| Iannis Xenakis | |
|---|---|
 Iannis Xenakis v roce 1975 | |
| Základní informace | |
| Narození | 29. května1922 Brăila,Rumunsko |
| Úmrtí | 4. února2001 (ve věku 78 let) Paříž,Francie |
| Žánry | klasická hudba |
| Povolání | hudební skladatel,architekt |
| Vydavatel | BV Haast Records |
| Členem skupin | United Panhellenic Organization of Youth ELAS Akademie Umění DDR Fronta národního osvobození (Řecko) Bavorská akademie krásných umění Akademie krásných umění |
| Ocenění | komandér Národního řádu za zásluhy (1995) Kjótská cena za filozofii a umění (1997) honorary doctor of the University of Sydney Honorary Member of the International Society for Contemporary Music |
| Manžel(ka) | Françoise Xenakis (od 1953) |
| Děti | Makhi Xenakis |
| Příbuzní | Cosmas Xenakis (bratr) |
| Sídla | Kypseli, Athens |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Iannis Xenakis (řecky Ιάννης Ξενάκης) (29. května1922,Brăila,Rumunsko –4. února2001,Paříž,Francie) bylřeckýavantgardní skladatel vážnéhudby 20. století a architekt, narozený v Rumunsku a působící většinu života ve Francii. Je považován za jednoho z průkopníkůelektronické apočítačové hudby. Nejvýznamnějším skladatelovým přínosem je rozvoj zvukových možností hudby v rámci jeho konceptumatematické aplikace, identického přenosu nebo transkripce konkrétní umělecké výpovědi do jakéhokoliv jiného druhu umění, tzv. „meta-art“ (z řeckého μετά = mimo, za, po – nejlépe v tomto případě celkově volně přeložitelné asi jako „totéž umění jinde“).
V roce1932 se Xenakis s rodiči vrátil z Rumunska zpět do Řecka, kde posléze vystudovalarchitekturu naAténské Polytechnice. Během2. světové války se účastnil řeckéhopartyzánského odboje a po jejím skončení se významně angažoval i v první fázi občanské války coby člen studentského hnutí ELAS. Během bojů byl vážně zraněn v obličeji s následkem jednostranné ztráty zraku (jednalo se o levou stranu obličeje a levé oko – na známých fotografiích ho proto vidíme buď pouze z pravého profilu nebo se stínem, zakrývajícím postiženou stranu). V roce1947 se dostává na falešný pas do Paříže, kde se poměrně brzy stává členem týmu proslulého architektaLe Corbusiera.
Na samém počátku svých aktivit neměl Xenakis za sebou žádné oficiální hudební studium, hudba mu byla pouze koníčkem. Díky příležitostným setkáním se však jeho prvními učiteli staly osobnosti jakoArthur Honegger,Darius Milhaud aOlivier Messiaen, kteří ho – i když zcela neformálně – přiměli k důslednějšímu studiu skladby,harmonie a dalších oblastí hudebnífenomenologie. Díky jejich vlivu posléze korigoval své rané práce (Olivier Messiaen byl též producentem jeho prvních velkých prací), přesto však po celý život dával přednost vlastním postupům.
Během svého působení v Le Corbusierově ateliéru skládá Xenakis ve svých 32 letech své první velké hudební dílo „Metastasis“ (1954) – tato skladba pro smyčce a zvukové efekty se posléze stává inspirací pro novou hudební generaci, pracující s artificiálními zvukovými strukturami. Skladba vznikla v souvislosti s Xenakisovou prací architekta na designu pavilonu firmy Phillips pro světovou výstavu vBruselu. Dílo Xenakise-skladatele inspirovalo Xenakise-architekta k vytvořeníparalely jeho struktury vhyperbolickém tvaru i materiálu, ze kterého byl pavilon postaven. Tím byly položeny základy Xenakisovy konceptu teorie tzv.meta-art, spočívajícího v předpokladu, že každá umělecká výpověď může být realizována prostřednictvím matematické aplikace (transkripce) v kterémkoli druhu umění (v tomto případě tedy architektura-hudba). Zajímavou skutečností, která se váže ke společné historii vzniku skladby i stavby, je fakt, že v pavilonu měla premiéru skladbaPoème Électronique, jejímž autorem jeEdgard Varèse, kterého lze považovat za přímého předchůdce a nepochybně i za významného inspirátora Xenakisova způsobu tvorby.
Pro Xenakise jsou typické skladby pro velké množství nástrojů. Hráči jsou rozptýleni mezi posluchači a součástí struktury skladby jsouambientní zvuky, sice sofistikované, přesto však v podstatě náhodné. Používá k tomu účelu jak vlastní lidskou masu, tak i artificiální zvuky nejrůznějšího původu. Na přelomu padesátých a šedesátých let komponuje i výhradně s užitím zvuků artificiálních aelektronických, kdy zdrojem finálního produktu jsoumagnetofonové záznamy. S postupem času se v Xenakisově tvorbě nepromítá jen výše uvedený „modus operandi“, ale též inspiraceantickou kulturou, předevšímdramatem, což se promítá do ústředních témat velké části jeho prací (Medea, Persepolis,Kassandra, Herma, Nomos ad.). Nemalou inspirací byla pro skladatele téžlidová hudba. Xenakis rozhodně nezůstal u rigidní a mechanické aplikace meta-art, což se projevilo hlavně v jeho pozdějších pracích, kde je relativizace původního konceptu ve smyslu jeho důsledného uplatňování nepochybná. Teoretický předpoklad zde působí spíše jako základní princip tvorby, nikoli jako všudypřítomná a svazující poučka nebo matematický vzorec práce. Sám skladatel varoval v některých rozhovorech a článcích před zjednodušujícími pohledy, se kterými se často setkával, a upozorňoval na nutnost vidět umělecké dílo obecně jako mnohotvárný celek, nikoli jako nově vytvořené klišé či šablonu. Zdůrazňoval současně odlišnost jednotlivých druhů umění a jejich v jiné sféře nenapodobitelné vyjadřovací schopnosti a možnosti výrazu.
Xenakis se věnoval též psaní hudebníchesejů, osvětové apedagogické činnosti. V roce1962 poprvé publikoval své úvahy, věnované vztahu jeho hudebních myšlenek a kompozičních technik. Tyto práce byly posléze revidovány a rozšířeny, aby souborně vyšly v roce1971 pod názvem „Myšlenka a matematika v hudební kompozici“. V roce1966 založil „Centrum pro automatickou a matematickou hudbu“ v Paříži a nedlouho poté i podobnou instituci veSpojených státech (Indiana). V letech1975–1978 působil též jako nezávislý učitel naLondýnské hudební universitě Gresham College.
Obrázky, zvuky či videa k tématuIannis Xenakis na Wikimedia Commons| DržiteléPolar Music Prize | |
|---|---|
| 1992–1999 | |
| 2000–2009 | 2000Bob Dylan,Isaac Stern •2001Burt Bacharach,Robert Moog,Karlheinz Stockhausen •2002Sofia Gubajdulina,Miriam Makeba •2003Keith Jarrett •2004B. B. King,György Ligeti •2005Gilberto Gil,Dietrich Fischer-Dieskau •2006Led Zeppelin,Valerij Gergijev •2007Sonny Rollins,Steve Reich •2008Pink Floyd,Renée Flemingová •2009José Antonio Abreu,El Sistema &Peter Gabriel |
| 2010–2019 | 2010Björk,Ennio Morricone •2011Kronos Quartet,Patti Smith •2012Paul Simon,Yo-Yo Ma •2013Youssou N'Dour,Kaija Saariahová •2014Chuck Berry,Peter Sellars •2015Emmylou Harris,Evelyn Glennie •2016Max Martin,Cecilia Bartoli •2017Sting,Wayne Shorter •2018Afghánský národní institut hudby,Metallica •2019Grandmaster Flash,Anne-Sophie Mutter,Playing for Change |
| 2020–dodnes | 2020Anna Netrebko,Diane Warren •2021 neuděleno kvůlipandemii covidu-19 •2022Iggy Pop,Ensemble intercontemporain •2023Chris Blackwell,Angélique Kidjo,Arvo Pärt •2024Nile Rodgers,Esa-Pekka Salonen |
Autoritní data |
|
|---|
