Od moře je ústí řeky odděleno mělčinou. Pro snadnější plavbu lodí byl v ústí řeky v roce 1975 postaven 7 km dlouhý kanál. Východně od ústí 13 km daleko u pobřeží v Kolymském zálivu a jižně od kanálu Konečnaja se nacházíKolesovský ostrov.
Zdrojem vody jsoudešťovésrážky a také tající voda zesněhu,ledovců análedí. Nejvyšších vodních stavů dosahuje v teplých ročních obdobích, přičemž připadá najaro 32 %, naléto 52 %, napodzim přibližně 16 % a nazimu méně než 1 % celkového ročního odtoku.
Průměrný ročníprůtok vody uUsť-Něry činí 428 m³/s, maximální průtok dosahuje 10 600 m³/s a uVoroncova činí průměrný 1570 m³/s a maximální 11 500 m³/s. Rozsah kolísání hladiny dosahuje 7,5 až 11,2 m, přičemž nejvyšší úrovně dosahuje běhemčervna a na začátkučervence. Roční průtok v ústí činí 58,3 km³. Ročně unáší 13,7 Mt pevných usazenin.
Zamrzá vříjnu a rozmrzá na koncikvětna až na začátkučervna. Místy promrzá až do dna (Krest-Major,Čokurdach). Povodí řeky se rozkládá v oblasti dlouhodobě zmrzlých horských půd, s čímž souvisí vznik obrovskýchnáledí.
Oblast byla objevena ruskýmikozáky v polovině17. století. V padesátých letech 20. století zde byla objevena významná ložiska zlata, které bylo těženo vězni z táborůGulag.
(rusky) Davydov L. K., Hydrografie SSSR, č. 2, Leningrad 1955,(Давыдов Л. К., Гидрография СССР, ч. 2, Л., 1955)
(rusky) Zalogin B. S., Rodionov N. A., Oblasti ústí řek v SSSR, Moskva 1969,(Залогин Б. С., Родионов Н. А., Устьевые области рек СССР, М., 1969)
(rusky) Domanickij A. P., Dubrovina R. G., Isajeva A. I., Řeky a jezera Sovětského svazu, Leningrad 1971,(Доманицкий А. П., Дубровина Р. Г., Исаева А. И., Реки и озёра Советского Союза, Л., 1971)
