| Ibn Fadlán | |
|---|---|
| Narození | 879 Bagdád |
| Povolání | objevitel, geograf,diplomat a cestovatel |
| Významná díla | Mission to the Volga |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. | |
Ahmadibn Fadlān ibn al-Abbās ibn Rāšid ibn Hammād (arabsky أحمد بن فضلان بن العباس بن راشد بن حماد) (první polovina10. století) bylarabskýdiplomat, který navštívil schalífovým poselstvemVolžské Bulharsko a zanechal podrobné zprávy o jeho geografických a etnických poměrech a také o historii.
Počátkem 10. století seŠilkiův syn, chánAlmıš, vládce Volžského Bulharska, (části územíKara Prabulharu aOnogurie) které bylo tehdy kvetoucí zemí, rozhodl zbavit závislosti nachazarské říši. Požádal proto o pomocbagdádského chalífual-Muktadira a slíbil mu, že přijmeislám. Chalífa vypravil roku921 do hlavního bulharského městaBulgaru početné poselstvo o pěti tisících členech. V jeho čele stál jakýsiSusán ar-Rasí, jehož sekretářem se stal urozený Ibn Fadlán.
Poselstvo cestovalo jakokaravana nakoních avelbloudech. Z Bagdádu zamířilo doMervu aBuchary a přes říšiChorézm do Bulharska. Ke svému cíli dorazilo v květnu 921, o zpáteční cestě není nic známo. Svého cíle dosáhlo, neboť Almıš a vládnoucí bulharská elita přijala a uzákonila za státnínáboženství islám.[1]
Ibn FadlánovyRisale –Zápisky, které na základě této cesty vznikly, jsou nejoriginálnějším arabským zdrojem informací o východní Evropě v 10. století a zároveň nepostrádají jisté literární kvality. Kromě popisu Volžského Bulharska a jeho obyvatel obsahují také velmi důležité zprávy oVarjazích, švédských vikinzích, kteří sem připlouvali poVolze za obchodem. Ibn Fadlán popisuje jejich život a obyčeje.
Zápisky byly hojně čteny a přepisovány. Informace o obyvatelstvu severní části východní Evropy z nich pravděpodobně čerpaly také pozdější arabští a perští autoři. Vznikla také zkrácená variantaZápisků. Do našich dnů se dochovaly v rámci jiných prací, a to ne zcela kompletní, jejich závěrečná část byla ztracena.
Podle Ibn FadlánovýchZápisků napsal známý americký spisovatelMichael Crichton románPojídači mrtvých, podle kterého byl roku1999 natočen filmVikingové. Ibn Fadlána v něm ztvárnilAntonio Banderas. Román, který je charakterizován jako „poutavý cestovní deník, akční historický román i horor“ s prvkysci-fi, vydalo v českém jazyce již dvakrát nakladatelství Baronet (1994, 2005). Vzhledem k tomu, že se závěrečné pasáže Ibn FadlánovýchZápisků nedochovaly, a proto není známo, jak se poselstvo dostalo nazpět do Bagdádu, popustil Crichton notně stavidla své fantazie a nechal arabského diplomata projít ve společnostiVikingů mnohými dobrodružstvími.
Původní ibn Fadlánův cestopis redigoval a vydal i s obrazovou přílohou a úvodní studií vědecký pracovníkAkademie vědOndřej Beránek, bývalý ředitel zdejšího Orientálního ústavu.[2]
Obrázky, zvuky či videa k tématuIbn Fadlán na Wikimedia Commons
