Indiáni (čipůvodní obyvatelé amerického kontinentu, příslušníci prvních národů) je označení propředkolumbovská domorodáetnika anárodySeverní,Střední aJižní Ameriky (vyjmaEskymáků aAleuťanů) a jejich potomky. Označení „Indiáni“ nebo „Eskymáci“ nejsou přesné termíny; jsou to koloniální označení, které sami domorodí obyvatelé často nepřijímají a od jejich používání je tak upouštěno.[1]
Ačkoliv některékmeny původních obyvatel Amerik tradičně byly společenstvímilovců a sběračů – a řada jich, zejména vAmazonii, je dodnes – ostatní rozvinulyakvakultury nebozemědělství. Tato společenství vyvinula mnoho přístupů ke kultivaci plodin typických pro americký kontinent. V určitých oblastech některá etnika vybudovala monumentální stavby a organizované městské státy nebo říše. Mezi nejvýznačnějšími lze jmenovatAztéky,Inky neboMaye, kteří až do 16. století patřili mezi politicky a společensky nejrozvinutější národy na světě. Dokázali využívat své značné vědomosti vinženýrství,architektuře,matematice,astronomii,psaní,fyzice,lékařství, pěstování a zavlažování,geologii,těžbě,sochařství a zlatotepectví.
Původní obyvatelé USA jsou označováni jakoAmeričtí indiáni (lépe jako původní Američané – v angličtiněNative Americans); specifickou skupinou jsou původní obyvateléAljašky. Označení indián jako první použilKryštof Kolumbus v domnění, že se plavbou na západ přesAtlantik dostal k východnímu břehuIndie nebo přesněji k indonéským ostrovům. Označení indián pro původní obyvatele Ameriky je natolik vžité, že se běžně užívá v češtině i v dalších jazycích, ačkoli může být zavádějící. Například v angličtině slovoIndian znamená jak amerického indiána, takInda, proto se pro původní obyvatele Ameriky používá často označeníAmerican Indians nebo zkráceněAmerindians, případněNative Americans (Původní Američané). Starší označení rudoch (anglickyredskin), by se pro svůj pejorativní kontext používat nemělo. Ačkoli bývá spojováno s barvou pleti indiánů, která má u většiny kmenů bronzový až červenohnědý odstín, jeho motivací zřejmě bylo spíš oblíbené červené malování obličeje i celého těla okrem (Severní Amerika) nebo barvivem z oreláníku (Amazonie, Karibská oblast, Mexiko).
Mezi původní obyvatele Amerik někdy jsou (a jindy ne) řazeni také obyvatelé arktických oblastí, zejménaAleuti neboInuité, kteří do Ameriky dorazili později a mají více příbuzného genomu s původními obyvateliruského Dálného východu.
Podrobnosti o příchoduPaleoindiánů do Amerik jsou stále předmětem výzkumů. Obecně se má za to, že Severní a Jižní Amerika byly posledníosídlené kontinenty světa. Během poslednídoby ledové (Wisconsin) (před 50 000 až 17 000 lety) pokles hladiny oceánů umožnil lidem přejítBeringův průliv přes tzv.Beringovu šíji, která spojovalaSibiř sAljaškou.[2] Nicméně kvůli nemožnosti přejít přes ledovce byli tito noví osídlenci Ameriky uvězněni po tisíciletí v oblasti Aljašky. Původní obyvatelé Amerik tak mají tyto jedny společné předky. Zhruba před 16 500 lety začal ledovec tát a lidé se tak začali přesouvat východně a jižně do dnešní Kanady. Věří se, že tito lidé se vydali na cestu, když pronásledovali stáda dnes vyhynulých zvířat zPleistocénu. Používali koridory mezi tajícími obřími ledovci. Jednou z nich byla také cesta v regionuPacific Northwest. O době osídlení se stále diskutuje. Shoda panuje nad tvrzením, že rozmach osídlení Amerik lze datovat do období před 16 000 až 13 000 lety. Nejstarší potvrzené archeologické nálezy pocházejí z období před 13 500 lety, důvodem ale také je, že řada oblastí, kde dříve mohli lidé žít, je dnes hluboko pod hladinou moří. Nové objevy z roku 2020 ovšem mohou stáří pobytu člověka veStřední Americe až zdvojnásobit. V tomto roce totiž archeologové nalezli v jeskyni Chiquihuite v hornaté oblasti severního Mexika nástroje, jejichž stáří odhadli na 30 000 let. To by prokazovalo, že lidé pronikli na jih ještě před maximálním rozpětím ledovce během doby ledové a nikoliv až při jeho tání, jak se dosud myslelo.[3][4]
Předkolumbovská doba označuje rozsáhlé dějinné období odmladého paleolitu po kolonizaci AmerikEvropany v 16. století. Ačkoliv se u konce etapy technicky jedná o léta 1492 až 1504, ve kterých do Amerik cestovalKryštof Kolumbus, v praxi jde spíše o různou dobu, kdy Evropané zásadně zasáhli do životů jednotlivých původních etnik a národů.
Jako první lze zmínit významnou civilizaciNorte Chico, která se řadí mezi prvních šest významných civilizací světa a byla ve stejné době stejně technologicky rozvinutá jakostarověký Egypt. Mnoho dalších říší Amerik později dosáhlo značného rozvoje inženýrství, zemědělství, astronomie, organizace společnosti nebo obchodu. Zejména lze jmenovat říše vMezoamerice:Olmékové,Toltékové,Teotihuacán,Aztékové neboMayové; a vAndách:Incká říše nebomočická kultura.
Řada civilizací vymizela ještě před příchodem Evropanů a zprávy o jejich existenci se dochovaly jen vorální historii a z archeologických výzkumů. Pár civilizací, jako například Mayové, Olmekové, Mixtekové, Aztékové a Nahuaové, měly vlastní psaný jazyk a tím vlastní historické záznamy. Nicméně tehdejší evropští kolonizátoři ve snaze vymýtit pohanství spálili či jinak zničili řadu předkolumbijských textů. Pouze malé množství textů se podařilo uchovat až do dnešních dnů.
Podle původních záznamů obyvatel Amerik i evropských kolonialistů byla řada tamních civilizací na značném technologickém stupni vývoje. Například městoTenochtitlán (část dnešníhoCiudad de México) vAztécké říši bylo s cca 200 000 obyvateli jedním z největších měst své doby. Celá říše měla kolem pěti milionů obyvatel.Tenochtitlán tak měl stejně obyvatel jakoPaříž, v 16. století největší město Evropy. Pro porovnání městaLondýn,Madrid neboŘím měla v té době 50 000 obyvatel. CeláAnglie měla tři miliony obyvatel. Tyto údaje svědčí o značných znalostech zemědělství a správy státního útvaru, které jsou nutné pro zachování takto početné populace. Další úspěchy zaznamenaly v matematice a astronomii, kdy se vybrané civilizace pyšnily například velmi přesnými kalendáři.
Evropská kolonizace Amerik ze základu změnila život a kulturu původních obyvatel. Ačkoliv neexistují záznamy o celkovém počtu obyvatel Amerik v předkolumbovské době. Z výzkumů se odhaduje, že celková populace všech původních obyvatel Ameriky se v prvním století od příchodu Evropanů snížila o 80 až 90 %. Většina tohoto poklesu byla zapříčiněna infikováním afro- a euroasijskými chorobami, na které původní obyvatelé Amerik neměli vyvinuté protilátky. Původní Američany tak zdecimovaly epidemiepravých neštovic,spalniček acholery, které s sebou přivezli první Evropané. Šíření chorob se výrazně zvýšilo při kontaktu s prvními africkými otroky, které začali Evropané vozit do Amerik. Ti, stejně jako původní obyvatelé Amerik, neměli oproti Evropanům, s těmito chorobami zkušenosti a jejich příznaky tak byly mnohem horší a infekčnější. Vedle nemocí ovšem původní obyvatele vraždili také sami Evropani, kteří zmasakrovali nejedno etnikum. Například podle sčítání provedeného v roce 1894 vládou USA, bylo běhemIndiánských válek v 19. století zavražděno 19 000 Evropanů a 30 000 původních obyvatel Severní Ameriky.
První původní obyvatelé, kteří se na konci 15. století setkali s Evropany (výpravou Kryštofa Kolumba) byliTaínové. Jejich říše naVelkých Antilách čítala kolem 250 000 osob. Do třiceti let od setkání s Kolumbem jejich populace klesla o 70 %. Většina z nich zemřela při epidemiích spalniček a neštovic. Nucená převýchova Taínů běhemenconmiendy vedla k povstání z let 1511 až 1529, které ovšem Španělé potlačili a povstalce zavraždili. V důsledku represí se u Taínů vyvinulo sebevražedné chování, kdy si ženy způsobovaly potraty a muži se vrhali z útesů nebo požívali jedy. Povstání vedla v roce 1513 k ukotvenízákonů z Burgos, které jako první upravovaly chování Španělů k původnímu obyvatelstvu Amerik a zmírňovalyconquistu.
Pokles populace původních obyvatel pokračoval. Již 150 let od příchodu Evropanů zůstalo naživu pouze 5 % původních obyvatel. Postup decimace národu je dobře patrný na záznamech Incké říše. V roce 1518 zde vypukla epidemiipravých neštovic zavlečených Evropany, která usmrtila třetinu až polovinu populace. V roce 1546 se přidal tyfus. Roku 1556 znovu propukla epidemie neštovic a objevila se ichřipka. V roce 1614 Inky zasáhla epidemiezáškrtu a smrtící dílo završily v roce 1618spalničky.
V roce 1520 usmrtila epidemie neštovic 150 000 obyvatelTenochtitlánu a pomohla takHernánu Cortésovi v roce 1521 dobýtAztéckou říši. Důvodů, proč původní obyvatelé podlehli evropským chorobám v takovém masovém počtu je několik. Jedním z nich je, že některé nemoci, jako například neštovice, pochází od domestikovaných evropských zvířat (např. kráva), která se v Amerikách nevyskytovala. Evropané si tak skrze tisíciletí vypěstovali odolnost, kterou původní obyvatelé Amerik nemohli mít. Dalším důvodem bylo, že řada z těchto chorob byla zvládnutelná, pokud se jim člověk vystavil již v dětství (napříkladžlutá zimnice). U dospělých pak měly mnohem závažnější a často smrtící projevy.
VKaribiku byli v důsledku kolonizace téměř vyvražděniAravakové, kterých se roku 1550 dožilo jen kolem 500.
Epidemie evropských chorob usmrtily během prvního století po příchodu Evropanů až 67 % původních obyvatel Severní Ameriky. Během 150 let se epidemie rozšířily po celých dnešních USA. Až v roce 1832 vláda USA pořádala první očkování původních obyvatel proti neštovicím.
Evropané do Amerik dovezli také koně, kteří byli v Americe vyhynulí již několik tisíciletí. Řada původních obyvatel je následně začala používat při lovu apod. (zejména v oblastiVelkých planin aPatagonii.
V roce 1876 byl v Kanadě přijatZákon o Indiánech, který definuje vztahy mezi kanadskou vládou a vládami 614 prvních národů a dále také formální fungování rezervací těchto národů. Za účelem asimilování původního obyvatelstva mezi kolonizující národy byly na základě Zákona o indiánech zřizoványinternátní (rezidenční) školy. Do těchto škol byli původní obyvatelé kanadského území nuceni posílat své děti. Za zhruba 100 let jejich fungování je navštěvovalo okolo 150 000 dětí. Počet dětí, které zde zemřely, není doposud přesně znám. Aktuálně probíhají výzkumy, poslední výsledky uvádějí číslo převyšující 10 000 obětí nalezených v hromadných hrobech v blízkosti internátních škol na území celého amerického kontinentu. Tyto školy byly personálně zaštiťovány představitelikatolické církve. V červenci 2022 sepapež František na kanadském území osobně omluvil za to, co představitelé katolické církve způsobili původním obyvatelům.[5]
Rozsáhlým etnologickým výzkumem bylo zjištěno, že indiánské obyvatelstvo znalo a někdy i sbíralo dlouhodoběfosilie (včetně zkamenělindruhohorních dinosaurů) a postupně vytvořilo množství legend a mýtů, zčásti založených právě na objevech zkamenělin na prériích amerického Středozápadu.[6][7]
↑ I is for Ignoble: Stereotyping Native Americans.Jim Crow Museum [online]. Ferris State University [cit. 2023-09-29].Dostupné online.
↑pst. Američtí indiáni pocházejí z jediné vlny pravěkých lovců z Asie. Zahraniční.Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 8. květen 2009 [cit. 2019-10-02].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07.
↑ Lidé žili v Severní Americe už před 30.000 lety | ČeskéNoviny.cz.www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2020-07-23].Dostupné online.
↑ Surprise cave discoveries may double the time people lived in the Americas.History [online]. 2020-07-22 [cit. 2020-07-23].Dostupné online. (anglicky)
↑HOROWITZ, Jason. Pope Apologizes in Canada for Schools That Abused Indigenous Children.The New York Times [online]. 2022-07-25 [cit. 2023-09-29].Dostupné online.
.jpg)
.jpg)
