Maria Estela Martínez de Perón, známá také jaké „Isabel“ (*4. února1931La Rioja,Argentina) je argentinská politička, která byla v letech 1974–1976 prezidentkou Argentiny. Byla třetí manželkou prezidenta ArgentinyJuana Peróna a historicky první žena v prezidentském úřadu na světě.
Se svým budoucím manželem Perónem se setkala vPanamě, kde pracovala jako tanečnice v nočním klubu. Spolu se v roce1960 přestěhovali doŠpanělska, kde byli přinuceni na nátlak církve vstoupit do manželství, i když věkový rozdíl mezi nimi byl 35 let.
Během Perónova návratu do politiky jej Isabel doprovázela při cestách po Jižní Americe a po Španělsku.Na rozdíl od Perónovy druhé manželkyEvity byla Isabel stydlivá a nikterak inteligentní, a proto s ní nikdy nebylo počítáno jako s posilou Perónovy politiky.
Perón se v roce 1973 stal potřetí prezidentem Argentiny a jmenoval Isabel vicepresidentkou. Díky tomu se tak o rok později, po Perónově smrti, stala automaticky prezidentkou. V úřadu strávila necelé dva roky, než byla svržena pučem a nahrazena generálemJorgem Videlou, který zavedlvojenskou diktaturu. Ironií je, že jej kdysi sama povýšila.
Isabel byla odsouzena k domácímu vězení, v roce1981 jí bylo umožněno emigrovat do Španělska.
V roce2007 požádala argentinská strana o její vydání zpět do vlasti, důvodem bylo podezření za spoluvinu na smrti více než 1500levicových osobností politického života. O rok později španělský soud odmítl vydat Isabel k trestnímu stíhání s odůvodněním, že případ je již promlčen.
