. století do 70. let 20. století se v okolí města pěstovalchřest, známý jako lahůdka.[10] Od 90. let 20. století zde každoročně probíhají tradiční slavnosti věnované této zelenině, je plánována také realizace malé chřestové zahrady u Stříbského mlýna.[11]
Ve volebním období 2002–2006 byl starostou města Vojtěch Adam (KSČM) a místostarostou Jaroslav Pospíchal (KSČM). Ve volebním období 2006–2010 byl starostou města Vojtěch Adam (KSČM). Místostarostou byl Jaroslav Pospíchal (KSČM) a Mgr. Pavel Dočkal. Ve volebním období 2010–2014 byl starostou města poslanec Vojtěch Adam (KSČM) a místostarostou Radoslav Skála (KSČM).
V letech 2002 až 2014 byl tedy vždy starostouVojtěch Adam (nestraník za KSČM). I když v komunálních volbách v roce 2014 získala KSČM nejvíce hlasů, na post starosty nedosáhla. Vznikla široká koalice v čele se Sdružením STAN. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2014 byl starostou zvolen Milan Buček (lídr STAN, člen TOP 09),[16] uvolněným místostarostou byl zvolen Jaroslav Sojka (SsČR), neuvolněným místostarostou byl zvolen Roman Sládek (NEZ).
V komunálních volbách 2018 kandidovalo do zastupitelstva města 10 volebních stran. Volby vyhrálo politické hnutíSTAN, v čele se starostou Milanem Bučkem, které získalo v patnáctičlenném zastupitelstvu 7 mandátů. Na druhém místě se umístiliSoukromníci se dvěma mandáty. Třetí místo obsadilaKSČM se dvěma mandáty. Po jednom mandátu v zastupitelstvu mají hnutíNEZ,ANO,KDU-ČSL a PRO Zdraví a Sport. Do zastupitelstva se nedostalyČSSD,ODS aSPD.
Ivančice (k. ú Ivančice a k. ú.Kounické Předměstí) – Původní středověké město s přilehlými ulicemi a Kounickým předměstím. Součástí této části je i staré a nové sídliště, nová zástavba za židovským hřbitovem a na Boží hoře, část rodinných domů na břehu řeky za Krumlovskou ulicí. V centru města se nachází městský úřad,nemocnice, školy, obchody, kostel Nanebevzetí Panny Marie aj.
Němčice (k. ú. Němčice u Ivančic) (od roku 1949) – Jedná se o největší část Ivančic, hned po původním městě. Nachází se jihozápadně od centra, je zde občanská vybavenost (škola, školka, obchody…). Kdysi malá vesnička dnes tvoří jižní předměstí Ivančic.
Alexovice (od roku 1949) – Tuto část tvoří několik ulic mezi Němčicemi a Letkovicemi. Největší místní památkou je kaplička.
Letkovice (od roku 1949) – Nacházejí se západně od Němčic a tvoří druhou největší přičleněnou vesnici Ivančic. Nachází se zde kaplička.
Řeznovice (od roku 1980) – Tato vesnice se nachází jihozápadně od Ivančic. Nejvýznamnější místní pamětihodností je románský kostel sv. Petra a Pavla z 12. století. V Řeznovicích se nachází také základní a mateřská škola, obchod, hospoda, knihovna, fotbalové a dětské hřiště, hřbitov aj.
Hrubšice (od roku 1980) – Nejzápadnější část města, na břehu řeky Jihlavy. Na okraji vsi se nachází zámek.
Budkovice (od roku 1980) – Tato vesnice se nachází jižně od Ivančic směrem na Moravský Krumlov, nad řekou Rokytnou. Je zde knihovna, kaplička aj.
Znak je tvořen modrým štítem se třemi odvrácenými (2, 1) zlatými poháry. Vlajka je odvozena ze znaku: tvoří ji modrý list se třemi zlatými poháry dny k sobě. Osy obou horních pohárů směřují do horního rohu a horního cípu, dolní pohár kolmo k dolnímu okraji listu. Poměr šířky k délce je 2:3.[17]
Historické jádro města jeměstskou památkovou zónou. Na Palackého náměstí se nachází řada historických domů. Například Frušauerův dům (čp. 195 – datován do roku 1583, upravován koncem 19. století, jednopatrový s dolní dvoulodní síní s toskánskými sloupy a zdobeným vstupním renesančním portálem), dům čp. 5 (pozdně renesanční s rozsáhlými úpravami), čp. 12 (z konce 16. století, upravován v 2. polovině 19. století, ve dvoře dochována renesanční okna a pavlač), čp. 14 (z konce 16. století, upravován v 2. polovině 19. století, jednopatrový se zaklenutou dolní síní a průjezdem) a čp. 16 (datován roku 1603, upravován koncem 19. století, jednopatrový s nevyvinutou dolní síní přístupnou nyní uzavřeným zdobeným vstupním renesančním portálem). V popředí stojí barokní mariánskésousoší z r. 1726 se sochami odŠtěpána Pagana, akašna z počátku 18. století se soškou sv. Floriána. Na jednom místě dochována i původní dlažba.
Farníkostel Nanebevzetí Panny Marie je gotická stavba pocházející ze 14. a 15. století. Hranolovitá věž kostela tvoří dominantu města. Původně stála samostatně a měla strážní funkci. Náměstí před kostelem bylo v letech 2018–2019 revitalizováno.[19]
Kaple sv. Trojice (ulice J. Fibicha) – bývalá hřbitovní kaple, vybudována roku 1560, roku 1838 přistavěna věž a kruchta. Jednolodní stavba s odsazenouapsidou a hranolovou věží na západě. V podvěží renesanční portál. Uvnitř oltář z roku 1655 a obrazsv. Trojice přemalovaný A. Muchou.[20]
Poutní kaple sv. Jakuba stojí na jednom z nejvýše položených míst nad Ivančicemi. Původní stavba vznikla r. 1481.Křížová cesta je z 19. století. Každý rok se zde konají svatojakubské pouti.
Modlitebna Jednoty bratrské (ulice Ve Sboru) – pozůstatky stavby náležející rozsáhlejšímu souboru staveb areálu bratrského sboru, jehož počátky se datují po roce 1536. Po roce 1623 zbořenokněžištěkostela, požárem roku 1757 pobořena loď. Do dnešních dnů zachována z kostela věžovitá stavba a převážně zakonzervované základy zdí. Za šestibokým kněžištěm s opěráky se nalézalastudna. Archeologický výzkum proveden roku 1980. V okolí se nalézají další stavby z původního souboru bratrských staveb, dnes většinou silně přestavěné. Nedaleko stojící Bratrská škola (akademie) je z konce 16. století, rozsáhle upravovaná roku 1919. Zachována klenutá síň a průjezd a některá okna sešambránami. Dále se nachází jednopatrový tzv. Bratrský dům s renesančním portálem.[20]
Důmpánů z Lipé (správně Pírkův dům) jerenesančnípalác, dnes je zde sídlo městského úřadu. Vystavěn v letech 1607–1611Antoniem Valdim, stavebníkem byl Šimon Pírko. Patrně na přelomu 17. a 18. století jej získalo město. Úpravy roku 1636 (dvorní křídlo) a v 19. století (polopatro nahrazeno druhým patrem). Nárožní dvoupatrová budova se zdobným nárožním válcovýmarkýřem. Přízemí a první patro s renesančními okny, vstup bohatě zdobeným renesančnímportálem. Za portálem dvoulodní síň. Ve dvorním křídle v přízemí arkády a v patrech dřevěné ochozy.[20]
Stará radnice (Palackého náměstí 9) – datovaná do roku 1544, upravovaná po požáru roku 1763 a po roce 1850. Nárožní jednopatrová budova s nárožním hranolovým arkýřem v patře, nad ním hodinová vížka. Okna mají kamenná ostění. Uvnitř budovy v přízemí místnost s bohatou sklípkovou klenbou, toutéž klenbou je vybaven i arkýř. V budově je pamětní síňA. Muchy aV. Menšíka.[20]
Panský dům (ulice Široká) – z let 1597–1607, rozsáhle upravován v 19. a 20. století.
Židovský hřbitov patří k nejstarším v České republice. Je zde 1500 zachovaných náhrobků z poloviny 16. stol. do r. 1946. Pohřebiště obětí rasové perzekuce ve druhé světové válce
Hradby – vybudovány v pozdním 15. až v 1. pol. 16. století na místě staršího asi valového opevnění. Dochovány na severu, východě a jihu, místy až do výše 2,5 m. Zachovány též některé poloválcové dovnitř otevřené bašty. Dochován i zbytek zřejmě branské věže.[20]
Viadukt přes řeku Jihlavu byl postavený v r. 1870 pro železniční trať Brno – Vídeň je vysoký 42 m a 360 m dlouhý. V 19. století byl nejvýznamnějším technickým dílem svého druhu na území Rakouska-Uherska. Roku 1999 byl tento most sejmut a část s jedním pilířem byla ponechána jako technická památka.
Nejznámějšími ivančickými rodáky jsou světoznámý malířAlfons Mucha a populární herec a bavičVladimír Menšík. Oběma je věnována muzejní expozice na Staré radnici.
↑Lexikon obcí pro království a země na říšské radě zastoupené : zpracován na základě výsledků sčítání lidu ze dne 31. prosince 1900. X. Morava. Vídeň: C. k. statistická ústřední komise, 1906.Dostupné online. S. 26.
↑HOSÁK, Ladislav;ŠRÁMEK, Rudolf.Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Praha: Academia, 1970. 964 s. Kapitola Ivančice, s. 332, 333.
↑FLÍČEK, Josef. 100 let od založení ivančické kopané (část 5.): Vzpomínky fotbalového internacionála.Ivančický zpravodaj. Červen 2012, roč. XLI., s. 32–39.Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-29.Archivováno 29. 9. 2015 naWayback Machine.
↑SAMEK, Bohumil.Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994.ISBN80-200-0474-2. S. 592.
↑MLEZIVA, Štěpán; KUČA, Karel.Historický lexikon městysů a měst. Praha: Baset, 2006.ISBN80-7340-092-8. Kapitola Ivančice, s. 287.
↑Ústřední věstník ČSR, ročník 1980, částka 4, č. 8/1980, str. 125
↑abHistorický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-03].Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27.
↑abZákladní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Ivančice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-03].Dostupné online.
↑ Největší změny po volbách v Ivančicích.Zrcadlo [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-15].Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29.
Česko
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
.jpg)
