Irene Aebiová (*27. července1939Curych) je švýcarská[1] zpěvačka, houslistka a violoncellistka. Je známá svou prací s jazzovým saxofonistouStevem Lacym, jejím manželem, od 60. let 20. století do jeho smrti v roce 2004.
Zpočátku vystudovaná instrumentalistka[2] začala zpívat až na žádost Lacyho.[3] V recenzi koncertu z roku 1999 ji popisuje kritik Frank Rubolino Aebiho jako člověka, který má „hrubý, energický styl zpěvu“.[4]
- Moon (BYG, 1971)
- Wordless (Futura, 1971)
- The Gap (America, 1972)
- Estilhacos (Guilda Da Musica, 1972)
- Roba (Saravah, 1972)
- Scraps (Saravah, 1974)
- Dreams (Saravah, 1975)
- Flakes (RCA, 1975)
- Songs (Musica, 1977)
- Follies (FMP, 1978)
- Troubles (Black Saint, 1979)
- Stamps (Hat Hut, 1979)
- Crops & the Woe (Quark & Books, 1979)
- The Owl (Saravah, 1979)
- The Way (Hat Hut, 1980)
- Songs sBrionem Gysinem (Hat ART, 1981)
- Ballets (Hat ART, 1982)
- Prospectus (Hat ART, 1983)
- Blinks (Hat Hut, 1984)
- The Condor (Soul Note, 1986)
- The Gleam (Silkheart, 1987)
- Momentum (Novus, 1987)
- The Door (Novus, 1989)
- Itinerary (Hat ART, 1991)
- Live at Sweet Basil (Novus/RCA, 1992)
- Clangs (Hat ART, 1993)
- Vespers (Soul Note, 1993)
- Weal & Woe (Emanem, 1995)
- The Cry (Soul Note, 1999)
- Gravensteen Ghent 1971 (Naked Music, 2004)
- Esteem: Live in Paris 1975 (Atavistic, 2006)
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuIrene Aebi na anglické Wikipedii.
- ↑RATLIFF, Ben. Steve Lacy, 69, Who Popularized the Soprano Saxophone.The New York Times. 2004-06-05.Dostupné online [cit. 2022-03-03].ISSN0362-4331. (anglicky)
- ↑LACY, Steve.Steve Lacy: Conversations. [s.l.]: Duke University Press 308 s.Dostupné online.ISBN 978-0-8223-3815-4. (anglicky) Google-Books-ID: j2yel0bY6LYC.
- ↑ Tips.www.pointofdeparture.org [online]. [cit. 2022-03-03].Dostupné online.
- ↑JAZZ, All About. Steve Lacy with Irene Aebi at Diverse Works in Houston article @ All About Jazz.All About Jazz [online]. [cit. 2022-03-03].Dostupné online. (anglicky)
Švýcarsko
