Integrin je označení pro skupinumembránovýchreceptorů, které se vážou naextracelulární matrix či na jiné buňky. Umožňují tím přilnutí buněk k podkladu (a tedy integritutkání) a takémigraci buněk vembryu čiimunitním systému.[1] Mimo to se účastní některýchsignalizačních kaskád, při nichž se navázáníligandu na integrin přenáší do nitra buňky jako signál, který reguluje např.fosforylaci proteinů,genovou expresi,růst asmrt buněk a podobně.[2]
Integriny se vyskytují na povrchu téměř všech druhů buněk,[2] a to u většinyživočichů.[1]
Integriny se skládají z alfa (α) a beta (β) řetězce a každý z těchto řetězců je vlastně vytvářen jako samostatnýprotein objevující se v mnoha variantách. Tím vzniká poměrně velké množství (asi 20–24) kombinací výslednýchdimerů.[1] Podle stavby jsou také pojmenované, např.α1β1 čiαIIbβ3.[2]
Integriny se vážou naglykoproteiny extracelulární matrix (laminin,fibronektin,kolagen). Jsou umístěny v cytoplazmatické membráně a svým vazebným místem samozřejmě směřují ven z buňky. Směrem dovnitř jsou přes jisté další bílkoviny (talin,vinkulin,paxilin,tensin) na vnitrobuněčnýcytoskelet (konkrétně naaktin).[1]
Obrázky, zvuky či videa k tématuIntegrin na Wikimedia Commons