Tento článek není dostatečně
ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba
ověřit.
Idi Amin (17. května1924?Uganda –16. srpna2003Saúdská Arábie) byl v letech1971–1979 prezidentemUgandy, pro svou krutost přezdívaný jakořezník z Kampaly. Sám sebe nazýval„Jeho Veličenstvo doživotní prezident, polní maršál Al Hadži doktor Idi Amin, pán všeho tvorstva na souši i ve vodě, přemožitel Britského impéria v celé Africe a především v Ugandě“.[1]
Amin se narodil jakoIdi Awo-Ongo Angoo na severu Ugandy. Rodiče se krátce po Aminově narození rozešli (údajně proto, že Aminova matka byla čarodějnice) a Amin žil jen s matkou, s níž odešel do Lugazy nedaleko hlavního městaKampaly. Mladý Idi Amin byl vždy velmi fascinován královskými africkými střelci (Ugandská vojenská jednotka ve službách britské koruny). Jelikož Idi Amin absolvoval jenom základní vzdělání, přihlásil se ke 4. pluku afrických královských střelců.
Idi Amin byl pověstný svou razancí, která mu pomohla prosadit se i v armádě, vzhledem k tomu, že pro africké královské střelce byla nejdůležitější fyzická zdatnost a ne inteligence. Věnoval se takéboxu, stal se i boxerským mistrem země v těžké váze. Afričtí královští střelci byli vychováváni hlavně k poslušnosti a dokonale přesné střelbě. Idi Amin tyto požadavky splňoval do nejmenšího puntíku, ale i tak mu trvalo sedm let, než získal hodnost svobodníka. Zajímavostí bylo, že už v roce 1953 mu byla předpovídána velká kariéra, i když uměl jenom jedinou anglickou větu: „Dobré ráno, pane“.
Když Idi Amin velel několika svým mužům, napadli v severozápadníKeni skupinku turkanských zlodějů dobytka, které před probodnutím nechal dlouhou dobu mučit. Celý incident se donesl k vrchnímu rotmistrovi pluku udáním jednoho z Aminových mužů. Přes veškerou brutalitu, díky dokonalému poslušnému vojenskému chování, nebyl za tento svůj čin souzen. V roce 1959 ho čekalo povýšení na praporčíka a zanedlouho po cvičeních v Keni byl dokonce vyznamenán „Čestným mečem“. Na této slavnosti byl společně se Shabanem Opolotem povýšen do hodnosti poručíka samotným majorem Grahamem. V roce 1962 získala Uganda nezávislost a Idi Amin dostal velení nově vytvořeného Ugandského pluku.
Jako prezident Amin vládl Ugandě v letech 1971–1979. Moc získal pučem, kdy jako náčelník generálního štábu svrhl autoritářského prezidentaMiltona Oboteho, zřejmě aby odvrátil své vlastní zatčení za finanční machinace. Zpočátku lidé změnu vítali, avšak Amin se stal brzy mnohem krutějším vládcem než jeho předchůdce. Diktátor se také prohlásil doživotním prezidentem. Zrušil většinu zákonů a nahradil je těmi nejkrutějšími.
Zpočátku udržoval dobré vztahy s Británií a Izraelem, později se však přiklonil kSovětskému svazu,Východnímu Německu a dlouhodobou podporu nacházel také u libyjského vůdceMuamara Kaddáfího.
Údajně si i založil družinu, s kterou každý den chodil zabíjet lidi,[zdroj?] které potom předhodili hyenám. Největší podporu a úctu měl Amin zřejmě v armádě, kde mu podřízení říkali všemocný.
Amin se nechal titulovat jakoskotský král nebopřemožitel britského impéria. Přestoupil naislám a podporoval různé skupiny muslimskýchteroristů. Byl hlavním vyjednavačem meziIzraelem apalestinskými teroristy, kteří unesliletadlo a přistáli27. června1976 na letištiEntebbe. Jelikož však jeho vyjednávání poukazovalo na spřízněnost s teroristy, rozhodl seIzrael pro záchrannou akci pod názvemOperace Entebbe.
V roce 1978 se pokoušel připojittanzanské území známé jakoKagera, a tak tanzanský prezidentJulius Nyerere zahájil doUgandy s vojsky invazi;Kampalu dobyli 11. dubna 1979 a Amina svrhli. Ten pak uprchl do exilu. Nejprve doLibye a později doSaúdské Arábie, kde žil až do své smrti 16. srpna 2003.
Za jeho vlády zemřelo nejméně 300 000 lidí (v průměru 104 lidí za den), tisíce jich byly mučeny, mrtvými těly svých odpůrců nechal krmitkrokodýly.
- ↑ Idi Amin: Řezník z Kampaly a poslední skotský král.Finmag.cz [online]. [cit. 2020-06-29].Dostupné online.
- ↑Poslední skotský král [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-26].Dostupné online.
- ↑Idi Amin Dada [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-26].Dostupné online.
- ↑Bláznivá střela: Z archivů policejního oddělení [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-26].Dostupné online.
- ↑Pozdrav z cesty do pekla [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-26].Dostupné online.