Infarkt myokardu (opouštěné výrazysrdeční mrtvice,srdeční záhať) je náhlé přerušení krevního zásobování srdeční svaloviny. Dochází k němu uzávěremsrdeční (koronární) tepny – nejčastěji vznikem krevní sraženiny v zúženém místě. Krevnísraženina (trombus) nasedá na místo poškozené ukládáním tuků do stěny tepny. Dochází k vznikuaterosklerotického plátu, a jeho provalením stěnou je porušena protisrážlivá ochrana povrchu tepny. Aterosklerotický plát vzniká dlouhodobým ukládáním tukových látek do stěny cévy, podkladem je tedy onemocnění tepen –ateroskleróza. Základní ovlivnitelná rizikaaterosklerózy jsoukouření,nadváha a nedostatek pohybu.
Méně častou příčinou může být vmetekkrevní sraženiny, která vznikla v jiném místě cévního řečiště, céva může být uzavřena také vzduchovou bublinkou (příhody při potápění).
Následek uzávěru koronární tepny může být zástava oběhu (náhlá srdeční smrt) vznikemarytmie. Buňkysrdečního svalu postupně odumírají. Pokud není krevní proud v postižené tepně obnoven do 2 hodin, dochází k nevratnému poškození postižené části srdce. Obnovení průtoku krve i po delší době může zlepšit budoucí funkci srdce. Z těchto důvodů je nutné při podezření na infarkt (bolestech na hrudi) vždy volatzdravotnickou záchrannou službu. Odumírající buňky lze zachránit včasnýmotevřením ucpané cévy, nebo operačním přemostěním ucpaného místa (tzv. bypass).
Infarkt myokardu se vyskytuje více u mužů než u žen. Nejvíce ohroženi jsou muži nad 40 let a ženy nad 50 let. Toto onemocnění se však nevyhýbá také mladším lidem, kteří mají nadměrnou srážlivost krve, genetické dispozice či špatnouživotosprávu.
Základní příčinou je ukládánícholesterolu do stěny tepny. Postupné zvětšovánítukového plátu zužuje její průsvit. To může působit námahové potíže nazývanéangina pectoris. V jednom okamžiku se začne tvořit krevní sraženina, nasedávající na tukové hmoty, aktivujícíkrevní destičky. Tento okamžik nastává nejčastěji v klidu, často ve spánku. Jiné vyvolávající momenty, jako vystavenístresu,chladu, fyzická zátěž nebo změna počasí jsou málo časté.
Bolest na hrudi je přibližně ve třetině případů způsobována infarktemči příbuzným srdečním onemocněním (31 %). U dospělých jsou další dvě třetiny způsobovány poruchami trávicí soustavy (42 %) a kloubními a svalovými problémy (tzv. „od páteře“, 28 %). Malá část bolestí na hrudi je způsobena záněty, nádory a poškozenímaorty.[3]
Tradičním diagnostickým nástrojem jeelektrický záznam srdeční činnosti – elektrokardiografie. Příznakem je zejména změna úseku mezi vlnami S a T. ST úsek může být posunut vzhůru (elevace), nebo dolů (deprese). Původní striktní dělení infarktu na STEMI (elevace ST úseku na EKG) a NSTEMI (ST elevace nejsou znatelné) je v současnosti zpochybňováno. STEMI infarkt je směrován k okamžité katetrizaci, část NSTEMI infarktŮ je však nutné rovněž neodkladně katetrizovat.
Základem je nepodcenit příznaky (zvláště u pacientů s vysokým rizikem – kouření, životospráva). Při podezření na infarkt se nesmí nemocný jakkoli namáhat (ani fyzicky, ani psychicky; dokonce i chození po bytě může být smrtící).
Postiženému uvolnit těsný oděv, uložit ho do polosedu (postižený nesmí ležet, mohlo by to rychle zhoršit jeho stav) a zajistit přívod čerstvého vzduchu (otevřeme okno, pokud není venku smog atp.), nenechat ho pít tekutiny, které by mohly ovlivnit jeho krevní tlak (káva, alkohol, energetické nápoje).
Zavolatzdravotnickou záchrannou službu a nechat ho rozžvýkat půl tabletyacylpyrinu (zastaví zvětšování sraženiny; důležité je, aby postižený nebyl alergický na acylpyrin; riziko je u žaludečních vředů).[4] Je vhodné podat osobní léky postiženého, které obsahujínitroglycerin.
V případěbezvědomí pečlivě kontrolovat, zda postižený stále dýchá. Pokud postižený nedýchá normálně, neodkladně zahájitresuscitaci.[5]
Již v přednemocniční fázi je nutno pacientovi podatkyslík,kyselinu acetylsalicylovou aheparin. V případě potřeby takébeta-blokátor,nitrát a léky proti bolesti (nejčastějifentanyl i.v.). Pacientovi je provedeno vyšetřeníEKG a odebrána krev na stanovení ukazatelů myokardiální nekrózy (troponin, CK-MB mass). Každý pacient se STEMI nebo s NSTEMI s vysokým rizikem by měl být ihned indikován do PCI centra k provedeníp-PCI (primární perkutánní koronární intervence;koronarografie a dle potřeby koronárníangioplastika – dilatace zúžené části věnčité tepny a implantace intrakoronárníhostentu).Trombolýza je pro svou menší účinnost ve srovnání s p-PCI dnes v ČR používána jen výjimečně. Další léčebnou modalitou může být vytvořeníaortokoronárního bypassu na specializovanémkardiochirurgickém pracovišti.[6] Pacient s NSTEMI se středním rizikem by měl PCI podstoupit do 72 hodin.
↑ Archivovaná kopie.www.zdrava-rodina.cz [online]. [cit. 2008-07-26].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-11.
↑Kontos MC, Diercks DB, Kirk JD. Emergency department and office-based evaluation of patients with chest pain.Mayo Clinic Proceedings. March 2010, s. 284–99.doi:10.4065/mcp.2009.0560.PMID20194155.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑PERKINS, Gavin D.European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2015 Section 9. First aid [online]. European Resuscitation Council, 2015 [cit. 2017-11-22].Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-28.
↑KOLEKTIV AUTORŮ.Standardy první pomoci. 3. vydání. vyd. Praha: Český červený kříž, 2012. 83 s.ISBN978-80-87729-01-4. S. 54–55.
↑WIDIMSKÝ, Petr, ano. Diagnostika a léčba akutního infarktu myokardu s elevacemi ST: Doporučení České kardiologické společnosti 2009. S. 724–740.Cor et Vasa [online]. 2009 [cit. 2011-11-23]. Roč. 51, čís. 10, s. 724–740.Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-27.ISSN1803-7712.
