Název Indie je odvozen odstaroperské verze slovaSindhu, historického místního jména pro řekuIndus.Ústava Indie uznává i výrazBhárat (hin.:भारत / bʰɑːrət̪ /) jako oficiální pojmenování stejného statusu. Tento název je odvozen odsanskrtského jména králeBharaty, jehož příběh je zmíněn v epické básniMahábhárata. Známým úslovím jeBharat Mata, "Matka Indie". Třetí jméno, Hindustán (hin.:हिन्दुस्तान / hin̪d̪ust̪ɑːn /) (per. Hindská země) se používá od12. století ačkoli jeho současné použití je omezeno z důvodu sporů o to, jak přesně a korektně toto slovo reprezentuje zemi s mnoha různými náboženstvími.
Nejstarší známky lidské kultury na území Indie jsou 30 000 let staré. Významné je archeologické nalezištěBhimbetka v centrálním státěMadhjapradéš. Nachází se zde skupina skalních úkrytů vyzdobených množstvím nástěnných maleb, které patří k nejstarším na světě.[34] Do doby okolo 6500 let př. n. l. spadají důkazy odomestikaci zvířat azemědělské kultuře.
Od poloviny 2. tisíciletí př. n. l. byla Indie osídlovánaindoevropským obyvatelstvem, takzvanýmiIndoíránci. Je možné, že šlo o bezprostřední důvod pádu Harappské kultury. Indoevropské kmeny ze střední Asie a východní Evropy migrovaly do Indie v několika vlnách a postupně se smísily s Drávidy nebo je vytlačily na jih Indie. Do této doby se taktéž datuje první sociální rozdělení do 4kast: kasta kněžích (Brahmáni), vládců a bojovníků (Kšatrijové), svobodných zemědělců, obchodníků a řemeslníků (Vaijšjové), a nakonec skupina nevolníků (Šúdrové), do níž patřilo původní domorodé obyvatelstvo. Zároveň se v této době začaly formovat zárodkyhinduistického náboženství aVéd, proto bývá tato éra nazývánaVédské období (zhruba 1500–500 př. n. l.).[37] Hlavní civilizační centrum se nacházelo vPaňdžábu aIndoganžské nížině.
V 6. století př. n. l. vznikla na severu skupina státních útvarů zvaných souborněMahádžanapada.[38] Jejich více městský život změnil náboženské cítění a potřeby obyvatel a otevřel cestu dvěma novým náboženstvím:buddhismu, spjatému s učenímGautama Buddhy[39], adžinismu, jejž vytvořil učenecMahávíra.[40] Jejich vliv byl zpočátku velký, potlačen byl až ve středověku.
Ve 3. století př. n. l. vzniklaMaurjovská říše. Byla prvním státem, kterému se podařilo sjednotit pod jednotnou vládu takřka celý Indický subkontinent. Zakladatelem maurjovské říše bylČandragupta Maurja, jeho klíčovým rádcem pakČánakja (též zvaný Kautilja nebo Višnugupta), významný starověký myslitel o správě státu. Vrcholu dosáhla říše zaAšóky (vládl asi 273–232 př. n. l.).[41] V té době sehrával buddhismus patrně roli víceméněstátního náboženství, o čemž svědčí např.stúpy vSáňčí. Hlavním městem byla Patáliputra (dnesPatna). Maurjovskou říši vyvrátiliŠungové, kteří se stali načas nejmocnější dynastií poloostrova, po nich to byliKánvové a poslézeSátaváhanové.
Ve 4. až 6. století si na severu upevnila mocGuptovská říše. Právě v této době byl potlačen vliv džinismu a buddhismu na úkor původního hinduismu. Doba vlády guptů je někdy nazývána zlatý věk Indie, především díky rozvoji věd a umění (k architektonickým symbolům patří např.Chrám Mahábódhi, vzniká klasickásanskrtská literatura, zejm.Mahábhárata aRámájana). K nejvýznamnějším panovníkům Guptovské říše pak patříČandragupta I.
Pratiharovci, Pálovci a Ráštrakútovci v období Kanaudžských válek
Od 10. století začali od západu do Indie přicházetmuslimové, etnicky zejménaTurci aPaštunové. Muslimové se usadili vDillí a založiliDillíský sultanát, který znovu sjednotil subkontinent a existoval v letech 1206–1526. Na něj bezprostředně navázalaMughalská říše (1526–1540, 1555–1857), již založila dynastieturkického původu. Otcem zakladatelem bylBábur zKábulu, který vbitvě u Pánípatu v roce 1526 porazil posledního dillíského sultánaIbráhima Lódího, čímž se mu otevřela cesta do Dillí aÁgry, z nichž učinil centra mughalského impéria. Rozsáhlá teritoriální expanze nastala za třetího mughalského císařeAkbara Velikého (vládl 1556–1605), který rozšířil říši odGudžarátu poBengálsko aDakšin. Za Akbarovy vlády nastal rozkvět literatury, architektury, výtvarného umění i hudby.[42] S nástupemAurangzéba na císařský trůn začal proces postupné ztráty stability říše. Souviselo to mj. s Aurangzébovou násilnou islamizací země, která kontrastovala s dosavadní náboženskou tolerancí Mughalů vůči neislámským tradicím.[43] Uvnitř říše se začala formovat lidová hnutí se silně protimughalskými postoji. Významnými odpůrci Mughalů byli zejménaDžátové,Maráthové (jejichž vůdceŠivádží založil nezávislý hinduistický stát v západní Indii) asikhové. Ve druhé polovině 18. století mughalská říše ztratila postavení nejmocnější říše Indického poloostrova a s příchodem 19. století se stala loutkovým státemBritské říše.
Politická mapaBritské Indie, s územím pod přímou britskou správou (červeně) a s vazalskýmiknížecími státy (žlutě) r. 1909
První evropské obchodní osady a posléze kolonie se na indickém pobřeží zakládaly již od konce 15. století. V roce 1600 vzniklabritská Východoindická společnost, která započala se systematickou kolonizací celého Indického subkontinentu.[44] Jejím klíčovým opěrným bodem se stalaBombaj. Britové některá území ovládali přímo, krom toho na poloostrově existovalo několik set domorodýchknížecích států pod britským vlivem. Politika Východoindické společnosti přispěla k vypuknutíbengálskému hladomoru v roce 1770.[45] Přestože Britové provedli řadu modernizačních opatření (např. stavba železnice), zejména pod generálním guvernérem IndieJamesem Broun-Ramsay Dalhousiem (ve funkci 1848–1856), politická nespokojenost Indů rostla a vznikloIndické hnutí za nezávislost. Jeho prvním výrazným projevem byloVelké indické povstání, jež vypuklo roku 1857.[46][47] Po potlačení povstání Britové změnili systém správy, z východoindické společnosti přešla moc na politické správce (nově zřízený úřad místokrále) a byla zřízenaBritská Indie. Roku 1885 byl založenIndický národní kongres, první významná indická politická síla, která usilovala o větší vliv Indů na správu země. Zpočátku se v kongresu prosadili umírnění, jež reprezentovalGópál Krišna Gókhalé. Poprvní světové válce, jíž se v britské armádě zúčastnil milion Indů, se objevili radikálové jakoSubháš Čandra Bós, kteří žádali ostřejší konfrontaci. V kongresu se však prosadilMahátma Gándhí, který sice hájil nezávislost Indie, ale vždy za pomocinenásilného odporu, na základě principuahinsá (Bós se později osamostatnil a založil Indickou národní armádu).[48] K nejznámějším nenásilným protestním akcím patřilSolný pochod z roku 1930.[49]
Podruhé světové válce, během níž mj. zemřely 3 miliony Indů přihladomoru v Bengálsku[50], oslabená koloniální mocnost Británie a nový místokrál IndieLouis Mountbatten shledali situaci v kolonii neudržitelnou. Sám britský parlament pak 18. července 1947 přijalZákon o nezávislosti Indie, který dal vzniknout dvěma novým státům, hinduistické Indii a muslimskémuPákistánu, které nicméně zůstávalybritskými dominii s britským monarchou v čele.[51] Indie však 26. ledna 1950 formální moc britského panovníka odvrhla a vyhlásila republiku, dle ústavy socialistickou a demokratickou. (Pákistán tak učinil roku 1956, v roce 1971 se od něj odtrhlBangladéš). Prvním ministerským předsedou Indie se stalDžaváharlál Néhrú a držel tento post sedmnáct let. Po rozdělení Indie na základě náboženství došlo k masakrům a své domovy opustilo až 15 milionů lidí.[52] V roce 1961 obsadila indická armáda po krátké válce územíPortugalské Indie a roku 1975 bylo anektováno himálajské knížectvíSikkim.
Jako multietnický a multináboženský stát zažila Indie několik náboženských násilností a povstání v různých částech země, ale to ji neoslabilo a pokračuje jako suverénní demokracie. V roce 1984 bylasikhskými separatisty zavražděna ministerská předsedkyněIndira Gándhíová a separatistické a etnické konflikty dodnes sužujíÁsám a další státy v severovýchodní Indii.[53] Indie má několik otevřených sporů o hranice sČínou, které se vystupňovaly do krátkéčínsko-indické války v roce1962.[54] Napětí čas od času znovu vygraduje.[55] Ještě vážnější hraniční spory má Indie sPákistánem, vyústily do válek v letech1947,1965,1971 a v roce1999 vKargilu. Problémem mezi Pákistánem a Indií byla po celou 2. polovinu20. století oblastKašmíru, na který si dělaly nárok obě země (vizKonflikt v Kašmíru).[56][57] Dodnes je Kašmír politicky rozdělen. V roce1974 Indie provedla podzemní zkouškyjaderných zbraní, což ji neoficiálně dělá členem "jaderného klubu".[58] V roce1998 následovala série dalších pěti testů.[59] Významné ekonomické reformy, které začaly v roce1991, transformovaly Indii v zemi s nejrychleji rostoucím hospodářstvím na světě a získala na celosvětovém a regionálním vlivu.
Podrobnější informace naleznete v článku Indická vlajka.
Muž s indickou vlajkou na indicko-pákistánské hranici
Indická vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy šafránové, bílé a zelené barvy. V bílém pruhu je modré kolo –kolo dharmy.
Indický státní znak zobrazujesloupovou hlavici se čtyřmiasijskými lvy (jeden je obrácen zády a skryt za ostatními), které podpíráabakus svlysem sreliéfy koně na levé straně, býka na pravé aašókačakrou uprostřed. Pod celým zobrazením sloupové hlavice je nápis vdévanágarí: सत्यमेव जयते (vsanskrtu:satjaméva džajaté,českyJedině pravda vítězí).
Související informace naleznete také v článku Geografie Indie.
Fyzická mapa Indie
Indie, zabírající velkou část indického subkontinentu, se rozkládá na jihu Asie od 8° až k 37° severní šířky. Na severu je od svých sousedů dělenaHimálajským pohořím; indický subkontinent, který směrem na jih probíhá do špičky, je obklopenIndickým oceánem: na západěArabským mořem, na východěBengálským zálivem. Indií protékají tři velké řekyIndus,Ganga aBrahmaputra.
Na západě od nížiny leží stepní a pouštní oblastThár, vyplněná koryty občasných toků a písečnými přesypy. Na severovýchodě a severu státu se vypíná předhůříSiválik a mohutné velehorské masivyHimálaje aKarákoramu, pokryté horskýmiledovci. Právě v pohoří Himálaj se nachází nejvyššíhora Indie a třetí nejvyšší hora světaKančendženga, měřící 8586 m n. m. Tyto velehory vznikly tektonickým vyzdvižením povrchu, kdy se podsunula Indická litosférická deska pod Asijskou.
Současný tvar získaly třetihorním alpínsko-himálajským vrásněním. Ve východní části země se táhnou hraniční pohoří, jako jsouPatkai aNaga Hills, které přesahují 3800 m n. m. a náhorní plošinaKhasi Hills.
Podnebí Indie se liší, od tropického na jihu až po mírné na severu země. Části Indie, které leží v Himálaji mají podnebítundry. Většina dešťů je způsobenamonzuny.
Indie patří k sedmnácti zemím světa, které disponují tzv. biologickou megadiverzitou, tedy maximální různorodostífauny aflóry s výskytem mnohaendemitů (jinde se nevyskytujících druhů).[60] Indie je domovem pro 8,6 % všech existujících druhů savců, 13,7 % z existujících druhů ptáků, 7,9 % plazů, 6 % druhů obojživelníků, 12,2 % druhů ryb a 6 % všech druhů kvetoucích rostlin.[61] Celá třetina indických rostlinných druhů je endemická.[62] Lesy pokrývají 701 673 kilometrů čtverečních, což představuje 21,35 % celkové rozlohy země. Mezi pozoruhodné domorodé stromy indického subkontinentu patříazadirachta indická, v hindštině nazývaná krátce "neem". Jde o užitkovou dřevinu pěstovanou již od pradávna v jižní Asii pro kvalitní dřevo i léčebné účinky.[63] Mezi stromy s indickým původem patří ifíkovník posvátný, pod nímžBuddha dle legend dosáhl osvícení.
V roce 1935 byl založen systém národních parků, v roce 1972 Indie přijala zákon o ochraně volně žijících živočichů, roku 1980 byl schválen zákon o ochraně lesů. Chráněno je i 25mokřadů podleRamsarské úmluvy.
Indický parlament.Ráštrapati Bhavan je oficiální sídlo indického prezidenta.
Indie jesuverénní, sekulární a demokratická republika s kvazi-federální formou vlády advoukomorovým parlamentem fungujícím podle Westminsterského parlamentního systému. Má tři formy řízení: legislativu,exekutivu asoudní moc.Prezident jehlavou státu a má z velké části reprezentativní úlohu, která zahrnuje interpretování ústavy, podepisování zákonů, udělování milostí a vyhlašování stavu nouze. Je i vrchním velitelem Indických ozbrojených sil. Prezident aviceprezident jsou voleni nepřímo voliči na pětileté období.
Premiér je předsedou vlády a má nejvíce výkonných pravomocí. Je volen zákonodárcipolitických stran nebokoalicí majících parlamentní většinu a slouží pět let.Ústava otevřeně nestanoví funkci zástupcepředsedy vlády, ale tato možnost byla občas praktikovaná.Zákonodárný sbor Indie jedvoukomorovýparlament, který se skládá z horní komory zvanéRádžja Sabhá (Rada států), a dolní sněmovny zvanéLók Sabhá (Sněmovna lidu). Rádžja Sabhá má 245 členů a je volena nepřímo voliči na funkční období šesti let. Lók Sabhá má 545 členů a je volena přímo lidovým hlasováním na pětileté období a je ustavující složkou politické síly a vládního seskupení. Všichni indičtí obyvatelé nad 18 let mají právo volit. Premiér předsedá Radě ministrů.
Exekutiva je zastoupena prezidentem, viceprezidentem a ministerským kabinetem, vedeným předsedou vlády. Každý ministr spravující ministerský úřad musí být členem jedné z komor parlamentu. V indickém parlamentním systému je výkonná moc podřízenázákonodárné. Nezávislá soudní moc Indie se skládá z Nejvyššího soudu v čele s předsedou Nejvyššího soudu v Indii.Nejvyšší soud má dvě, prvostupňovou jurisdikci nad spory mezi státy a odvolací jurisdikci nad vrchními soudy. Indie má 18. odvolacích vrchních soudů a každý má jurisdikci nad svazovým státem nebo skupinou menších svazových států. Každý z těchto států má odstupňovaný systém nižších soudů. Případný konflikt mezi legislativou a justicí je přenechán prezidentovi.
V čele země stojí stranaIndický národní kongres (INC), která si udržuje svůj vliv už od vzniku nezávislé Indie. INC, často vedená členem rodiny Nehrú – Gándhí, se těšila parlamentní většině s výjimkou krátkých období během 70. a 80. let. Mezi lety1996 a1998 nastalo období politické nestability a vláda byla nejprve sestavena pravicovou nacionalistickou stranouBháratíja džantá (BJ) a později levicovou koalicí United Front. V roce1998 BJ s menšími regionálními stranami vytvořilaNárodně demokratickou alianci (NDA) a stala se první nekongresovou stranou, která dokončila celé pětileté volební období. Ve volbách v roce2004 zvítězila Národní kongresová strana a získala dostatečný počet křesel, aby mohla vytvořit koalici s pomocí levicových stran.
Indický premiérNaréndra Módí a další vůdci organizaceŠOS v Samarkandu, 16. září 2022
Indie si udržuje přátelské vztahy s většinou zemí, ale roky, které následovaly po vyhlášení nezávislosti, jsou poznamenány neustálými konflikty sPákistánem aČínou o sporné územíKašmíru aArunáčalpradéše. Běhemstudené války se Indie pokusila udržet si svouneutralitu a byla jedním ze zakládajících členůHnutí nezúčastněných zemí. Počínsko-indické válce v roce1962 se zlepšily vzájemné vztahy Indie seSovětským svazem, což ale narušilo vztahy seSpojenými státy. Stav se opět ustálil po skončení studené války. Současně přátelské nabídky předkládané Indickou vládou posílily vztahy se Spojenými státy, Čínou a Pákistánem. V červnu 2020 se zhoršily vztahy sČínou poincidentu v údolí Galwan kvůli spornému pohraničnímu území.[64]
Indický premiér Módí a ruský prezidentVladimir Putin na summituBRICS v Kazani, Rusko, 22. října 2024
Indie má tradičně přátelské vztahy sRuskem a běhemruské invaze na Ukrajinu zaujala neutrální pozici a invazi neodsoudila.[65][66] V ekonomické sféře má Indie blízký vztah s jinými rozvojovými zeměmi vJižní Americe,Asii aAfrice, hlavně sBrazílií aMexikem. Indie je také zakládající členOSN a do velké míry přispěla k úspěchu operací OSN probíhajících na čtyřech kontinentech. Více než 55 000 indických příslušníků bojových a policejních sil sloužilo ve 35 mírových misích Spojených národů. Indie je také součástíBRICS.
V roce 2025 se zhoršily vztahy seSpojenými státy, které se snažily přimět Indii, aby přestala obchodovat s Ruskem.[67]Evropská unie v roce 2025 představila Novou strategickou agendu EU-Indie, jejímž cílem je posílit spolupráci v oblasti obchodu a bezpečnosti.[68]
Balistická raketa středního dosahuAgni-IIIndické stíhací letounySu-30MKI
Indie si udržuje třetí největšíozbrojené síly na světě. Skládají se zarmády,letectva,námořnictva a dalších pomocných složek. Nejvyšším velitelem ozbrojených sil je indický prezident. Jelikož hlavní Čína, jeden z rivalů Indie, vlastnilajaderné zbraně, tento typ zbraní vyvinula také Indie. První jadernou zkoušku provedla v roce1974, později si je vyvinul Pákistán také v roce 1998. Indie vlastní balistické rakety nesoucí jaderné hlavice.
V roce 2010 se Indie stala největším světovým importérem zbraní. Dovezla přitom zbraně za 3,3 miliardy dolarů. Hlavním zahraničním dodavatelem jeRusko, se kterým země spolupracuje na řadě zbrojních programů (např. stíhací letounySu-30MKI, protilodní střelyBrahMos). Moderní zbraně vyvíjí rovněž domácí společnosti, napříkladDefence Research and Development Organisation (DRDO) aHindustan Aeronautics (HAL), které tím postupně snižují závislost země na dodávkách ze zahraničí. Domácí zbraňové systémy zastupují například stíhací letounyHAL Tejas, vrtulníkyHAL Dhruv, balistické raketyAgni, tankyArjun či torpédoborcetřídyDelhi. Vyvíjí například dvě letadlové lodětřídyVikrant a jaderné raketonosné ponorkytřídyArihant.
Indická republika je rozdělena na 28 spolkových států (anglickystate, pl.states, hindskyप्रांत /prāmt) s vlastní volenou vládou a 8svazových teritorií (anglickyunion territory, pl.union territories, hindskyकेन्द्रीय सरकार /kendrīya sarkār) včetně území hlavního města. Ty se dále dělí na téměř 750 okresů (district, pl.districts).
Indie má velké přírodní bohatství. Díky úrodné půdě a příhodnému klimatu má dobré podmínky pro pěstování velkého množství zemědělských plodin, produkcepotravin a dalších surovin. Přesto se země potýká se značnou částí obyvatel žijících v chudobě, včetně velkého množství podvyživených dětí. Občasné přírodní katastrofy jako krutá sucha,zemětřesení apovodně situaci dále zhoršují. Mezi hlavní problémy zemědělství patříeroze půdy, rapidní snižování úrovníspodních vod a nadměrné vyčerpávání živin půdy intenzifikovaným zemědělstvím s přílišným používáním chemikálií.
Orba v západním BengálskuSlumy stojící v těsném sousedství komerční výstavby vKóčinu
Rozlohazemědělské půdy v Indii je sice rozsáhlá, ale značná část z ní není přirozeně úrodná. Od roku1947, kdy Indie získalanezávislost, se mnoho podniklo k posílení zemědělské produkce: především byly postaveny různé zavlažovací systémy, jejichž úkolem je přivádět vodu do suchých oblastí. Zemědělská hospodářství jsou však rodinná a tedy příliš malá na to, aby mohla obhospodařovat větší území a využívat moderní stroje a technologie. Navíc se mnoho těchto farem ještě zmenšuje, neboť hindské zákony stanoví, že půda se po smrti rodičů rozděluje rovným dílem meziděti. Někteří Indové chtějí změnu, aby statky mohly být větší a produktivnější. Mezi nejvýznamnější pěstované plodiny patřírýže,bavlna,juta,moruše,obilniny (hlavně pšenice a proso), subtropické a tropické ovoce (banány, citrusy,mango). Dále se pěstujífazole,ořechy,čajovník,sezamová semínka abetelové ořechy. 62 % obyvatelstva se živí zemědělstvím. Indická vláda se snaží o rozvoj zaostalých oblastí země tak, že přenáší továrny do méně obydlených oblastí Indie s úmyslem podpořit tam podnikatelskou infrastrukturu a zvýšit počet pracovních míst.
Úrodu měly zvýšit i experimenty s novýmigeneticky modifikovanýmisemeny ahnojivy, avšak tyto pokusy nejen že nezvýšily zemědělskou produkci, ale z velké části podryly tradiční trvale udržitelné indické zemědělství.[69] V roce 2002 dostala nadnárodní korporaceMonsanto povolení uvést do Indiebavlnu (BT cotton) geneticky modifikovanou o původně bakteriální toxin ničící parazity, kteří se na bavlně vyskytují. Produkce bavlny v Indii se sice významně zvýšila, ale mnoho indických rolníků se záhy ocitlo v bezvýchodné situaci, kdy jsou nuceni vynakládat stále více z klesajících výnosů do hnojiv, pesticidů a insekticidů pro udržení produkce. Finanční tíseň a dluhy dohnaly překvapivě velké množství indických zemědělců až k sebevraždě – odhaduje se, že mezi lety 1997 a 2008 si jich vzalo život kolem 200 tisíc.[70][71][72]
Ke konci 20. století se v Indii rozvinula distribuční síť základních potravin (PDS – Public Distribution System), která řešila nerovnoměrné zásobování, kdy některé regiony Indie byly v relativní hojnosti, zatímco jiné trpěly nedostatkem. Univerzální systém potravinové distribuce indickým zemědělcům zaručoval odbytiště pro plodiny, které vypěstují; stejně tak v jeho rámci existovala obdoba přídělového systému potravin. Vedle toho fungujeFood Corporation of India[73] distribuující základní potraviny do i těch nejzapadlejších vesniček v celé Indii a za dotované ceny. Koordinuje tak největší potravinový program v Indii a co do celkového množství potravin (v roce 2008 přes 60 mil. obilí a rýže) i na světě. V roce 1997 všakSvětová banka donutila Indii první z těchto systémů zrušit a druhý výrazně omezit, protože oba zásadně zasahovaly dovolného trhu s obilím, rýží a ostatními obchodovanými potravinami.[74][75]
Od 50. let20. století[zdroj?] změnilprůmysl indická města. Vedle tradičních výrobků, např.bavlny ahedvábí, se vyrábějí těžké stroje a elektrické zboží. Bohatá ložiskaropy auhlí poskytují energii továrnám a vyrábějí více než polovinu elektrické energie, která se v zemi spotřebuje (o importu energie vyjednává indická vláda ve velkých projektech jako např.Transafghánský plynovod). Během posledních zhruba tří dekád se také zvýšil význam služeb a čím dál více Indů pracuje v cestovním ruchu, bankovnictví a spojích. V zahraničí jsou Indové a jejich firmy úspěšní v oblastiIT, talentovaní indičtí vědci si nezřídka volí kariéru vSilicon Valley nebo prestižních amerických vědeckých ústavech; fenoménem se též staloutsourcing indických telemarketerů a telefonních operátorů pro větší americké korporace – zejména v první dekádě 21. století. Ve stejné době se o potenciálu Indie (stejně jako Číny) začíná mluvit jako o obrovském „vynořujícím se trhu“ s pevně rostoucí ekonomikou, zvyšující se životní úrovní i kupní silou více než miliardy jejích obyvatel. Od roku 2001 se Indie stala součástí volného hospodářského uskupení známého pod akronymemBRICS.
Vzhledem k tomu, že sama nemá na svém území velká nalezištěropy, je Indie třetím největším dovozcem této důležité suroviny na světě. Indické hospodářství zaznamenalo v roce 2018 podle oficiálních údajů růstHDP o více než 6 %, a spotřeba ropy roste rok od roku. V rozpočtovém roce končícím 31. března 2019 dovezla Indie v hodnotovém vyjádření o 25 % více ropy než v roce předešlém a zaplatila za tyto dovozy 109 miliarddolarů. 10 % veškeré dovážené ropy je do Indie přepravováno po moři z Íránu; ve druhém čtvrtletí 2018 to bylo 699 000barelů denně.[77]
Indie je jednou z mála asijských zemí, která rozvíjíjadernou energetiku. Největší indickoujadernou elektrárnou jeKúdankulam. Prvníreaktor byl uveden do provozu až 22. října 2013, druhý pak o rok později. Po dokončení má obsahovat až šest reaktorů. Výstavbu elektrárny řídíruská společnost Atomstrojexport. Nejstarší jaderkou v Indii a dokonce i celé Asii jeTárápurská jaderná elektrárna. Její první dva reaktory vstoupily do komerčního provozu 28. října 1969. O její zastaralosti a potenciální nebezpečnosti se v Indii často diskutuje.[78] Indie má vedle toho ještě osm dalších jaderných elektráren:kakraparskou,narorskou,rádžasthánskou ad.
Už od časů britské koloniální nadvlády hraje v Indii významnou roli železnice. Indická železniční síť je čtvrtá největší na světě. Jezdí na ní jediný dopravce, státní společnostIndian Railways. V roce 2007 například přepravila 17 milionů pasažérů a 2 miliony tun nákladu.[79] Zatím však Indie nedisponujevysokorychlostní železnicí. Nejvyšší rychlosti, 160 km/h, dosahuje rychlík Gatimaan Express, jenž jezdí na tratí meziDillí aDžhánsí. Systém podzemní železnice má několik indických měst, největší tradici má v Bombaji, kde vznikl již roku 1853, a v Kalkatě, kde byl založen jen o rok později. První metro vzniklo v roce 1984 v Kalkatě, druhé v roce 2002 v Dillí a třetí v roce 2011 vBengalúru.
Hustota silniční sítě – 0,66 km na čtvereční kilometr je podobná jako ve Spojených státech a o mnoho hustší než například v Číně (0,16 km). Kvalita cest však není dobrá a stále ještě 40 procent indických obcí nemá přístup k silnici uživatelné celoročně, za každého počasí. Boom automobilismu nastal po roce 1991. V roce 2012 již bylo v Indii registrováno 159 milionů vozidel. Ještě v roce 1971 to bylo jen 1,9 milionu.[80] Významná je ale i bicyklová doprava, na indických silnicích se pohybuje 83 milionů kol.[81] Tradičnírikši, které v minulosti sloužily zhusta v městské dopravě, již řada indických měst a regionálních vlád zakázala, jakožto ponižující způsob obživy.[82]
Indie má 14 hlavních přímořských přístavů a 11 mezinárodních letišť.
Árjabhata je jeden ze zakladatelů velké indickématematické tradice, vůbec první indický matematik, jehož dílo se jmenovitě dochovalo. Kolem roku 499 vydal své nejslavnější díloÁrjabhatíja.[83] Byla po něm pojmenována první indická vesmírná sonda vypuštěná roku 1975.[84] Největším z následovníků Árjabhaty bylBrahmagupta, který ve své knizeBrāhmasphuṭa-siddhānta z roku 628 jako první zavedlnulu jako plnoprávnoučíslici.[85] Ve12. století přišel další velký indický matematik,Bháskara II., který je též zván "otecdesítkové soustavy".[86] Ale i moderní matematika si udržela v Indii vysokou úroveň, jak dokazuje díloŠrínivása Rámanudžana z počátku 20. století, neboSrinivasy Varadhana, který proslul svými příspěvky kteorii pravděpodobnosti, zvláště vytvořením sjednocené teorie velkých odchylek, za což roku 2007 obdržel prestižníAbelovu cenu.[87] Indický původ má iAkshay Venkatesh, nositelFieldsovy medaile. V Indii se narodil také britský matematikAugustus De Morgan.
V srpnu 1969 byla založenaIndická kosmická agentura (anglickyISRO – Indian Space Research Organisation). Dnes v ní pracuje kolem 20 tisíc lidí a řídí několik misí současně.
14. listopadu2008 dopadla na povrchMěsíce první indická sonda. Oddělila se z družiceČandraján-1, která byla zeZemě vyslána 22. října 2008.[91] Indie se tak stala další mocností, která dokázala přistání na Měsíci zvládnout.
Indický solární program plánuje výstavbu solárních zařízení o výkonu 200gigawattů do roku 2050, zhruba o třetinu více než byla celková indická energetická výrobní kapacita v roce2009. Projekt má přinést až 100 tisíc nových pracovních míst a po svém dokončení zabránit každoročně emisím asi 434 milionů tunoxidu uhličitého. Celkové náklady jsou odhadovány asi na 20 miliard dolarů.[92]
Mars Orbiter Mission je mise ISRO, která má za cíl pomocí sondy Mangalaján průzkum planety Mars, zejména její atmosféry. První plánování pro ni byla započata už v roce 2010 a indická vláda ji schválila v roce 2012. Její rozpočet je 4,54 miliardy INR, což je (relativně malých) 74 milionů dolarů.[93]
V Indii žilo k roku 2024 odhadem 1 441 700 000 obyvatel (1,4 miliardy),[2] což z ní činínejlidnatější zemi světa.[95] Mezi lety 2001–2011 její populace vzrostla o 17,6 % v porovnání s předchozí dekádou (1991–2001), kdy byl růst 21,5 %. V roce 1951 žilo v Indii podle sčítání 361 milionu lidí,[96] od té doby se počet obyvatel zečtyřnásobil.
Obyvatelé také vyznávají mnoho různýchnáboženství, skoro čtyři pětiny (79,8 %) z nich jsouhinduisté, následovaní 14,2 %muslimů. Mezi zbývající patříkřesťané s 2,3 %,sikhové s 1,9 %,buddhisté (0,70 %) adžinisté (0,36 %).[99] Podle hinduistické tradice se lidé rodí do sociálních vrstev zvanýchkasty. Zatímco nadkasty, takzvanévarny, jsou vkastovním systému čtyři, samotných kast, džáti, najdeme v Indii několik tisíc.[100] Přísná náboženská pravidla přikazují každé kastě, co má jíst, co si oblékat i jakou vykonávat práci. Mimo toto rozdělení na samém dně indické společnosti stojínedotknutelní, ke kterým náleží asi 160 milionů Indů.[101]
Rodinná pouta jsou v Indii velmi důležitá a nasňatek se často pohlíží spíše jako na spojení dvou rodin než jako na svazek dvou lidí. Je zvykem, žerodiče vybírají svým dětem životní partnery.[zdroj?] Dnes se někteří Indové snaží tato pravidla odstranit a povzbuzují mladé lidi, aby si sami hledali manžela či manželku.
Hinduistický obřadpúdža na počest slunečního bohaSúrjy. V Indii žije asi 1 miliarda hinduistů.
Život v mnoha indických vesnicích se po staletí nezměnil. Lidé si chodí každý den pro vodu dostudně a osvětlují si domovy olejovými lampičkami. Avšak v závislosti na růstu hospodářské úrovně se do stále více vesnic zavádívoda aelektřina. 41 % všech chudých lidí světa ale stále žije v Indii.
I Indie zaznamenává fenomén, kdy obyvatelé vesnic přicházejí ve stále větší míře do měst (urbanizace). Ve městech se velkýpočet obyvatel tísní v přeplněných chatrčích na předměstích, zatímco mnoho bohatších Indů žije v oblastech, kde je patrný silný západní vliv. Někteří lidé nosí oblečení podle západní módy, jiní dávají přednost tradičním oděvům. Například mnoho Indek nosí jasně barevnásárí abindí. Společenský život se v Indii soustřeďuje nanáměstí. Jsou neustále zaplněna lidmi, kteří si sem chodí vyměňovat novinky a názory za zvuků hlasitě hrající populárníhudby, klaksonůaut a volání pouličních prodavačů.[zdroj?] V posledních letech došlo v Indii právě díky stěhování lidí do měst k rapidnímu růstu mnohých měst. Díky tomu tak má Indie mnoho sídel s více než milionem obyvatel. Životní úroveň většiny lidí v těchto oblastech však není vysoká. Mezi lety 1991 a 2001 vzrostl podíl Indů žijících v městský oblastech o 31,2 %, nicméně v roce 2001 žilo nadále přes 70 % obyvatel na venkově.
Očekávanádélka života při narození se zvýšila ze 49,7 let v letech 1970–1975 na 72,0 let v roce 2023.[102][103] Míraúmrtnosti dětí do 5 let byla 113 na 1 000 živě narozených dětí v roce 1994, zatímco do roku 2018 se snížila na 41,1 na 1 000 živě narozených dětí.[102]
Indie má jeden z nejvyšších výskytůtuberkulózy (TBC) na světě.[104] Podle zprávyWHO v roce 2022 onemocnělo aktivní tuberkulózou 2,8 milionů Indů, což představovalo 26 % celosvětového počtu.[105] Odhaduje se, že přibližně 40 % indické populace je nositelem latentní tuberkulózy.[106]
V roce 2018 bylachronická obstrukční plicní nemoc hlavní příčinou úmrtí v Indii hned posrdečních chorobách. Všech 10 nejznečištěnějších měst na světě se nacházelo v severní Indii a více než 140 milionů Indů dýchalo vzduch, který překročil 10krát nebo vícekrát bezpečný limit WHO. V roce 2017 znečištěné ovzduší zabilo 1,24 milionu Indů.[107]
Indie má bohaté a unikátní kulturní dědictví a dokázala si zachovat své tradice i přes přebírání nových zvyků a myšlenek, od útočníků iimigrantů. Množství zvyků, jazyků a monumentů je důkazem vzájemného míchání vlivů během staletí. Například slavnýTádž Mahal je příkladem islámem inspirované architektury, která byla zděděna poMughalech. Je výsledkemsynkretické tradice, která kombinuje elementy ze všech částí země. Indická společnost je široce pluralitní, mnohojazyčná a mnohonárodnostní.
Indické tradiční oblečení se liší mezi jednotlivými regiony, ať už barvami nebo styly. Záleží na různých faktorech, jako třeba na podnebí. Nejpopulárnější oděv pro ženy se nazývásárí, nejtradičnějším oděvem mužů jedhotí (řasená bederní rouška).
Vzdělání je vysoce ceněno ve všech socioekonomických vrstvách obyvatelstva. Tradiční indické hodnoty jako rodina jsou vysoce respektovány a považovány za posvátné, ačkoli městské rodiny začínají preferovat rodinu dvou partnerů z důvodů socioekonomických omezení daných systémem skupinové rodiny.
Náboženství v Indii je velmi společenskou událostí se spoustou praktik prováděných s okázalostí a vitalitou a je nedílnou součástí každodenního života.
Typickým rysem indické literatury od počátků až do moderní éry je, že existuje jen neostrá hranice mezi ní a náboženstvím a filozofií. První literární památky v Indii měly většinou ústní formu a až později byly převedeny do písemné podoby jako napříkladVédy, nebo eposyMahábhárata aRámájana. K nejvýznamnějším starověkým autorům, tvořícím ponejvíce vsanskrtu, patříKálidása,Válmíki,Vjása,Nágárdžuna,Ádi Šankara,Kabir,Pataňdžali čiAšvaghóša.
Ilustracemi k moderním vydáním eposůMahábhárata aRamajána se proslavil malířRádža Ravi Varma, jeho kresby indickou kulturou zcela prostoupily. Nejproslulejším indickým moderním malířem jeAmrita Šer-Gilová, průkopnice moderní malby v Indii, narozená vBudapešti.[109] SochařAnish Kapoor se proslavil svými abstraktními skulpturami s lesklými povrchy. Jako druhý Ind v historii (poRavi Šankarovi) obdržel prestižní japonské oceněníPraemium Imperiale.[110] V roce 2018 v Indii vztyčili nejvyšší sochu na světě. Měří 182 metrů a představuje jednoho z otců zakladatelů IndieSardára Vallabhbháího Patélu, prvního indického ministra vnitra a místopředsedu vlády.[111]
Indie ročně vyprodukuje největší počet filmů ve světě. Filmová produkce má svou základnu vBombaji, která je často označována jako "Bollywood".[113] Mimo Indii se tento název někdy nesprávně používá jako označení pro veškerou indickou filmovou produkci, i když se jedná pouze o filmy točené v hindštině, resp. hindustánštině. Kromě Bollywoodu existují v Indii i další centra filmového průmyslu, kde se točí filmy v dalších indických jazycích (v tamilštině – Kollywood, telužštině – Tollywood, bengálštině a malajálamštině – Malluwood). Typické pro bollywoodskou i jinou indickou produkci je vkládání tanečních a pěveckých čísel do filmů všech žánrů. Proto se někdy hovoří o tom, že všechny bollywoodské filmy jsoumuzikály.
Indická hudba je reprezentována širokým spektrem forem. Dva hlavní proudy klasické hudby jsou karnátacká z Jižní Indie a hindustánská ze Severní Indie. Populární hudba se rozvíjí také, zvláště v součinnosti s bollywoodským filmem. Playbackovým zpěvem ve filmech proslula zvláštěLata Mangeškar. Nazpívala 50 000 písní do více než tisícovky indických filmů, v 36 indických i jiných jazycích. Jejím mužským protějškem bylMohammed Rafi. Známý je spor těchto dvou umělců, kdo z nich má právo na zapsání doGuinnessovy knihy rekordů za největší počet nahraných písní. Jako skladatel bollywoodské hudby začínalAllah Rakha Rahman, jenž se ovšem prosadil i v Hollywoodu (Milionář z chatrče), za což drží dvaOscary. Nástrojsitár po celém světě zpopularizovalRavi Šankar (proslavily se i jeho dvě dceryAnouška Šankarová aNorah Jones, obě se však již narodily v cizině, Anouška vLondýně a Norah vNew Yorku).[115] S jiným nástrojem –sarangi – Šankara napodobilRam Narayan.
V Indii také existuje množství druhů klasických tanců včetně takových jakobharata natyam,kathakali akathak. Často mají formu příběhu a obsahují duchovní a náboženské prvky. Indie má také rozmanité festivaly, z nichž je mnoho oslavovaných bez ohledu nakastu a vyznání. Nejznámější a nejpopulárnější oslavy zahrnují hinduistické festivalyDíválí,Hólí aDussehra a muslimské oslavyEid.
K roku 2019 byli dvěma největšími indickými deníkyDainik Bhaskar (přes 4 miliony prodaných výtisků denně) aDainik Jagran (před 3 miliony prodaných výtisků). Oba jsou psány vhindštině.[117] I další nejprodávanější deníky jsou v hindštině kromě dvou: největším indickým deníkem psaným vangličtině a zároveň třetím největším v Indii jeThe Times of India. Jde zároveň o nejprodávanější anglickojazyčný deník na světě. Založen byl v roce 1838, pod názvemThe Bombay Times and Journal of Commerce. Od roku 1861 má název současný. Významnou postavou rozvoje deníku v 19. století byl šéfredaktor Robert Knight, který z něj učinil jedno z nejprestižnějších médií v zemi. K významným autorům minulosti patřil iMahátmá Gándhí. V roce 1991BBC deník zařadila mezi šest nejlepších světových novin. Mezi prvními sedmi nejprodávanějšími novinami v Indii je i jeden vmalajálamštině (kterou se mluví hlavně ve státěKérala):Malayala Manorama. Největšími časopisy jsou hindskýRavivasriya Hindustan a dva časopisy v angličtině:The Hindu aSunday Times of India. Prvním indickým tištěným periodikem byla anglicky psanáHicky's Bengal Gazette, jež vznikla roku 1780.
Televizní vysílání bylo v Indii zahájeno v roce 1959. Tři desetiletí byla televize státní. Státní monopol na televizní vysílání skončil v 90. letech. Od té doby satelitní kanály začaly formovat zvláště indickou populární kulturu. V roce 2012 přijímalo televizní signál terestricky více než 554 milionů lidí, dalších 462 milionů pak satelitně nebo kabelově. Televize tak byla zdaleka nejvlivnější médium, s výrazným náskokem proti tisku (350 milionů čtenářů), rozhlasu (156 milionů posluchačů) nebo internetu (37 miliónů uživatelů).[118] Vysílání rozhlasu bylo zahájeno roku 1927.
Indie se zúčastnila již druhých olympijských her roku1900 v Paříži (indický BritNorman Pritchard zde získal dvě stříbrné medaile, v běhu na 200 metrů a v běhu na 200 metrů překážek, přičemž ta první byla vůbec první olympijskou medailí pro Asii v historii). Ovšem pak následovala v účastech pauza až do roku 1920. Od té doby se Indové účastní všech letních her, nepravidelně pakzimních (prvně roku1964). Celkem si Indie z olympiád přivezla deset zlatých medailí, z toho osm bylo z mužského turnaje vpozemním hokeji (1928,1932,1936,1948,1952,1956,1964,1980). V letech 1928–1956 bylo postavenímužské indické reprezentace zcela neotřesitelné. Legendárním pozemním hokejistou bylDhyan Chand. Prvním individuálním sportovcem, který si přivezl z OH kov nejcennější, se v roce 2008 stalsportovní střelecAbhinav Bindra.[120] Nahrách v Tokiu konaných roku 2021 pak druhé zlato senzačně přidaloštěpařNíradž Čopra.[121] Šlo o první indickouatletickou medaili od Pritchardova výkonu z roku 1900. Také vzápasu se Indové na OH prosazují, dvě medaile přivezlSušíl Kumár. Stříbrnou medaili na hrách vRiu roku 2016 získalabadmintonistkaPusarla Venkata Sindhuová, která v Tokiu přidala bronz a je i mistryní světa z roku 2019.[122] Popularita badmintonu v Indii prudce vzrostla v 80. letech 20. století,Prakaš Padukone se stal první indickou světovou jedničkou v tomto sportu roku 1980, roku 2018 se to znovu povedloSrikanthu Kidambimu, mezi ženami pak v roce 2015Saině Nehwalové.
Tradiční domorodé sporty jsoupolo,kabadi agilli-danda, které se hrají v celé zemi.Šachy abadminton dle tradice vznikly v Indii.Formule 1 se také těší popularitě, i když jen v městských oblastech. Stále populárnější je také fotbal, Indie má dvě nejvyšší ligové soutěže,I-League (založena 2007) aIndian Super League (2014), a ty již dokázaly přitáhnout řadu vynikajících hráčů z celého světa.[126]Indická fotbalová reprezentace v současnosti nedosahuje mezinárodních úspěchů, ačkoli se v roce 1956 jako první asijský tým probojovala do semifinále olympijského turnaje.
Indická kuchyně je neobyčejně rozmanitá; ingredience,koření a kuchařské metody se liší každým regionem. Některé postupy indické kuchyně, zejména kombinace jednotlivých surovin, se vyvíjely v součinnosti s tradičním lékařstvímajurvédou.
Jídlo se často peče či vaří v hliněné pecitandúr.Rýže apšenice tvoří základní potravinovou složku v zemi. Používají se také různé druhyčočky, k oblíbeným surovinám patří téžbaklažán (lilek) nebocizrna. Požívání masa se liší podle náboženství. Hinduisté nikdy nejedí hovězí maso, příslušníci vyšších hinduistických kast jsou většinou úplnívegetariáni. Těmi jsou i džinisté, buddhisté, a často také indičtí křesťané. Sikhové nejedí hovězí, muslimové vepřové. Pouze pársové nejsou ve stravování nijak limitováni.
Typickým kořením jekari,kurkuma,zázvor,koriandr,kardamon čičertovo lejno, specifickými indickými kořenícími směsi jsoučát masála agaram masala. Na jihu Indie se k dochucování užívákokos nebo kokosové mléko. Často se též používá přepuštěné másloghí. Základní jídlo nezřídka doplňuje omáčkačatní, často velmi pikantní, nebo výrazné chuti. Jejím základem jemango, ale i rajčata, papriky, nebo jablka. Alternativou je jogurtová omáčkaraita. Zejména ve střední Indii jsou přílohou často placky –čapatí,naan a jiné.
Známými indickými jídly jsou luštěninová kašedál, pečené taštičky plněné zeleninou nebo luštěninami zvanépakora, tvarohový sýrpanír, špenát se sýrem zvanýság, plněné taštičkysamosa (obvykle trojúhelníkového tvaru), rýžový pokrmbirjání, grilované masokabáb (zejména muslimské jídlo), celosvětově známé ragú zvanékari, kuličky z masa zvanékofta, pečenékuře tandoori, jihoindická vepřová specialitavindaloo, kuřecí pokrmtikka masala. Existuje také mnoho sladkých dezertů, například rýžový nákypzarda. Typické pro indickou kuchyni je kombinování pálivé a sladké chuti.[128]
↑Přesná rozloha země je předmětem diskusí, protože některé hranice jsou sporné. Indická vláda uvádí celkovou rozlohu 3 287 260 km2 a celkovou pevninskou plochu 3 060 500 km2; OSN uvádí celkovou rozlohu 3 287 263 km2 a celkovou pevninskou plochu 2 973 190 km2.[1]
↑hindskyभारत गणराज्य,Bhárat ganarádžja,anglickyRepublic of India
↑Indická vláda rovněž považujeAfghánistán za hraniční zemi, protože celýKašmír považuje za součást Indie. To je všaksporné a oblast sousedící s Afghánistánem spravuje Pákistán.[8]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuIndia na anglické Wikipedii.
↑COUNTRY PROFILE: India [online]. Library of Congress, 2004-12.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-27. (anglicky)
↑abc World Population Dashboard -India | United Nations Population Fund.www.unfpa.org [online]. [cit. 2025-05-13].world-population/IN Dostupné online. (anglicky)
↑ Novou indickou prezidentkou je Draupadí Murmúová, první zástupkyně kmenů ve funkci.Aktuálně.cz [online].Economia, 2022-07-21 [cit. 2022-07-27].Dostupné online.
↑India Datasets [online]. [cit. 2025-01-06].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑World Economic Outlook Database, October 2024 Edition. (India) [online].International Monetary Fund, 22 October 2024 [cit. 2024-10-22].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BISWAS, Soutik. Most populous nation: Should India rejoice or panic?.BBC. 1 May 2023.Dostupné online [cit. 3 May 2023].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑World Population Prospects 2022: Summary of Results. New York: United Nations Department of Social and Economic Affairs, 2022.Dostupné online. S. i.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Ministry of Home Affairs (Department of Border Management) [online]. [cit. 2008-09-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 March 2015.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑STEIN, Burton.A History of India. Redakce Arnold David. 2nd. vyd. [s.l.]: Wiley-Blackwell, 2012. (The Blackwell History of the World Series).Je zde použita šablona{{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑PETRAGLIA, Michael D.; ALLCHIN, Bridget.The evolution and history of human populations in South Asia: inter-disciplinary studies in archaeology, biological anthropology, linguistics, and genetics. Dordrecht, The Netherlands: Springer (Vertebrate paleobiology and paleoanthropology series).ISBN978-1-4020-5562-1. S. 10.
↑abcdefDYSON, Tim.A Population History of India: From the First Modern People to the Present Day. [s.l.]: Oxford University Press 329 s.Dostupné online.ISBN978-0-19-882905-8. S. 4, 5, 16, 17, 20, 28, 48. (anglicky) Google-Books-ID: 3TRtDwAAQBAJ.
↑LOWE, John J.Participles in Rigvedic Sanskrit: The Syntax and Semantics of Adjectival Verb Forms. [s.l.]: OUP Oxford 433 s.Dostupné online.ISBN978-0-19-100505-3. S. 1–2. (anglicky) Google-Books-ID: L07CBwAAQBAJ.
↑JAMISON, Stephanie; BRERETON, Joel.The Rigveda: A Guide. [s.l.]: Oxford University Press 289 s.Dostupné online.ISBN978-0-19-063339-4. S. 2, 4. (anglicky) Google-Books-ID: 1LTRDwAAQBAJ.
↑abFISHER, Michael H.An Environmental History of India: From Earliest Times to the Twenty-First Century. [s.l.]: Cambridge University Press 313 s.Dostupné online.ISBN978-1-107-11162-2. S. 59, 106. (anglicky) Google-Books-ID: kZVuDwAAQBAJ.
↑abLUDDEN, David.India and South Asia: A Short History. [s.l.]: Simon and Schuster 306 s.Dostupné online.ISBN978-1-78074-108-6. S. 28–29, 54. (anglicky) Google-Books-ID: pBq9DwAAQBAJ.
↑KULKE, Hermann; ROTHERMUND, Dietmar; KULKE, Hermann.A history of India. 4. ed., reprint. (twice). vyd. London: Routledge 432 s.ISBN978-0-415-32920-0,ISBN978-0-415-32919-4. S. 93.
↑abASHER, Catherine B.; TALBOT, Cynthia.India Before Europe. [s.l.]: Cambridge University Press 287, 267, 152 s.Dostupné online.ISBN978-0-521-80904-7. KapitolaIntroduction, s. 17. (anglicky) Google-Books-ID: ZvaGuaJIJgoC.
↑abLUDDEN, David.India and South Asia: A Short History. [s.l.]: Simon and Schuster 306 s.Dostupné online.ISBN978-1-78074-108-6. S. 54, 68-70. (anglicky) Google-Books-ID: pBq9DwAAQBAJ.
↑ASHER, Catherine B.; TALBOT, Cynthia.India Before Europe. [s.l.]: Cambridge University Press, 2006. 313 s.Dostupné online.ISBN978-0-521-80904-7. S. 289. (anglicky) Google-Books-ID: ZvaGuaJIJgoC.
↑ALDRICH, Robert; MCCREERY, Cindy.Crowns and Colonies: European Monarchies and Overseas Empires. [s.l.]: Manchester University Press 354 s.Dostupné online.ISBN978-1-5261-0088-7. S. 38–39. (anglicky) Google-Books-ID: iR3GDQAAQBAJ.
↑EMBREE, Ainslie Thomas; HAY, Stephen N.; BARY, William Theodore De.Sources of Indian Tradition: Modern India and Pakistan. [s.l.]: Columbia University Press 476 s.Dostupné online.ISBN978-0-231-06414-9. S. 85. (anglicky) Google-Books-ID: XoMRuiSpBp4C.
↑MARSHALL, P. J.The Cambridge Illustrated History of the British Empire. [s.l.]: Cambridge University Press, 2001.Dostupné online.ISBN978-0-521-00254-7. S. 179.Je zde použita šablona{{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑CHIRIYANKANDATH, James.Parties and Political Change in South Asia. [s.l.]: Routledge, 2016.Dostupné online.ISBN978-1-317-58620-3. S. 2.Je zde použita šablona{{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑CHATTERJI, Joya; WASHBROOK, David.Routledge Handbook of the South Asian Diaspora. Redakce Chatterji Joya. London and New York: Routledge, 2013.ISBN978-0-415-48010-9. Kapitola Introduction: Concepts and Questions.Je zde použita šablona{{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑TALBOT, Ian; SINGH, Gurharpal.The Partition of India. [s.l.]: Cambridge University Press, 2009.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 December 2016.ISBN978-0-521-85661-4.Je zde použita šablona{{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑KHAN, Yasmin.The Great Partition: The Making of India and Pakistan. 2nd. vyd. New Haven and London: Yale University Press, 2017.ISBN978-0-300-23032-1. S. 1.Je zde použita šablona{{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑COPLAND, Ian.India, 1885-1947: The Unmaking of an Empire. [s.l.]: Longman 172 s.Dostupné online.ISBN978-0-582-38173-5. S. 71–78. (anglicky) Google-Books-ID: Dw1uAAAAMAAJ.
↑METCALF, Barbara D.; METCALF, Thomas R.A Concise History of Modern India. [s.l.]: Cambridge University Press 363 s.Dostupné online.ISBN978-1-107-02649-0. S. 265–266. (anglicky) Google-Books-ID: mjIfqyY7jlsC.
↑BALAKRISHNAN, Kalpana; DEY, Sagnik. The impact of air pollution on deaths, disease burden, and life expectancy across the states of India: the Global Burden of Disease Study 2017.The Lancet Planetary Health. 2019, s. e26–e39.ISSN2542-5196.doi:10.1016/S2542-5196(18)30261-4.PMID30528905.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑GUEBERT, Alan.Guebert: WTO talks show declining U.S. clout [online]. 5 August 2008 [cit. 2020-08-15].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 January 2021.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Emerging economies eye IMF power [online]. 26 October 2007 [cit. 2020-08-16].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 August 2020.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Archivovaná kopie.www.indiaculture.nic.in [online]. [cit. 2019-07-06].Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-13.
↑ Nelítostný postrach Indie: Čím děsil císař Aurangzéb svou zemi?.100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2018-09-21 [cit. 2019-07-06].Dostupné online. (anglicky)
↑ Když firma spojí své zájmy se zájmy národa.Hospodářské noviny [online]. 2011-12-22 [cit. 2019-07-06].Dostupné online.
↑ 4 nejhorší hladomory v historii. Co za ně mohlo?.Prima Zoom [online]. 28. ledna 2018.Dostupné online.
↑ 11. 5. 1857: Velké indické povstání.www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2019-07-06].Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-06.
↑ Velké indické povstání.leporelo.info [online]. [cit. 2019-07-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-06.
↑ Gándhí dokázal, že uspět lze nenásilnou politikou.ČT24 [online]. [cit. 2019-07-06].Dostupné online.
↑ Indicko-čínský konflikt v Himalájích: začátek geopolitického nepřátelství?.Armadninoviny.cz [online]. [cit. 2019-11-16].Dostupné online.
↑ Tisíce vojáků se na indicko-čínské hranici drží v šachu. Hrozí obnovení starého sporu | Svět.Lidovky.cz [online]. 2017-07-11 [cit. 2019-11-16].Dostupné online.
↑ Spor jaderných států o Kašmír hoří už dekády. Muslimové se bojí okupace, pandité touží po návratu.ČT24 [online]. [cit. 2019-11-16].Dostupné online.
↑ Kašmír: 60 let krvavých sporů mezi Indií a Pákistánem.TÝDEN.cz [online]. 2007-10-26 [cit. 2019-11-16].Dostupné online.
↑INDIA, Botanical Survey of.Botanical Survey of India: Account of Its Establishment, Development & Activities. [s.l.]: [s.n.] 300 s.Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: yXAVcgAACAAJ.
↑AZADIRACHTA INDICA A. Juss. | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-11-15].Dostupné online.
↑ Napětí mezi Indií a Čínou stoupá. Peking zakládá města na sporném území u hranic.Aktuálně.cz [online]. 12. dubna 2023.Dostupné online.
↑ Mezi pokrytectvím a pragmatismem. Když je ropa důležitější než principy.Seznam Zprávy [online]. 29. března 2022.Dostupné online.
↑MOGUL, Rhea. India's words are anti-war, but New Delhi's actions are propping up Putin's regime.CNN. 4 October 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ŚVAMBERK, Alex. Trump chce po EU 100% cla na Indii a Čínu, aby se zvýšil tlak na Rusko. USA se připojí.Novinky.cz [online]. 2025-09-10.Dostupné online.
↑NEŠTICKÝ, Josef. EU chce užší vztahy s Indií navzdory vazbám na Rusko.Ekonomický magazín [online]. 2025-09-19.Dostupné online.
↑ GM cotton has not improved yields, but has ruined sustainable agriculture and caused suicides in India.healthimpactnews.com [online]. [cit. 2011-08-13].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-17.
↑Indien hängt am Zapfhahn Irans (Indie závisí na ropném kohoutku Íránu).Frankfurter Allgemeine Zeitung, 24. dubna 2019, s. 23 (německy).
↑ Fears rise in India of Fukushima-style nuclear disaster.BBC News. 2011-04-27.Dostupné online [cit. 2022-04-16]. (anglicky)
↑ Transport - India Transport Sector.web.worldbank.org [online]. [cit. 2019-11-16].Dostupné online.
↑ Statistical Year Book, India 2015: Motor Vehicle.web.archive.org [online]. 2015-11-13 [cit. 2019-11-16].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-13.
↑ Bike Europe - News: Bicycle Ownership in India.web.archive.org [online]. 2009-05-13 [cit. 2019-11-16].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-05-13.
↑ Rickshaw ban from today | Delhi News - Times of India.The Times of India [online]. [cit. 2019-11-16].Dostupné online. (anglicky)
↑TRONNER, Pavel. Brahmagupta: Ten, který objevil Nic. Příběh o historii nuly v matematice.VTM.cz [online]. [cit. 2019-11-10].Dostupné online.
↑ Bhāskara II | Indian mathematician.Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-11-10].Dostupné online. (anglicky)
↑ Abelovu cenu dostal americký matematik Srinivasa Varadhan | Magazín.sk.magazin.centrum.sk [online]. [cit. 2019-11-10].Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-10. (slovensky)
↑ Nobelovu cenu za chemii získali vědci, kteří pomohli vývoji antibiotik.iDNES.cz [online]. 2009-10-07 [cit. 2019-11-10].Dostupné online.
↑ Hlad má i politické příčiny.Hospodářské noviny (IHNED.cz) [online]. 1998-10-23 [cit. 2019-11-10].Dostupné online.
↑SHARPOVÁ, Jenny. Postkoloniální studia na půdě amerického multikulturalismu.www.aluze.cz [online]. [cit. 2019-11-10].Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-10.
↑ Archivovaná kopie.www.ctv.ca [online]. [cit. 2009-01-27].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-29.
↑ Archivovaná kopie.www.webpronews.com [online]. [cit. 2014-10-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-14.
↑Census Population [online]. Ministry of Finance India [cit. 2014-01-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 December 2008.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Total Population by Country 2023.worldpopulationreview.com [online]. [cit. 2023-04-20].Dostupné online.
↑Census of India [PDF]. Ministry of Finance India [cit. 2015-04-18].Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-19.
↑ Andamanské osudy.Deník Referendum [online]. 15. prosince 2018.Dostupné online.
↑C −1 Population by religious community – 2011 [online]. Office of the Registrar General & Census Commissioner [cit. 2015-08-25].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Indie je bohatá, Indové ale chudí, říká odborník na tuto zemi Zdeněk Štipl.E15 [online]. 11. srpna 2017.Dostupné online.
↑abROSLING.Gapminder [online]. [cit. 2018-09-05].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-09-04.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Life expectancy at birth: World, India [online].Our World in Data [cit. 2025-09-07].Dostupné online. (anglicky)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Global Tuberculosis Report 2024 - 1.1 TB incidence [online]. 2024-09-14.Dostupné online. (anglicky)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑CHAUHAN, Arohi; PARMAR, Malik; DASH, Girish Chandra; SOLANKI, Hardik; CHAUHAN, Sandeep; SHARMA, Jessica; SAHOO, Krushna Chandra. The prevalence of tuberculosis infection in India: A systematic review and meta-analysis.Indian Journal of Medical Research. 2023-05-03, s. 135–151.ISSN0971-5916.doi:10.4103/ijmr.ijmr_382_23.PMID37202933. (anglicky)Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Dirty air: how India became the most polluted country on earth.Financial Times. 2018-12-11.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-30.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Amrita Sher-Gil, průkopnice moderního indického malířství.Literární noviny [online]. 2013-06-11 [cit. 2019-11-13].Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-14.
↑ Ricardo Legorreta and Anish Kapoor awarded Praemium Imperiale.Dezeen [online]. 2011-07-11 [cit. 2019-06-22].Dostupné online. (anglicky)
↑ V Indii vyrostla nejvyšší socha na světě.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-11-15].Dostupné online.
↑ Pritzkerovu cenu za architekturu získal Balkrišna Doši. Porota ocenila jeho 'poetické a funkční' stavby.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2019-06-22].Dostupné online.
↑MACHEK, Jakub. Alibaba buduje přehradu. Bollywood a sociální utopie.cinepur.cz [online]. [cit. 2019-06-22].Dostupné online.
↑ Zemřel Ravi Šankar, muzikant, který ovlivnil i Beatles | Lidé.Lidovky.cz [online]. 2012-12-12 [cit. 2019-06-22].Dostupné online.
↑ Po 50 letech změna. Izraelské filharmoniky opouští Zubin Mehta, nastoupí mladý dirigent Shani.Aktuálně.cz [online].Economia, 2018-01-18 [cit. 2019-06-22].Dostupné online.
↑ 'Break the pattern, change mindset' - Pankaj Advani, ace billiards and snooker player's secret behind 23 world titles.DNA India [online]. 2020-09-09 [cit. 2020-09-25].Dostupné online. (anglicky)
↑ Karthekeyan je prvním Indem ve formuli 1.iDNES.cz [online]. 2001-06-15 [cit. 2019-06-22].Dostupné online.
↑ Osm Čechů dobývá indickou Super League. Zažívají luxus, ale vidí bídu, která je dohání až k slzám.www.sport.cz [online]. [cit. 2019-06-22].Dostupné online.
↑ Indie už jedná o pořádání olympiády, Ahmadábád má největší stadion na světě.iDNES.cz [online]. 2021-10-11 [cit. 2023-07-15].Dostupné online.
STRNAD, Jaroslav, a kol.Dějiny Indie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003.ISBN978-80-7106-493-0.
GUHA, Ramachandra. India after Gandhi: the history of the world's largest democracy. 10th anniversary edition, updated and expanded. New York, NY: Ecco, an imprint of HarperCollinsPublishers, 2019.ISBN978-0-06-297806-6.
.svg)
_(17068383718).jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_49.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpeg)
.jpg)
.jpg)
.jpeg)
_(cropped).jpg)
.svg)
