Invazní druh (nebo téžinvazivní[1][2]) se na dané území dostal teprve s přispěním člověka (a je zde tedynepůvodní), podařilo se mu zdomácnět a nyní se již samovolně a nekontrolovaně šíří,[3] což může být spojeno s úbytkemdruhů původních, leckdy těch, které mají podobnou funkci v přírodě jako on, a dalšími škodami. Ovšem i invazivní druhy mohou být ohrožené ve své původní oblasti, takže je třeba brát problematiku globálně.[4]
Přestože to nevyplývá z definice,[3] některé invazní druhy mohou mít zcela zásadní dopady na původníekosystémy či lidské hospodářství,[5] a to nejen potlačením či likvidací řady původních druhů (což se uendemitů rovná vyhubení), ale kupříkladu i změnoukoloběhu prvků,vody, či režimu požárů (např.Akácie vjihoafrickémfynbosu[6]). Mezi invazní druhy je možno počítat imikroorganismy způsobující choroby, nicméně tato oblast se obvykle zkoumá separátně.
VČeské republice se v roce 2016 ocitlo na černém seznamu invazních druhů (s negativním dopadem na životní prostředí) 78 druhů rostlin a 39 živočichů.[7]
Nejstarší zmínka o ekologické katastrofě vyvolanézavlečením invazního druhu je zroku 77 n. l., kdy starořímský dějepisecPlinius starší zaznamenal vyslání římských legionářů naBaleárské ostrovy, aby tam zastavili invazikrálíků z pevniny. Vojáci měli králíky chytat a hubit.[zdroj?] Světově nejznámější je případkrálíků v Austrálii.[8]
Nejznámějšíinvazní rostlinou na českém území, která se skutečně masivně šíří a ohrožuje celé ekosystémy, jebolševník velkolepý. Ta na některých místech už dosáhla takových rozměrů, že pro její potlačování byla nasazenaarmáda.[9] Vzhledem k tomu, že daná rostlina může ohrozit zdraví člověka, někteříbiologové aekologové o ní (byť s nadsázkou) mluví jako otrifidovi. Dalšími agresivními invazními rostlinami na českém území jsoukřídlatka japonská,trnovník akát a netýkavka žláznatá. Pro bližší představu – pouze náklady na zásahy proti výše zmíněnému bolševníku, netýkavce žláznaté a křídlatce vCHKO Český ráj činily v roce 2003 přes půl milionu korun.[zdroj?]
S invazí nepůvodních druhů se potýkají víceméně všechny země, které jsou nějakým způsobem zapojeny do časté výměny osob a zboží. Invazní druhy se šíří velmi často neúmyslně, jsou-li jedinci omylem či nedopatřením přepravováni v kontejnerech se zbožím, které putuje na velké vzdálenosti. U některých rostlin je však větším problémem podcenění rizika. Četné druhy byly uvedeny do cizího prostředí v19. století jako okrasné (např.puerarie montana vUSA; v Česku výše zmíněný bolševník), ale v současné době působí značné ekonomické škody. K nejnebezpečnějším druhům náležívodní hyacint, v České republice však jeho rozšíření díky klimatickým podmínkám nehrozí. Invazivní rostliny se ale i nadále prodávají, a tak i šíří.[10]
VAustrálii se po umělém zavlečení přemnožili (s děsivým dopadem pro celý ekosystém)králíci a posléze ikočky, které zde byly úmyslně vysazeny právě kvůli nim, namísto toho se však začaly živit místními ptáky a drobnými vačnatci (bandikuti, klokánek králíkovitý). Mezi další nepůvodní druhy obratlovců zavlečené do Austrálie s nepříznivým dopadem na místní ekosystémy patří např.myš domácí,potkan,ropucha obrovská,velbloud jednohrbý,buvol domácí,prase domácí,kapři.
Dalším všeobecně známým případem jebojga hnědá, had původem zNové Guineje, který se s v půli 20. století lodní dopravou dostal naGuam. Během několika let dosáhla hustotapopulace bojg na ostrově téměř 5000 kusů na kilometr čtvereční. Výsledkem bylo vyhynutí 13 z 22 druhů tamního ptactva, značné množství uštknutí lidí a opakované elektrické havárie (zkraty vznikající vniknutímhadů dotransformátorů nebo vysoko na stožár).[12]
Invaze druhů, které žijí v půdě, jsou jen málo prozkoumané.[13]
Podlepaleontologů je možné, že populární dravý dinosaurusTyrannosaurus rex byl invazivním druhem, který v posledním 1,5 milionu let pronikl doLaramidie z východníAsie po dočasně vytvořeném pevninském mostu. V Laramidii se potom značně rozšířil a stal se dominantním predátorem na rozloze tisíců kilometrů od současnéKanady až poMexiko.[14]
Podle předběžných odhadů náklady v důsledku biologických invazí dosahují v Evropě nejméně deseti miliard eur ročně. Ale odhad je velmi konzervativní, neboť u 90 % nově rozšířených druhů pořád nejsou známy ekologické ani ekonomické dopady jejich invaze.[15]
Invaze nemusí nutně znamenat, že invazní druh jekompetičně silnější než ty, které vytlačuje nebo ohrožuje. V některých případech jde jen o to, že je nové území prosté jehopřirozených nepřátel. S takovými invazemi (pokud cílená likvidace invazního druhu lidskými silami selže nebo je už od počátku nerealistická) lze bojovat i tím, že na dané území jejich přirozené nepřátele zavlečeme také. K takovémuto kroku však je nutno přistupovat velice opatrně, jak ukazuje již zmíněný příklad koček, které se v Austrálii po vysazení také přemnožily a likvidují hlavně původní drobné savce, kteří se dají chytit mnohem snáze než králík. Příkladem úspěšného odstranění ekologického problému promyšleným zavlečením nového druhu jeintrodukce několika druhůbrouků zpracovávajícíchkravskýtrus. V Austrálii k němu museli přistoupit poté, co se ukázalo, že místní druhy specializované na suchý trusvačnatců nejsou schopny mnohem vlhčí trusdobytka zpracovat dostatečně rychle, což vedlo k enormnímu přemnoženímuch a dalších druhů hmyzu, jejichžlarvy se v trusu vyvíjejí.
K hlavním důvodům zavlečení patříkolonizace Evropany,zahradnictví azemědělství a náhodnýtransport. Při kolonizaci Evropany byly na mnohá místa zavlečeny invazní druhy. Mnohé druhy byly zavlečeny do nových oblastí jakookrasné rostliny,zemědělské plodiny, trávy pastvin apod. Náhodně jsou zavlékána semenaplevelů, která jsou sklizena spolu s komerčními semeny a zaseta v nových oblastech, loďmi a letadly jsou zavlékány např.krysy nebohmyz. Přemisťováním nepůvodních druhů se mohou šířit i paraziti a nemoci. Jen některézavlečené druhy se ale stávají invazními.
↑ČERNÁ, Anna. Jsou organismy invazní, nebo invazivní?.Živa [online]. 5/2018 [cit. 2024-09-11].Dostupné online.
↑PROŠEK, Martin. Invazní a invazivní - jaký je rozdíl ve významu těchto dvou slov?.Český rozhlas Plzeň [online]. 2019-09-17 [cit. 2024-09-11].Dostupné online.
↑abBLACKBURN, Tim M.; PYŠEK, Petr; BACHER, Sven. A proposed unified framework for biological invasions.Trends in Ecology & Evolution. 2011-7, roč. 26, čís. 7, s. 333–339.Dostupné online [cit. 2019-06-26].doi:10.1016/j.tree.2011.03.023. (anglicky)
↑ A nature conservation paradox: Invasive species are often threatened in their native habitat.phys.org [online]. [cit. 2024-12-07].Dostupné online.
↑NENTWIG, Wolfgang; BACHER, Sven; PYŠEK, Petr. The generic impact scoring system (GISS): a standardized tool to quantify the impacts of alien species.Environmental Monitoring and Assessment. 2016-5, roč. 188, čís. 5.Dostupné online [cit. 2019-06-26].ISSN0167-6369.doi:10.1007/s10661-016-5321-4. (anglicky)
↑YELENIK, S. G.; STOCK, W. D.; RICHARDSON, D. M. Ecosystem Level Impacts of Invasive Acacia saligna in the South African Fynbos.Restoration Ecology. 2004-3, roč. 12, čís. 1, s. 44–51.Dostupné online [cit. 2019-06-26].ISSN1061-2971.doi:10.1111/j.1061-2971.2004.00289.x. (anglicky)
↑PERGL, Jan; SÁDLO, Jiří; PETRUSEK, Adam. Black, Grey and Watch Lists of alien species in the Czech Republic based on environmental impacts and management strategy.NeoBiota. 2016-01-08, roč. 28, s. 1–37.Dostupné online [cit. 2019-06-26].ISSN1314-2488.doi:10.3897/neobiota.28.4824.
↑ Evropa je zaplevelená zavlečenými druhy, stojí to miliardy ročně.Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-02-22 [cit. 2023-01-07].Dostupné online.
↑University of Massachusetts Amherst. Invasive plants are still for sale as garden ornamentals, research shows.phys.org [online]. 2021-08-09 [cit. 2023-01-07].Dostupné online. (anglicky)
↑HAYS, Warren S. T.; CONANT, Sheila. Biology and Impacts of Pacific Island Invasive Species. 1. A Worldwide Review of Effects of the Small Indian Mongoose, Herpestes javanicus (Carnivora: Herpestidae).Pacific Science. 2007, roč. 61, čís. 1, s. 3–16.Dostupné online [cit. 2019-06-26].ISSN1534-6188.doi:10.1353/psc.2007.0006. (anglicky)
↑RODDA, Gordon H.; SAVIDGE, Julie A. Biology and Impacts of Pacific Island Invasive Species. 2. Boiga irregularis, the Brown Tree Snake (Reptilia: Colubridae) 1.Pacific Science. 2007-7, roč. 61, čís. 3, s. 307–324.Dostupné online [cit. 2019-06-26].ISSN0030-8870.doi:10.2984/1534-6188(2007)61[307:BAIOPI]2.0.CO;2. (anglicky)
