Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Ismail Kadare

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ismail Kadare
Narození28. ledna1936
Gjirokastër
Úmrtí1. července2024 (ve věku 88 let)
Tirana
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Povoláníbásník, romanopisec,překladatel aspisovatel
NárodnostAlbánci
Alma materTiranská univerzita
Literární institut Maxima Gorkého
Témataliterární činnost,poezie apróza
Významná dílaGenerál mrtvé armády
Kështjella
Kronika v kameni
Krvavý duben
Ura me tri harqe
… více naWikidatech
OceněníSvětová cena Cina Del Ducy (1992)
čestný doktor Stendhalovy univerzity (1992)
komandér Řádu umění a literatury (1996)
čestný doktor Univerzity Jeana Monneta v Saint-Étienne (1997)
Herderova cena (1998)
… více naWikidatech
Manžel(ka)Helena Kadareová (1963–2024)
DětiBesiana Kadareová
VlivyItalo Calvino
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Ismail Halit Kadare (28. ledna1936Gjirokastër1. července2024)[1] bylalbánskýbásník aspisovatel. V roce1990 odešel doFrancie, žil střídavě v Albánii a Francii.

Vzdělání

[editovat |editovat zdroj]

Absolvoval střední školu v rodném městě a v roce1958 vystudovalalbánštinu na univerzitě vTiraně. Později strávil dva roky na Literárním institutu M. Gorkého vMoskvě.

Poezie

[editovat |editovat zdroj]

Literární tvorbu započal už na gymnáziu, ale proslavil se především dílemMoje století (Shekulli im,1961), po kterém následovala další básnická díla jakoSluneční motivy (Motive me diell,1968) aČas (Koha,1976). Nejvýznamnějším jeho básnickým dílem je lyricko epická poémaProč se přemýšlí o těchto horách (Përse mendohen këto male,1964), která reflektuje osudy albánského národa a stalinistickéAlbánské strany práce.

Próza

[editovat |editovat zdroj]

Kadare je autor řady povídek, novel i románů. Prozaická díla jsou charakteristická historicko-filozofickými úvahami a hlubokými myšlenkami často vyjádřenými pomocívýpustek, na základě asociací nebo historických souvislostí.[zdroj?] Myšlenka románuGenerál mrtvé armády (Gjenerali i ushtrisë së vdekur, 1964, česky 1990) je albánská láska ke svobodě. Námět nezdolného albánského ducha napříč staletími použil také v románuHrad (Kështjellë, 1975). V románuKamenná kronika (Kronikë në gur, 1970) kritizuje styl myšlení venkovanů. O důležitých historických problémech mluví ve sbírkách povídek a novelDřívější znak (Emblema e dikurshme, 1970),Most se třemi oblouky (Ura me tri harqe, 1978) aChladnokrevnost (Gjakftohtësia, 1980). Významným dílem z jeho tvorby, ale i celé novoalbánské literatury je románVelká zima (Dimri i madh, 1977).

Kadareho díla byla přeložena do mnoha světových jazyků.

Spor o albánskou identitu

[editovat |editovat zdroj]

KnihaEvropská identita Albánců – důkaz z roku 2006, jejíž části publikoval deníkShekulli, rozpoutala polemiku mezi ním a literárním kritikem Rexhepem Qosjou.

Ocenění

[editovat |editovat zdroj]

V roce 1992 mu byla udělena francouzská literární cenaPrix mondial Cino Del Duca. V roce 2005 byl prvním laureátemMezinárodní Man Bookerovy ceny.[2]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Ismail Kadare dies! Along with it a civilization.TiranaPost [online]. 2024-07-01 [cit. 2024-07-01].Dostupné online. (anglicky) 
  2. Novú literárnu cenu získal Albánec Kadare.SME [online]. 2005-06-03 [cit. 2024-07-01].Dostupné online. (slovensky) 

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Albánie |Lidé |Literatura
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ismail_Kadare&oldid=24571796
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp