| Prof.Ing. Hvezdoň Kočtúch,DrSc. | |
|---|---|
| PoslanecFederálního shromáždění (SN) | |
| Ve funkci: 1990 – 1990 | |
| Ve funkci: 1990 – 1992 | |
| PoslanecSlovenské národní rady | |
| Ve funkci: 1992 – 1992 (zánik ČSFR) | |
| PoslanecNárodní rady SR | |
| Ve funkci: 1993 (vznik samost. SR) – 1994 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSS (KSČ) (-1970) VPN (1990-91) HZDS (1991-) |
| Narození | 31. března1929 Liptovská Porúbka Československo  Československo |
| Úmrtí | 20. února1994 (ve věku 64 let) Štrba Slovensko  Slovensko |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Alma mater | VŠE Bratislava |
| Profese | politik, pedagog aekonom |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. | |
Hvezdoň Kočtúch (31. března1929Liptovská Porúbka –20. února1994Štrba[1]) bylslovenský ekonom, vysokoškolský pedagog, v roce 1968 člen reformního křídlaKomunistické strany Slovenska, posametové revolucičeskoslovenský politik zaVerejnosť proti násiliu, později zaHnutí za demokratické Slovensko, poslanecSněmovny národůFederálního shromáždění,Slovenské národní rady a po vzniku samostatného SlovenskaNárodní rady SR. Jedna z hlavních osobností ekonomické politiky Slovenska počátkem 90. let.
V roce1952 absolvoval Vysokou školu ekonomickou (dnešníEkonomická univerzita vBratislavě). V roce1966 získal titul doktora věd. Zaměřoval se na problematiku efektivity investic a národního hospodářství. V roce1968 byl jmenován profesorem. V té době zasedal v odborné komisi, která se podílela na přípravěfederalizace Československa.[2] Zúčastnil se například konference o česko-slovenských vztazích pořádané ve Smolenicích v březnu 1968, kde přednesl projev na témaEkonomické aspekty uspořádání vztahů českého a slovenského národa. Odmítal konfederativní návrhy, protože trval kvůli nutnosti vyrovnávání ekonomické úrovně českých zemí a Slovenska na zachování finančního přerozdělování. Historik a komunistický politikMilan Hübl vzpomínal zpětně, jak Kočtúch ostře kritizoval návrh na volnou federaci omezenou jen na zahraniční a obrannou politiku, jenž předložil český právníkJiří Boguszak. Měl tehdy prohlásit: „hovoríte, aj keď sme bratia, naše vačky nie sú sestry.“ Zároveň ale prosazoval volnější ekonomické pravomoce národních republik a ještě na podzim 1968 vedl veřejné polemiky proti tendencím k omezování kompetencí republik. Historik Jan Rychlík Kočtúcha označuje za jednoho zekonomických konstruktérů federace.[3]
Byl tehdy členem a významným funkcionářem Komunistické strany Slovenska. V letech1968–1970 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.Vysočanský sjezd KSČ v srpnu 1968 ho zvolil i za členaÚstředního výboru Komunistické strany Československa.[4][5][6]
Do veřejného života se vrátil posametové revoluci, kdy znovu nastoupil na Vysokou školu ekonomickou, kde vedl katedru synergie.[2] K roku 1990 je profesně uváděn jako vedoucí katedry naVŠE Bratislava, bytemBratislava.[7]
V lednu 1990 nastoupil jako poslanec za hnutíVerejnosť proti násiliu v rámci procesukooptací do Federálního shromáždění posametové revoluci do slovenské části Sněmovny národů (volební obvod č. 84 -Dunajská Streda,Západoslovenský kraj). Mandát obhájil za VPN vevolbách roku 1990. V roce 1991 patřil mezi zakládající členy HZDS, které vzniklo rozštěpením VPN, a přešel do poslaneckého klubu HZDS. Ve federálním parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy dovoleb roku 1992.[8][9] Počátkem 90. let vypracoval zásady ekonomické reformy a hospodářské strategie nezávislého Slovenska. SpoluzakládalSdružení nezávislých ekonomů Slovenska (NEZES), které mělo blízko k hnutí HZDS. Na této platformě navazoval na své názory z roku 1968 a silně prosazoval myšlenku nutnosti samostatného scénáře ekonomických reforem na Slovensku.[10][11]
Vevolbách roku 1992 se stal za HZDS poslancem Slovenské národní rady, která se v lednu 1993 po vzniku samostatného Slovenska transformovala do Národní rady Slovenské republiky. Zde zasedal do své smrti roku 1994.[2] Zemřel na infarkt veŠtrbě a pochovaný je na Martinském cintorínu v Bratislavě.[12]
