Používání internetu se rozšířilo koncem 20. století. Vnásledující dekádě se rozvinuly služby aktivněji zapojující uživatele internetu jako bylweb 2.0 nebo sociální sítě apřístup k internetu se postupně stal dostupný pro výrazný zlomek světové populace. Prodruhou dekádu byl charakteristický prudký nárůst přístupu pomocíchytrých telefonů amobilní datové sítě a počet uživatelů dosáhl poloviny světové populace.
Internet jsou volně propojenépočítačové sítě, které spojují jeho jednotlivésíťové uzly. Uzlem může býtpočítač, ale i specializované zařízení (napříkladrouter). Každý počítač připojený k internetu má v rámci rodiny protokolůTCP/IP svojiIP adresu. Pro snadnější zapamatování se místo IP adres používajídoménová jména, například:
www.wikipedia.org
Slovo internet pochází z mezinárodní (původně latinské) předponyinter (českymezi) a anglického slovanetwork (českysíť). V roce 1974 použilVint Cerf aBob Kahn místo dlouhéhointernetworking zkrácené označeníinternet vRFC 675[1] a pozdějšíRFC dále zkrácené označení používala.[2]
Internet ale není celosvětově plně propojen. Různé státy kladou v propojení omezení (rozdělený internet neboli splinternet).[3] Mezi způsoby rozdělení patříinternetová cenzura.
Většina zajímavých informací je na internetu soustředěna do WWW (webové stránky). Pro usnadnění orientace ve stránkách vznikly specializované služby. Abychom se dostali k informacím, které hledáme, používáme tzv. odkazy. Nejznámějšími službami, které systematicky s odkazy pracují, jsou:
Internetový katalog – seznam logicky roztříděných odkazů, udržovaný obvykle ručně. Například:
První vizi počítačové sítě nalezneme v povídce z roku1946.[5] V únoru1958 byla založena agenturaARPA (později DARPA, v podstatě grantová agentura pro řešení krátkodobých projektů v malých týmech), která měla po úspěšném vypuštěníSputniku vSSSR zajistit v obdobístudené války obnovení vedoucího technologického postaveníUSA.[6][7] Dne29. října1969 byla zprovozněna síťARPANET se 4 uzly, které představovaly univerzitní počítače v různých částech USA. Síť byla decentralizovaná, takže neměla žádné snadno zničitelné centrum a používala pro přenos datpřepojování paketů (data putují v síti po malých samostatných částech, které jsou směrovány do cíle jednotlivými uzly sítě). Od té doby počet připojených počítačů i uživatelůexponenciálně roste.
V rámci internetu mohou uživatelé využívat mnoho služeb. Služby jsou zajišťoványpočítačovými programy a programy navzájem komunikují pomocíprotokolů. Protokoly jsou obvykle definovány v dokumentechRFC, které nejsou normami, ale spíše doporučeními, která se všichni snaží dodržovat, aby dosáhli bezproblémové komunikace. Dobrovolnost dodržování těchto dokumentů a jejich snaha o jejich naplňování odpovídá podstatě svobodného fungování samotného internetu.
Podrobnější informace naleznete v článku Sociální síť.
Sociální sítě se stávají novým komunikačním kanálem. Pomocí sociálních sítí se prostřednictvím internetu sdružují lidé, kteří by se jinak fyzicky nemohli setkat. V současné době (počátek 21. století) prožívají sociální sítě rychlý rozvoj, který je urychlován nově vznikajícími technologiemi (Web 2.0,blog a podobně). O popularitě sociálních sítí svědčí i fakt, že se do nich připojuje stále více uživatelů.[zdroj?] Účel sociálních sítí se různí, některé slouží ke sdílení informací a k zábavě, jiné pomáhají hledat práci, případně sdružují etnika nebo umělce. Známé sociální sítě jsou například:
Díky internetu se dynamicky od 90. let rozvíjel obchod i nákup zboží a služeb. Prvníinternetová horečka vyvrcholila roku 2001 po letech enormního šíření internetu. Po prasknutí této bubliny se obecně potenciál internetu v očích široké veřejnosti snížil, ovšem již od roku 2010 pravidelně rostl objem peněz, které se na internetu protočily. Od roku 2010 taky velmi dynamicky roste počet lidí, kteří pracují každodenně na internetu a vydělávají zde peníze. V roce 2020 připandemii koronaviru se na internet začaly přesouvat i další služby a větší objem zboží. Rychlost rozvoje internetu se více než ztrojnásobila.[zdroj?]
Mezinárodní dálkové spoje dosahují v internetu velmi vysokýchpřenosových rychlostí, avšak tyto vysokorychlostní spoje nedosahují až ke koncovým uživatelům, kteří jsou k internetu připojeni prostřednictvím tzv. „poslední míle“. Samotné připojení uživatelů je realizováno různými technologiemi. Uživatelé se někdy spojují do skupin, aby ušetřili náklady nebo naopak dosáhli na dražší, ale rychlejší připojení. Zprostředkovatele připojení k internetu označujemeInternet service provider (ISP).
V současnosti existuje několik možností pro připojení počítače k internetu:
telefonní linka (majitelem linky je telefonní operátor)
Československo se připojilo do světové počítačové sítě 7. ledna 1991. Stalo se tak z Ústavu výpočetní techniky MU (ÚVT), do sítě EARN. ČVUT Praha bylo k internetu připojeno dne13. února1992, kdy byla naČVUT vPraze předvedena funkční zahraniční linka o rychlosti 9,6 kbit/s z městaLinec.[8][9]V listopadu 2008 mělo připojení k internetu 32 % domácností[10] a na jaře 2009 mělo přes 90 % domácích počítačů v ČR možnost připojit se k internetu. Nejrozšířenějším typem připojení v domácnostech bylobezdrátové (36 %), nejčastěji realizované technologiíWi-Fi,[11] následované pevnou telefonní linkou sADSL (25 %) a kabelovou přípojkou (23 %). Připojení prostřednictvím mobilního telefonu vykázalo pouze 5 % a kdysi nejvyužívanější technologiedial-up (vytáčené připojení) zanedbatelná 2 %. Nejvíce počítačů bylo připojeno rychlostí 2Mbit/s (20 %) a 4 Mbit/s (19 %), uživatelů s rychlostí do 1 Mbit/s bylo 36 %. 14 % uživatelů internetu si není vědomo, jakou rychlost připojení k internetu používají.[12]
Rychlost připojení v domácnostech byla poskytovateli připojení k síti internet průběžně navyšována. V roce 2007 disponovalo rychlostí 2 Mbit/s a vyšší 36 % uživatelů, v září 2008 se tento podíl zvýšil již na 51 %. „Bezdrátovému připojení dávají přednost především lidé, pro které je nejdůležitějším parametrem cena, nikoliv rychlost připojení. Kromě toho existuje také poměrně velká skupina těch, kteří nemají a nechtějí v domácnosti pevnou linku a zároveň nemají možnost připojit se prostřednictvím kabelu. Tito lidé také obvykle volí poskytovatele bezdrátového připojení“, uvedl Michal Peca ze společnosti Factum Invenio.[12]
Vládní strategie Digitální Česko počítala, že v roce 2013 bude ve městech minimálně 10 Mbit/s.[13] To se ale nenaplnilo ani v roce 2015, jak ukazují reálné rychlosti připojení.[14] Strategie Digitální Česko 2.0[15] aEvropská komise počítají s tím, že v roce 2020 bude všude dostupné minimálně připojení 30 Mbit/s.
V roce 2020 je podle Asociace provozovatelů sítí a služeb (APSS) v Česku zhruba 30 % domácností optické připojení.[zdroj?]
Podrobnější informace naleznete v článku Netolismus.
Podobně jako u jiných věcí, existuje i možnostzávislosti na internetu. Studií a materiálu zpracovaného na toto téma je ovšem minimum a tato forma závislosti je často podceňována.[16][17]
↑ARPA/DARPA [online]. Defense Advanced Research Projects Agency [cit. 2007-05-21].Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-07.
↑DARPA Over the Years [online]. Defense Advanced Research Projects Agency [cit. 2007-05-21].Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-07.
↑ZANDL, Patrick. Čtvrt století Internetu v ČR.lupa.cz [online]. 2003-09-12 [cit. 2017-01-30].Dostupné online.
↑ Internet v Česku před 25 lety málem nebyl. Kvůli chybějícímu kabelu.Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-02-10 [cit. 2017-02-10].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-10.
↑ Balíky s levným zbožím z USA zaplavily pošty.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2008-11-19].Dostupné online.
↑ Češi se nejčastěji připojují k internetu pomocí bezdrátové technologie Wi-Fi.Novinky.cz. Borgis.Dostupné online [cit. 2017-12-26].
↑ab Internet v českých domácnostech zrychluje.Factum.cz [online]. [cit. 2008-11-8].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.
↑https://www.mpo.cz/dokument83642.html - Dne 19. ledna 2011 vláda ČR usnesením č. 50 schválila Státní politiku v elektronických komunikacích - Digitální Česko
↑JANOUŠ, Marek. Vláda schválila Digitální Česko 2.0, přístup k rychlému internetu má mít každý Čech - Lupa.cz.Lupa.cz.Dostupné online [cit. 2017-12-26].
↑ Nejste náhodou závislí na internetu? Zkuste si jednoduchý test.iDNES.cz [online]. 2005-03-31 [cit. 2017-12-26].Dostupné online.
↑ Závislost na internetu může obrátit život vzhůru nohama.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-12-26].Dostupné online.
Internet Society (ISOC) - mezinárodní organizace pro globální koordinaci a kooperaci v rámci internetu
Internet Architecture Board (IAB) - technická poradní skupina ISOC. Stará se o protokolovou architekturu internetu
Internet Engineering Task Force (IETF) - pracuje pod vedením IAB a připravuje specifikace pro internet, vytváří architekturu a domluvenéde facto normy zveřejňuje jako RFC dokumenty
