Podrobnější zdůvodnění najdete v
diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.
Faktická přesnost tohoto článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v
diskusi. Prosíme, neodstraňujte tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.
Inocenc VIII. (1432Janov –25. července1492Řím)[1], vlastním jménemGiovanni Battista Cybo, bylpapežem v letech1484 až1492.
Od mládí Inocenc žil v Neapoli, kde jeho otec pracoval jako městský úředník, ale mnohem více se cítil být Janovanem.[2] Roku1467 byl Giovanni Battista Cybo jmenovánbiskupem vSavoně, roku1472 vMolfettě; roku1473 získalkardinálský klobouk.[1] V dalších letech působil jako legát, kdy navštívil Německo a Uhry v roce 1480 a Sienu v roce 1483.[2] Roku1484 si zajistil papežskou volbu tím, že noc před vlastní volbou podplatil ostatní kardinály.[zdroj?] Tato volba, ke které došlo29. srpna1484, byla obecně považována zasimonii. Papežská politika jeho předchůdceSixta IV. počítala s tím, že se papežem staneGiuliano della Rovere, synovec Sixta IV., který se později stal papežem (Julius II.).
Jako papež byl Inocenc VIII. velmi slabý, nestálý a závislý na mínění druhých. Během svéhopontifikátu měl i výrazné finanční problémy; neváhal dát do zástavy ani papežskoumitru atiáru. Měl marnivý život (známý je jeho výrok: „Když už jsme jednou papežem, tak si to pořádně užijme.“).
Podporoval široceinkvizici a ve své nechvalně proslulébuleSummis desiderantes affectibus (1484) podpořil čarodějné procesy, které pořádali vNěmeckuHeinrich Kramer aJakob Sprenger, autoři knihyMalleus maleficarum (Kladivo na čarodějnice). Tato bula je prvním církevním dokumentem, v nímž je sčarodějnictvím nakládáno nikoli jako s pověrou, ale se skutečností. Bula měla dalekosáhlý vliv na prudký rozmachčarodějnických procesů, který vrcholil v následujícím století. V roce1487 jmenovalTomáse de Torquemadu velkým inkvizitoremŠpanělska.
Inocenc VIII. měl politické spory sneapolským králemFerrantem, který mu odpírallenní závislost. Vojensky byl však neschopný, navíc jej nepodpořilfrancouzský králKarel VIII. V srpnu1486 proto musel sNeapolí uzavřít příměří, které ovšem neapolský král brzy porušil. Nově vypuklou válku roku1492 mohl ukončit dvojím sňatkem – svého synaFrancesca Cyba, neschopného hráče a pijana, s Magdalenou Medicejskou jeho vnučky s Ferrantovým strýcem.
Dne31. prosince1487 vydalapoštolskou konstituci nazvanouNon debet reprehensibile, jíž byl ustanovenApoštolský sekretariát. Zpočátku ho tvořilo 24 apoštolských sekretářů, z nichž jednomu, nazvanému „Secretarius domesticus“, byla svěřena předsednická funkce.
Inocenc VIII. po sobě zanechal mnoho dětí (populární dobové dvojverší jej nazývá „otcem Říma“), jeho vláda je také charakterizována značnýmnepotismem:
- Octo Nocens pueros genuit, totidemque puellas;
Hunc merito poterit dicere Roma patrem. - Osm Vinný kloučků porodil, stejně tak i holek,
tak jej Řím poprávu mohl nazvat otcem.[pozn. 1]
- ↑Použité slovo „vinný“ je narážka na Inocentovo jméno „Nevinný“.
.svg)
