| Iršava Іршава | |
|---|---|
%2cformer_Sheriffs_Office.jpg) Bývalá synagoga, dnes dům mladých turistů | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°19′2″ s. š.,23°2′15″ v. d. |
| Nadmořská výška | 131 m n. m. |
| Stát | Ukrajina Ukrajina |
| Oblast | Zakarpatská |
| Okres | Chust |
  Iršava | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 25,80 km² |
| Počet obyvatel | 10 311 |
| Hustota zalidnění | 399,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | irshavaotg |
| Adresa obecního úřadu | 90100, Закарпатська обл., Іршавський р-н, м.Іршава, пл.Народна,2 |
| PSČ | 90100 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Iršava (ukrajinskyІршава,rusínsky aruskyИршава,maďarskyIlosva) je město ležící vokrese Chust v centrální částiZakarpatské oblastiUkrajiny, asi 40 km jihovýchodně odMukačeva. Dočervence 2020 bylo střediskemstejnojmenného okresu. V roce 2007 mělo 9515 obyvatel. Částí města Iršava jeSobatyn. V roce 2025 mělo celé město 9965 obyvatel.[1]
V Iršavě je sídloIršavské městské komunity (hromady).
Městem protéká řekaIršavka, samo leží v rozsáhlé tzv.Iršavské kotlině.[2]
Název města není jasného původu. Podle jedné z verzí pochází od místní řeky. Při usazení prvních lidí její barva zhnědla a připomínala rez, odtud byla známá jako Iržavka. Odtudy se potom název změnil do současné podoby a rozšířil na celou osadu.
První písemná zmínka o městě pochází z roku1341.[3] Tehdy byla obec připomínána jako Makszemháza a jako jako majetek syna Oláha Tihaméra Ilosvaie Makszema. Nejspíš se v blízkosti dnešního místa (na vrcholuStremtura) nacházelo i opevnění, které tvořily ovšem jen hliněné valy a palisády.
V roce 1458 a na konci17. století byla Iršava vypleněna a vypálena. Po těchto událostech zůstalo v obci žít doslova pár rodin, takže se osada rozvíjela velmi pomalu. Působila zde řada šlechtických rodů, včetně Ilosvayů, kteří se jmenovali přímo podle tohoto sídla.
BěhemRákócziho povstání se řada místních zapojila do povstaleckých sborů proti habsburské armádě. Boje probíhaly v blízkosti města.
V minulosti město patřiloRakousku-Uhersku. Na mapáchdruhého vojenského mapování se objevuje jako vesnice s maďarským názvemIlosva a rusínskýmOršav. Patrný zde byl již i místní kostel. Východně od obce ležel rozlehlý les, který byl později celý vykácen a změněn na zemědělskou půdu. V druhé polovině19. století zde byla postavena pila, pošta a mlýn. Roku1905 byla v Iršavě otevřena skromná knihovna, která zahrnovala 100 knih.[4] Žila zde početnážidovská populace, nacházela se zde židovská školaješiva. V roce1882 zde žilo 945 obyvatel. Úzkorozchodná železnice sem byla zavedena běhemprvní světové války. Počet obyvatel dosahoval v posledním rakousko-uherském sčítání lidu z roku1910 již 1300 osob, z toho se živilo devět stovek zemědělstvím. Obyvatelstvo bylo smíšené, rusínsko-maďarské s jasnou rusínskou většinou.
Od rozpadu Habsburské monarchie v roce1918 až do roku1938 bylo součástíPodkarpatské Rusi aČeskoslovenska. Krátkou dobu bylo město nicméně okupovánorumunskou armádou, československá moc zde byla uskutečněna až v roce1919. V této době zde vznikla řada staveb, mimo jiné imost přes řeku Iršavku. Postaveny byly například také i tzv.státní domky. V roce1923 převzaly Československé dráhy místní úzkorozchodnou železniční trať, opravily ji, rozšířily a vybudovaly nové nádraží. V roce1930 zde žilo 3065 obyvatel.[5] V 30. letech20. století měla Iršava zhruba tři tisíce obyvatel. Změny nicméně životy místních příliš neovlivnily; většina lidí pracovala stejně jako dříve na poli, obchod byl skromný a mnozí Iršavané v této době cestovali do větších měst za obživou, ať už natrvalo nebo sezónně.
V roce 1944 bylo veškeré židovské obyvatelstvoodvezeno do koncentračních táborů. Dnes je v bývalésynagoze kancelář místní organizace mladých turistů. V okolních lesích působily během války skupiny partyzánů.
Roku 1945 byla Podkarpatská Rus spolu s městem Iršava připojena kUkrajinské SSR (odstoupením ze strany Československa). V roce1947 se stalasídlem městského typu a okresním městem.[3]
V období po druhé světové válce byla tehdejší vesnice rozsáhleji industrializována (postaven zde byl například textilní závod). V roce1952 zde dlesovětských statistik byla v provozu také pila, základní a střední škola, kulturní dům, knihovna a kino. O dva roky později zde vznikla i továrna na výrobu nábytku (ty se nacházely v Zakarpatské oblasti díky produkci dřeva poměrně ve velkém počtu). Přebudován byl také střed města, kde vznikla nová radnice, přiléhající k hlavní křižovatce. Naproti ní na jižní straně vyrostlo obchodní centrum. Rozvíjelo se také místní vinařství, zvyšovala se výměra okolních vinic.
Od roku1982 má status města.
V lednu1989 mělo město 9873 obyvatel a většina jeho obyvatel pracovala ve zmíněných průmyslových podnicích. Celkem se zde tehdy nacházelo pět velkých závodů. Velká část z nich byla rozhodnutímukrajinské vlády z roku1995privatizována. Některé ze závodů v následujících letech zkrachovaly. Vybudován byl takéřeckokatolický kostel sv. Petra a Pavla a pravoslavný sv. Ilijáše.
Na břehu Iršavky se severně od středu města nachází městský park. Parkovou úpravu má také údolí řeky Iršavky.
Městem prochází úzkokolejnáBoržavská hospodářská dráha.
Jižně od Iršavy vede hlavní silnice celostátního významu, která spojujeMukačevo aChust.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuИршава na ruské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuIršava na Wikimedia Commons Zakarpatská oblast | ||
|---|---|---|
| Okresy |  | |
| Města | ||
| Městyse | ||
| Bývalé okresy | ||
