Isin byl důležitým obchodním centrem ležícím na umělém zavlažovacím a plavebním kanáluIsinnitum. Kultura, politické zřízení a náboženství Isinu byly výrazně ovlivněnyurským vzorem. V Isinu byl sepsánSumerský královský seznam, jehož cílem bylo představit místní panovníky jako pokračovatele slavné tradice. Ústřední roli hrál kult bohyně zdravíNintinugy (zvané takéGula neboNinisina, tj. paní Isinu), jejím zvířecím průvodcem bylpes. Vladaři Isinu provádělihierogamické sexuální rituály, představující spojení bohyněInanny a pastýřeDumuziho.
Odhaduje se, že město vzniklo už v obdobíobeidské kultury, ale jeho největší sláva se datuje až po roce 1953 př. n. l. Poté, coElamité vyvrátilistát 3. dynastie urské, vysoký hodnostářIšbi-Erra přesídlil do Isinu, kde vybudoval mocný stát a vyhnal Elamity z dolníMezopotámie. Isin byl pak spolu sLarsou nejvýznamnějším městským státem počátku druhého tisíciletí př. n. l., proto se závěrečné období sumerské civilizace podle tradiční periodizace nazýváobdobí Isin neboobdobí Isin-Larsa. Existenci isinského státu ukončilamoritský králSamsu-Iluna, který město dobyl roku 1730 př. n. l.
V Isinu také sídlila v letech 1160 až 1026 př. n. l. čtvrtá dynastiestředobabylonského období, která tak bývá někdy nazývánadruhou isinskou dynastií.
Vykopávky na místě Isinu byly vypleněny v roce 2003 běhemválky v Iráku.[1]