| Ilanija אילניה | |
|---|---|
 Stará zástavba v centru Ilanije | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 32°45′30″ s. š.,35°24′7″ v. d. |
| Nadmořská výška | 241 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 |
| Stát | Izrael Izrael |
| distrikt | Severní |
| oblastní rada | Dolní Galilea |
  Ilanija | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 488 (2014[1]) |
| Správa | |
| Vznik | 1902 |
| Zakladatel | Židovské kolonizační sdružení |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Ilanija (hebrejsky אִילָנִיָּה,anglickyIlaniya, v oficiálním seznamu sídelIlaniyya[2]) je vesnice typumošav vIzraeli, vSeverním distriktu, vOblastní radě Dolní Galilea.
Leží v oblasti s intenzivním zemědělstvím, v nadmořské výšce 241 metrů vDolní Galileji nedaleko jihovýchodního okraje údolíBik'at Tur'an a cca 7 kilometrů severně od horyTavor. Východně od obce začíná odlesněná a zemědělsky využívaná planina.
Vesnice se nachází cca 12 kilometrů jihozápadně od centra městaTiberias, cca 95 kilometrů severovýchodně od centraTel Avivu a cca 40 kilometrů jihovýchodně od centraHaify. Ilaniji obývajíŽidé, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Oblasti, které obývajíizraelští Arabové ale začínají jen cca 4 kilometry západním a severozápadním směrem (aglomeraceNazaretu a arabská sídla v údolíBejt Netofa). Zhruba 4 kilometry jihovýhodně od Ilanije leží také městoKafr Kama, které obývajíizraelští Čerkesové.
Ilanija je na dopravní síť napojena pomocídálnice číslo 65. Ta se nedaleko od vesnice kříží sdálnicí číslo 77, jež spojuje aglomeraci Haify sGalilejským jezerem.
Ilanija byla založena v roce1902.[2] Už roku1899 zde ale vznikla experimentální židovská farma. Ta se nazývalaSedžera podle nedaleké arabské vesniceŠadžara[3]Ilanija je pak hebrejským překladem tohoto arabského místního názvu.[4]
Šlo o součást sítě židovských zemědělských osad zřizovaných v tehdejšíturecké Palestině baronemEdmondem Jamesem de Rothschildem. Právě v této době transformoval baron Rotschild své aktivity v Palestině do profesionálnější organizaceŽidovské kolonizační sdružení. 11. dubna1900 byl manažerem farmy Sedžera jmenovánChajim Kalwarijski-Margalijot, který pak odtud zahájil další osidlovací aktivity v regionu Dolní Galileji. Do roku1904 tak vznikly v okolí židovské vesnice Bejt Gan (dnes součást obceJavne'el) a Milchamija (dnes nazývanáMenachemija).[5] V říjnu1902 prošla proměnou i samotná Sedžera. Vedle stávající farmy tehdy vznikla civilní vesnice. Deseti nájemcům zde byly přiděleny pozemky po 250dunamech (25 hektarech).[6] Šlo o privátně hospodařící zemědělskou vesnici typumošava. Sestávala z 28 statků. Mezi její obyvatele byli vybíráni nejschopnějši absolventi práce v nedaleké cvičné farmě, ale vesnice se kvůli nedostatku vody rozvíjela poměrně pomalu.[3]
Sedžera byla v první dekádě 20. století významným organizačním bodem moderního židovského osidlování Palestiny. V říjnu1907 převzal na farmě Sedžera odpovědnost za její chod kolektiv zdejších zemědělských dělníků z organizacePoalej Cijon.[7] Téhož roku sem byli posláni na výcvik členové první židovské obranné organizaceBar Giora.[8] V lednu1908 se strážcem vesnice stal Cvi Becker, který v této funkci nahradil dosavadní ostrahu najímanou z řad muslimských Čerkesů.[9] Z organizace Bar Giora se roku1909 vyvinulha-Šomer - oficiální obranná židovská organizace. V den jejího založení (v nedalekémKfar Tavor) ovšem Arabové zaútočili na Sedžeru a zabili dva zdejší obyvatele.[10] Další útok Arabů na obec se odehrál v září1912.[11] Počátkem století tu jako zemědělský dělník krátce pracoval i budoucí izraelský premiérDavid ben Gurion.[12]
Významnou roli sehrála Sedžera (Ilanija) i v roce1948, běhemválky za nezávislost.Představovala tehdy izolovanou výspu židovského osídlení. V sousedství kromě arabské osady Šadžara stála i velká arabská vesnice Lubija.[3] V červnu 1948 se místní Arabové společně sArabskou osvobozeneckou armádouFauzí al-Kaukdžího pokusili o dobytí Ilanije. Její případný pád by totiž přerušil jediné židovské spojení mezi středem země a oblastí okolo Tiberiasu. Arabským dobrovolnickým silám se skutečně dočasně podařilo přerušit silniční spojení jižně od Ilanije, poblíž Kfar Tavor. Pak následovala bitva, při které se v boji zblízka snažili Arabové dobýt Ilaniji. To se ale nezdařilo. V následujících měsících naopak Židé dobyli celou oblast Dolní i Horní Galileji.[13]
Během války za nezávislost také společně s porážkou Arabů skončila existence arabského osídlení v okolí Ilanije. Arabská vesniceŠadžara stála cca 1 kilometr východně od nynějšího mošavu. V křižáckých pramenech byla nazývána Seiera. V obci se nacházela základní škola. V roce1931 zde žilo 584 obyvatel v 124 domech.[14] VesniceLubija stála cca 3 kilometry severovýchodně od dnešní Ilanije (poblíž stávající vesniceGiv'at Avni). Křižáci ji označovali ve středověku jako Lubia. V obci fungovala základní škola. Roku 1931 měla 1850 obyvatel a 405 domů.[15]
Roku1949 měla Ilanija 260 obyvatel a rozlohu katastrálního území 17 093dunamů (17,093 kilometrů čtverečních).[16] Během 50. let 20. století populaci posílili četní židovští přistěhovalci. V roce1957 se vesnice transformovala na družstevní komunitu typumošav.[3]
V Ilaniji fungují zařízení předškolní péče o děti. Základní škola je v Giv'at Avni. Střední v Tiberiasu. Ekonomika mošavu je založena na zemědělství a turistickém ruchu. Část obyvatel za prací dojíždí mimo obec.[17] Historické jádro Ilanije je památkově chráněno a uchoval se tu soubor původních domů z počátku 20. století, včetně staré školní budovy z roku1922.[18]
Vesnice je vyhlášená jako národní památka, mnoho domů bylo rekonstruováno do podoby z počátku 20. století.[19]
Obyvatelstvo mošavu Ilanija je smíšené, tedy sekulární i nábožensky založené.[4] Podle údajů z roku2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Ilaniji Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]
Jde o menší sídlo vesnického typu s populací, která po dlouhodobé stagnaci začala po roce2007 růst. K 31. prosinci 2014 zde žilo 488 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 0,0 %.[1]
| Rok | 1948 | 1949 | 1961 | 1972 | 1983 | 1995 | 2001 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 54 | 260 | 205 | 174 | 275 | 361 | 481 | 480 | 477 | 479 | 478 | 493 | 523 | 454 | 453 | 467 | 471 | 488 | 488 |
Obrázky, zvuky či videa k tématuIlanija na Wikimedia Commons