Ibadan (jorubskyÌbàdàn) je (po městechLagos,Kano aPort Harcourt) čtvrtým nejlidnatějším městem vNigérii a hlavním městem federálního státuOyo. Leží v jihozápadní části země, 128 km na severovýchod od hlavního města NigérieLagosu a je významným tranzitním bodem mezi pobřežím a severními oblastmi země. Rozvíjí se de facto jako periferní satelitní sídlo napojené na Lagos.[1]
Název Ibadanu pochází z polohy na rozhraní mezi tropickým deštným lesem asavanou. Vznikl zjorubštiny a z původního „Eba-Odan“ – „poblíž savany“. Někteřímuslimové ale tvrdí, že název je ve skutečnostiarabského původu ze slovaعبادة – služba Bohu.
Ibadan se rozkládá na jihozápadě země, severně od velkoměsta Lagosu a východně od hranice sBeninem. Asi deset kilometrů na východ se nachází přehradaAsejire. Severně od města leží menší přehradaEleyele, napájená řekouAlaputa. Řeka Ona a její přítok Ogunpa pramení nedaleko města a tečou na jih. Dominantou města je kopecMapo.
Podnebí je tropické a typické pro oblastsavany. Vyskytují se zde období sucha a období dešťů; druhé uvedené je delší než v jiných částech Nigérie a trvá od března do října, v srpnu ale dojde k mírnému snížení množství srážek. Od listopadu do února je ve období sucha, během kterého Ibadan zažívá typický západoafrický vítrharmattan. Průměrný úhrn srážek zde činí 1420,06 mm a průměrná teplota se pohybuje okolo 26 °C.
Z etnického hlediska je obyvatelstvo většinoujorubské národnosti.[2] Zastoupeni jsou rovněž iHausové a další etnika. Ve městě dochází čas od času k etnickým nepokojům a střetům.[3] Z náboženství jsou zastoupena tradiční africká, dále křesťanství a potomsunnitskýislám.
Město bylo založeno roku1829. Stál zde vojenský tábor. Jako rostoucí město se brzy stal značným sídlem i pro region, který byl osídlen Joruby. Po nájezdech sousedního kmene sem přicházeli uprchlíci.
V roce1852 zde vznikla misie anglikánské Church Missionary Society. Působil zde pár (David a Anna Hinderovi). K misii později přibyl i kostel a také první škola na území města. V této době zde žilo už na padesát tisíc lidí.[4] Do několika desítek let se objevili v Ibadanu další misionáři, kteří se věnovali také osvětové činnosti. Metodisté se zde etablovali v roce1891. Při misiiWesleyan Methodist Mission bylo například roku1905 ustanoveno první gymnázium.
Roku1893 se stal součástí britské kolonie na základě smlouvy, kterou náčelník Fidžábského kmene z Ibadanu podepsal s úřadujícím britským guvernérem kolonie Lagos. V této době již v Ibadanu, který se etabloval jako regionální centrum obchodu, zvýšil počet obyvatel na hodnotu překračující sto tisíc lidí.[5] Roku1901 sem byla zavedena železnice.[4]
V druhé dekádě20. století se zde také začalo rozvíjet zpracováníkaučuku. Rostoucí význam křesťanských misií a šířeníkřesťanství podnítil muslimské obyvatelstvo ze severu Nigérie zde zakládat organizace na šíření islámu. Vznikaly také muslimské náboženské školy.
Až do 50. let20. století se jednalo o nejlidnatější město země, než jej předstihl Lagos. V roce 1959 byla v Ibadanu založena první nigerijská televizní stanice. Město má také své místo na mapěnigerijské literatury a stalo se centrem hudebního styludžúdžú. Na počátku 60. let20. století, kdy Nigérie vyhlásila nezávislost, již bylo z administrativního hlediska město rozděleno na několik samosprávných obvodů.
V sedmdesátých letech20. století město zasáhl populační boom.[4] Do roku1980 dosihl počet obyvatel města jednoho milionu. Další urbanizaci podpořil vznik moderní silnice z Lagosu v téže dekádě.[6]
Dne23. prosince2001 byl ve svém domě v Ibadanu zastřelen ministr spravedlnosti Bola Ige, který vystupoval proti zavedení právašaría.
Roku2015 se město nechvalně proslavilodomem hrůzy, který byl centrem obchodu s lidmi.
V roce2024 zde došlo k neúspěšnému pokusu o převratjorubských separatistů. Pokus o vyhlášení nezávislého státu ztroskotal. Ačkoliv se povstalcům podařilo obsadit budovu státního sekretariátu, velmi rychle je síly nigerijského vojska vytlačily z dalších úředních budov. Ve městě dochází k různým násilnostem, rozšířené je rovněž žebrání a kriminalita.[2]
Ibadan je jedním z hospodářských center země a ekonomické centrum státu Oyo.
Díky existenci železniční trati a napojení na přístavní město Lagos se zde mohl rozvinout průmysl. Po Lagosu se jedná o druhé největší průmyslové centrum Nigérie (vynecháme-li petrochemický průmysl a na něj napojená města, jako je již zmíněnýPort Harcourt). Zastoupen je zde potravinářský průmysl, výroba kosmetiky, výroba léků, zpracování tabáku a výroba cigaret, kůže, nábytku a další. Jíl se těží v okolí města.
V roce2026 má místní letiště zahájit mezinárodní provoz.[7] Do té doby je provoz vnitrostátní.
Ibadanem rovněž prochází železniční trať, která spojuje městaLagos aKano. Od roku2021 je v provozu i moderní vysokorychlostní železnice doLagosu. Vzniklo také novénádraží, které je umístěno ale dále od středu města. Trať pomohla vybudovat pro NigériiČínská lidová republika. Slouží i pro nákladní dopravu.[8] Blíže k centru jestaré nádraží.
Silniční doprava je přetížená[9] a neodpovídá velikosti infrastruktury stejně, jako v řadě jiných měst v Nigérii. Hlavní ulice jsou čtypřoudé, křížení jsou většinou úrovňová. Hlavní tranzitní tah, který vede severo-jižním směrem, obchází centrum města po obchvatu, ten je však rovněž obklopen obytnou zástavbou. Možnosti pro veřejnou dopravu jsou omezené a některé lokality jsou přístupné dobře, jiné velmi nedostatečně.[10]
V tomto článku byly použitypřeklady textů z článkůIbadan na německé Wikipedii,Ибадан na ruské Wikipedii,Ibadan na francouzské Wikipedii aIbadán na španělské Wikipedii.
↑abWhat Ibadan can learn from Ede [online]. [cit. 2025-07-21].Dostupné online. (anglicky)
↑Ethnic clashes test 'melting pot' southwest Nigerian city [online]. [cit. 2025-07-21].Dostupné online. (anglicky)
↑abcADEMOLA AKANMU, Ayobami; OBAFEMI SALISU, Umar. Transport and urbanization in Ibadan, Nigeria. In:Perspectives on transport development in Nigeria. Port Harcourt: University of Port Harcourt, 2024. S. 71. (anglicky)
↑ADEMOLA AKANMU, Ayobami; OBAFEMI SALISU, Umar. Transport and urbanization in Ibadan, Nigeria. In:Perspectives on transport development in Nigeria. Port Harcourt: University of Port Harcourt, 2024. S. 67. (anglicky)
↑ADEMOLA AKANMU, Ayobami; OBAFEMI SALISU, Umar. Transport and urbanization in Ibadan, Nigeria. In:Perspectives on transport development in Nigeria. Port Harcourt: University of Port Harcourt, 2024. S. 72. (anglicky)
↑CCECC launches cargo freight service on Lagos-Ibadan Railway [online]. [cit. 2025-07-21].Dostupné online. (anglicky)
↑ADEMOLA AKANMU, Ayobami; OBAFEMI SALISU, Umar. Transport and urbanization in Ibadan, Nigeria. In:Perspectives on transport development in Nigeria. Port Harcourt: University of Port Harcourt, 2024. S. 68. (anglicky)
↑ADEMOLA AKANMU, Ayobami; OBAFEMI SALISU, Umar. Transport and urbanization in Ibadan, Nigeria. In:Perspectives on transport development in Nigeria. Port Harcourt: University of Port Harcourt, 2024. S. 87. (anglicky)
