Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Ilteber

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ilteber aneboElteber (staroturecky:RBTLI, ilteber[1]) byl následníkem krále autonomního ale poplatného kmene, nebo politického zřízení v hierarchiiTurkuckých kaganátů aChazarské říše.

V písemných pramenech (Orchonské runové texty v Mongolsku) ze 7. století, se uvádí že vládcové národů jakoJenisejští Kyrgyzové,Karlukové,Oghuzové (Uzové),Ujgurové[2],Türgešové,Karachánové,Kimakové,Kypčaci[3] a ďalší, jakožto vazalové Turkuckých říší, používali titulilteber aneboelteber. U Jenisejských Kyrgyzů bylelteber nejčasnější známý titul.Kljaštornij aBartold píšou že vládceŠ'poku-a-čan (643 — 680) používal variantusi-li-fa → si-fu.[2] Podle Suprunenka takéKyrgyzové měli titulelteber, ve variantě –išbara.[4] Tuto variantu titulu používali téžSejentaové.[2]

Nejstarší existující zmínka o tomto titulu, z roku 680, je uvedena v křesťanských zdrojíchKavkazské Albánie. Tento výraz je určen pro vládceSeverokavkazských Hunů ve variantě –alp ilutuer, pro knížataChórezmuchatimolitber a v předislámském období Volžského Bulharska, v období jeho vazalství na Chazarech, –baltavar.

V případě Chazarské říše, vládcové vazalských národů měli titulelteber nebo některou z jeho variant,Volžské Bulharsko, až do roku 969, –jiltawar neboiltäbär (poté byli nezávislí a vytvořili mocný stát),Burtasové a Severokavkazští Hunové –ilutwer,ilutver. Titul uBarsilů nesl dědičný guvernér ve variantěm-tavar → michtar.[5]

Je známo, že ilteberAlmuš se setkal se slavným muslimským cestovatelemIbn Fadlánem a při zprostředkování poselstva k přijetí islámu požádal o pomocAbbásovce zBagdádu.

Reference

[editovat |editovat zdroj]


V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuИлтәбәр na tatarské Wikipedii.

  1. Ethno Cultural Dictionary, TÜRIK BITIG
  2. abcKLJAŠTORNIJ, Sergej Grigorjevič."Narod Asparucha" gunny Kavkaza i drevnetjurkskij Olimp // Drevnejšie gosudarstva Vostočnoj Evropy. - ("Народ Аспаруха" гунны Кавказа и древнетюркский Олимп // Древнейшие государства Восточной Европы.). [s.l.]: Moskva, 1999. 123 s. (rusky) 
  3. ŽAKIP, B. Oe.А 31 Ajbyn. EnciklopedijaIn. D. Mahranov - Kazak enciklopedijasy - А 31 Айбын. Энциклопедия [B: Д. Махранов - Қазақ энциклопедиясы]. [s.l.]:Almaty, 2011. 880 s.ISBN 9965-893-73-X. (kazašsky) 
  4. SUPRUNENKO, G. P.Nekatorye istočniki po drevnej istorii kyrgyzov // Istorija i kuľtura Kitaja [Sbornik pamjati akademika V. P. Vasiľeva] - (Некоторые источники по древней истории кыргызов // История и культура Китая [Сборник памяти академика В. П. Васильева])..Moskva: [s.n.], 1974.Dostupné online. S. 236–248. (rusky) 
  5. MIFTACHOV, Zufar Zainievič; CHUZIACHMETOV, A. N.Kurs lekcii po istorii tatarskogo naroda, Lekcija 8 Pereselenie Bulgarskich plemen v Srednee Povolže.Kazaň: Gosudarstvennyj pedagogičeskij universitet, 2002.- 1998 2002.ISBN 5-89120-050-3,ISBN 9785891200500. (rusky) 

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • BROOK, Kevin Alan.The Jews of Khazaria. 3rd ed..Lanham MD: Rowman & Littlefield Publishers, Inc,, 2018. (anglicky) 
  • KLJAŠTORNIJ, Sergej Grigorjevič."Narod Asparucha" gunny Kavkaza i drevnetjurkskij Olimp // Drevnejšie gosudarstva Vostočnoj Evropy.. [s.l.]: Moskva, 1999. 123 s. (rusky) 
  • GOLB, Norman; PRICAK, Omeljan.Khazarian Hebrew Documents of the Tenth Century.. [s.l.]:Ithaca: Cornell University Press, 1982.Dostupné online. (anglicky) 
  • ARTAMONOV, Michail Illarijonovič.Istoria chazar. - (История хазар.). [s.l.]: Moskva, 2001. 338 s. (rusky) 

Související články

[editovat |editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ilteber&oldid=23910010
Kategorie:
Skrytá kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp