Voda pokrývá 71 % povrchuZemě Hydrologie (zřečtiny : Υδρολογια, Υδωρ+Λογος,Hydrologia , „studium vody“) jevěda zabývající se pohybem a rozšířenímvody naZemi .
Hydrologie se zabývá vodou ve všech skupenstvích a procesy s vodou souvisejícími. Předmětem jejího zkoumání je tedyhydrosféra . Hydrologie se člení na obory, které se detailněji zabývají jednotlivými složkami hydrosféry. Pohyb vody studuje jako tzv.hydrologické cykly (koloběh vody). Hydrologie je přírodovědným základemvodního hospodářství , ve kterém se mj.vodní zdroje využívají k zásobování vodou.
Odborník zabývající se hydrologií jehydrolog . Může pracovat vgeografických či jinýchpřírodovědných oborech nebo vevodohospodářství , případně vochraně přírody .
Součástmi hydrologie jsouhydrografie ,hydrometeorologie ahydroklimatologie ,hydrologie povrchových vod ,hydrogeologie a výzkum kvality vody.Oceánografie ameteorologie nejsou zahrnuty, protože voda je zde pouze jedním z důležitých aspektů.
Hydrologický výzkum je užitečný z mnoha důvodů včetně lepšího poznání okolního světa, lepšího pochopení potřebochrany přírody , zásad a plánování ochrany.
Hydrologické znalosti a dovednosti lidstvo získává tisíce let. Například kolem roku 4000 př. n. l. byl přehrazenNil ,[zdroj? ] aby se zvýšilazemědělská produkce okolní vyprahlékrajiny .Města vMezopotámii byla před povodněmi chráněna vysokýmihliněnými valy .Řekové aŘímané rozvinuli stavbuakvaduktů ,Číňané budovali zavlažovací a protipovodňová díla.[zdroj? ]
Portrét Leonarda da Vinci, který vysvětlil hydrologický cyklus Marcus Vitruvius popsal v 1. stol. př. n. l.filosofickou teorii hydrologického cyklu, v kterém jsousrážky dopadající vhorách pohlcoványzemským povrchem , což vede k vytvářenípramenů a vodních toků. S použitímvědečtějšího přístupu dosáhliLeonardo da Vinci aBernard Palissy nezávisle na sobě přesného výkladu hydrologického cyklu. Hydrologické proměnné byly poprvé vyčísleny v17. století .
Pionýry moderní hydrologie byli předevšímPierre Perrault ,Edme Mariotte aEdmund Halley . Měřením srážek,odtoku apovodí Perrault ukázal, že dešťové srážky byly dostačující proprůtok vody v řeceSeině . Marriotte zkombinoval měřenírychlosti a průřezu říčního koryta Seiny, aby dosáhl výpočtu jejího průtoku. Halley ukázal, ževypařování zeStředozemního moře bylo dostatečné pro říční odtok zpět domoře .
Pokroky v18. století zahrnovalyBernoulliho piezometr ,Bernoulliho rovnici ,Pitotovu trubici aChézyho rovnici . V19. století došlo k rozvoji v podpovrchové hydrologii, což zahrnovaloDarcyho pravidlo ,Dupuit-Thiemovu rovnici proudění vody ke studni aHagen-Poiseuillovu rovnici kapilárního toku.
Ve20. století , když začal být prováděn státní hydrologický průzkum, počaly racionální analýzy nahrazovat dřívějšíempirismus . Významným přínosem byl zejménajednotkový hydrogram Leroye Shermana ,infiltrační teorieRoberta E. Hortona aC. V. Theisova rovnice popisující neustálené proudění podzemních vod.
BULÍČEK, Jaroslav.Povrchové vody v Československu a jejich ochrana . Praha: Academia, 1972. DEMEK, Jaromír; NETOPIL, Rostislav a kolektiv.Fyzická geografie I . Praha: SPN, 1984. DUB, Oto; NĚMEC, Jaromír a kolektiv.Hydrologie . Praha: SNTL, 1969. KUKAL, Zdeněk a kolektiv.Základy oceánografie . Praha: Academia, 1977. NETOPIL, Rostislav.Hydrologie pevnin . Praha: Academia, 1972. Obrázky, zvuky či videa k tématuhydrologie na Wikimedia Commons Slovníkové heslo hydrologie ve Wikislovníku