Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku1813Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastechEurasie z předpokládanéhoindoevropského prajazyka. Indoevropské jazyky jsou nejrozšířenější jazykovou rodinou na Zemi.
Současné rozšíření indoevropských jazyků v Eurasii
O původu a šíření indoevropského prajazyka existují dvě hlavní konkurenční teorie. Jedna teorie předpokládá původ indoevropských jazyků mezi nomádskými kmeny v oblasti dnešníUkrajiny a jihozápadníhoRuska před 6000 lety. Této teorii se podle předpokládaného způsobu šíření jazyka, říká teorie „meče a koně“,[zdroj?] dalšími názvy také „stepní“ čikurganová, se kterou přišlaMarija Gimbutasová. V poslední době vstupuje do popředí, zejména díky pokrokům varcheogenetice.
Druhá bývá nazývaná teorií „anatolských farmářů“, s kterou přišelColin Renfrew roku 1987. Podle ní prapůvodní jazyk, z něhož vznikly všechny jazyky Indoevropanů, pochází z oblastiAnatolie v dnešnímTurecku, v době před 8000 až 9500 lety.[1] Tuto teorii podporují výsledky analýzy větvení jazykového stromu provedené R. D. Grayem (2003).[2] Proti tomu se ale postavil pozdější výzkum,[3] i genetický.[4] Poněkud podobnou hypotézou je „arménská“, se kterou přišli roku 1985Tamaz Valerianis dze Gamkrelidze aVjačeslav Vsevolodovič Ivanov. Sklidila sice kritiku, ale v nedávné době DNA testy ukázaly, že pre-protoindoevropský jazyk mohl vzniknout v jižnímKavkaze.[5]
Řešením je patrně hybridní teorie složená z těchto dvou typů hypotéz. Na základě kombinovaných lingvistických a genetických analýz se zdá, že indoevropská rodina jazyků vznikla před zhruba 8000 roky na jih od Kavkazu (anatolská hypotéza), ale k dalšímu dělení a šíření později došlo na sever od Kavkazu (stepní hypotéza).[6][7] Novější genetická analýza dokládá oblast mezi Kavkazem a dolní Volhou.[8]
Indoevropskými jazyky mluví víc než 3 miliardy lidí (drtivá většinaEvropy,Asie od východníhoTurecka poIndii (kromě jižní části Indie, kde dominujídrávidské jazyky),Amerika,Austrálie aJihoafrická republika). Používá je tak prakticky polovina světové populace na všech kontinentech. Přes 85 % obsahuinternetu je v některém z indoevropských jazyků.
Studiem indoevropských jazyků se zabýváindoevropeistika, disciplína srovnávací jazykovědy.
Vedle těchto potvrzených a vědci většinou uznávaných větví bývá mezi indoevropské jazyky řazeno několik vymřelých jazyků, z nichž se dochovaly jen zlomky, takže jejich přesnější zařazení není možné:
↑GRAY, Russell D.; ATKINSON, Quentin D. Language-tree divergence times support the Anatolian theory of Indo-European origin. S. 435–439.Nature [online]. 2003-11. Roč. 426, čís. 6965, s. 435–439.Dostupné online.doi:10.1038/nature02029. (anglicky)
↑CHANG, Will; CATHCART, Chundra; HALL, David; GARRETT, Andrew. Ancestry-constrained phylogenetic analysis supports the Indo-European steppe hypothesis. S. 194–244.Language [online]. 2015. Roč. 91, čís. 1, s. 194–244.Dostupné online.doi:10.1353/lan.2015.0005. (anglicky)
↑ Genetic study revives debate on origin and expansion of Indo-European languages in Europe.sciencedaily.com [online]. 2015-03-04 [cit. 2021-10-20].Dostupné online. (anglicky)
↑QUILES, Carlos. Proto-Indo-European homeland south of the Caucasus?.indo-european.eu [online]. 2018-03-30 [cit. 2021-10-20].Dostupné online. (anglicky)
↑MAX PLANCK SOCIETY. New insights into the origin of the Indo-European languages.phys.org [online]. [cit. 2023-07-30].Dostupné online. (anglicky)
↑HEGGARTY, Paul; ANDERSON, Cormac; SCARBOROUGH, Matthew. Language trees with sampled ancestors support a hybrid model for the origin of Indo-European languages.Science. 2023-07-28, roč. 381, čís. 6656.Dostupné online [cit. 2023-07-30].ISSN0036-8075.doi:10.1126/science.abg0818. (anglicky)
↑ Missing link in Indo-European languages' history found.phys.org [online]. [cit. 2025-02-05].Dostupné online.
