IBM Personal Computer/AT (téžIBM AT,PC AT,PC/AT,IBM 5170) je vinformatice označení pro třetí generaciIBM PC kompatibilníchosobních počítačů z roku 1984 (následoval poIBM PC z roku 1981 aIBM PC/XT z roku 1983). Název AT je zkratkaAdvanced technology („pokročilá technologie“), čímž firma IBM jako jeho tvůrce odkazovala na nově použité technologie (např.chráněný režimprocesoruIntel 80286 taktovaného na 6 MHz). Podobně jako u předchozích generací vyráběli i jiní výrobci počítače dle stejného standardu, a proto byly označovány jako tzv.IBM PC/AT kompatibilní. Jako nástupce počítačů IBM PC/AT byla v roce 1987 představena řadaIBM PS/2, která se však mimo prostředí společnosti IBM nestala široce akceptovaným standardem jako v případě počítačůIBM PC/XT/AT.
- Chráněný režim procesoru
- Z důvoduzpětné kompatibility byl procesorIntel 80286 po zapnutí automaticky přepnut do režimu plně kompatibilního s původním vnitřně16bitovým procesoremIntel 8088 použitým vIBM PC aIBM PC/XT (přímo dostupná paměť maximálně 1 MiB, resp. kvůli rezervované oblasti pro rozšiřující zařízení zapojovaných do slotů rozšiřující sběrnice ISA jen 640 KiBRAM). Uzpůsobenýsoftware však umožňoval přepnout procesor do chráněného režimu, ve kterém byla k dispozici jiná sadastrojových instrukcí, které pracovaly s 24bitovou adresou (tj. až 16 MiB RAM). Této vlastnosti procesoru využíval vDOSu ovladač
HIMEM.SYS (zavedený vCONFIG.SYS), který zpřístupnil v počítači paměť RAM větší, než 1 MiB. Rozšířené možnosti procesoru využívaly i16bitovéWindows 3.0 a některé další programy (např.Lotus 1-2-3). - ISA sběrnice
- Základní deska počítače PC AT byla vybavena 16bitovouISA sběrnicí s 24bitovou adresovou částí (umožňovala adresovat až 16MiBoperační pamětiRAM), která byla zpětně kompatibilní s původní 8bitovou variantou sběrnice ISA (někdy označovanouPC bus čiXT bus) s 20bitovou adresní sběrnicí.
- IRQ a DMA
- Rozšíření počtuIRQ kanálů na 15 (původně 8) aDMA kanálů na 7 (původně 4). V obou případech je to provedeno kaskádovitým zapojením identického řadiče na původní. V případě IRQ jsou tak přerušení z druhého obvodu číslována jako 8–15 a jsou zapojena na vývod 2 původního řadiče (přerušení není 16, ale jen 15, protože vývod 2 je zabrán propojením s druhým řadičem). Podobně je DMA kanál 4 vyhrazen pro kaskádu 0–3 a vypuštěn je kanál 7. Některé IRQ a některé DMA kanály jsou použity na základní desce a nejsou ani vyvedeny na rozšiřující sběrnice.
- Záložní baterie
- Nazákladní desce je umístěna lithiová tabletovábaterie, která po odpojení počítače ze sítě napájíhodiny reálného času (RTC) a 50 bajtů paměti typuCMOS, kde jsou uložena nastavení BIOSu. Původní PC vyžadovalo po startu nastavení data a času pomocí příkazů
time adate (v případě absenceAUTOEXEC.BAT byly při startu systému spuštěny automaticky nebo byl automaticky nastaven datum 1.1.1980 a čas 0:00:00). Nastavení pomocí propojek (DIP přepínačů) přímo na základní desce bylo nahrazeno speciálním programem (typickysetup.exe), který ukládal nastavení do paměti CMOS. Avšak většinou byl tento program umisťován spolu sBIOSem do paměti ROM (tzv.SETUP, jak to mají i dnešní IBM PC kompatibilní počítače). - Klávesnice
- AT klávesnice obsahuje 84 kláves, byla doplněna klávesa <SysRq> tj. „oslovení systému“. Numerická klávesnice je jasně oddělena od hlavní klávesové skupiny, byl přidán indikátorLED pro klávesy Caps Lock, Scroll Lock a Num Lock. AT klávesnice využívá stejný 5pinovýkonektor DIN jako původní PC klávesnice, ale používá ho jako obousměrné rozhraní (PC a PC/XT klávesnice má rozhraní jednosměrné) a generuje při stisku kláves jinéscankódy. Obousměrné rozhraní umožňuje počítači resetovat nastavení klávesnice, ovládat rozsvěcování LED diod a nastavit opakovací frekvenci klávesnice. Pozdější AT klávesnice měly 101 kláves, protože do ní byla integrovaná číselná klávesnice s klávesou Num Lock (nanumerické klávesnici byly klávesy pro plus, minus, krát, děleno a Enter šedivé, a proto se pro ně vžil název „gray“ (tj. šedivé).
- Disketová mechanika
- Disketová mechanika 5,25″ o kapacitě 1,2 MiB (15 sektorů o 512 bajtech, 80 stop, dvě strany) umožnila uložit třikrát více dat, než původní 360 KiB jednotky (devět sektorů o 512 bajtech, 40 stop, dvě strany), avšak z počátku byly problémy zpětné kompatibility. Menší disketová jednotka 3,5″ byla dostupná až v pozdějších AT počítačích.
- Pevný disk
- První počítače AT mělypevný disk s kapacitou 20 MiB (v XT jen 10 MiB) a rychlejším náhodným přístupem (asi 40 ms), pozdější modely byly vybaveny až dvěma disky s kapacitou 40 MiB na jednotku. Mechaniky vyrobené ve firměComputer Memories měly poruchovost 25–30 % po jednom roce. Tento problém byl částečně způsoben selháváním automatického parkování čtecí/záznamové hlavy, když byl počítač vypínán a částečně k chybě algoritmu v DOS 3.0 FAT.[zdroj?]
- Grafická karta
- Původní AT modely (1984–1986) byly vybavenygrafickými kartamiCGA,MDA,EGA neboPGA. Pozdější modely (po roce 1987) obsahovaly kartuVGA[zdroj?], která se stala standardem a byla většinou plně zpětně kompatibilní s EGA a CGA.
- DOS
- Firma IBM vydalaPC DOS 3.0, který podporoval nové funkce AT počítačů včetně předběžné podpory propočítačové sítě v jádře DOSu (plně podporováno v pozdějších verzích 3.x jako rozšiřující ovladače).
- Zabezpečení
- AT byl vybaven fyzickým zámkem, který mohl být použit k zamezení přístupu k počítači vypnutím klávesnice pomocí speciálního malého klíčku (klíčky byly podobné, ale ne vzájemně kompatibilní).
- Koprocesor
- Počítače AT umožňovaly stejně jako jejich předchůdci použítmatematický koprocesor (Intel 80287, vizx87) pro rychlejší provádění operací s plovoucí desetinnou čárkou. Pro koprocesor byla na základní desce připravenapatice. V pozdější době měly již procesory koprocesor integrován (odIntel 80486).
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuIBM Personal Computer/AT na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuIBM Personal Computer/AT na Wikimedia Commons