Hugo Kapet (francouzskyHugues Capet;939–941,Dourdan –24. října996,Melun) byl králzápadofranské říše (987–996) z roduRobertovců, který je považován za prvníhofrancouzského krále a zakladatele dynastieKapetovců.
Jeho otecHugo Veliký byl franskývévoda z rodu Robertovců, kteří od 9. století soupeřili o moc s Karlovci. Jeho matkaHedvika Saská pocházela z otonského rodu. V roce960 získal otcův titul franského vévody, dále se však musel vypořádat s vlivem Karlovců a také se saskýmiOtony, zakladateliSvaté římské říše. Královského titulu dosáhl s podporou Otonům blízkých vysokých církevních hodnostářůGerberta z Aurillac aAdalberona z Remeše, který jejkorunoval. Korunovace Hugo Kapeta roku 987 ukončila období volených králů franské říše a započala dědičnou vládukrálů Francie z dynastie Kapetovců, která skončila až francouzskou revolucí. Hugo Kapet byl francouzskýmvrchním lenním pánem, ale jeho vlastní královské dominium bylo jen nevelképanství v oblastiPaříže.
Otcem Huga Kapeta byl franský vévodaHugo Veliký, nejmocnější velmož ve Francii, který prakticky ovládal politickou situaci v zemi za posledních slabýchKarlovců. Roku 970 se Hugo Kapet jako pařížský hrabě oženil sAdélou, jedinou dcerouakvitánského vévodyViléma zvaného Koudelová hlava. Stal seopatem-laikem celkem pěti klášterů.[2]
Po náhlé smrti mladého králeLudvíka V. byl jeho dosavadní rádce Hugo Kapet roku 987 zvolen králem. Korunován byl 1. června v katedrále vNoyonu a pomazán 3. června opět v Noyonu nebo vRemeši. Zdá se, že Adéla se na manželově vládě podílela, podle Gerberta ji Hugo nazýval„průvodkyní a účastnicí našeho panování“. Králova pozice zpočátku nebyla vůbec pevná. Vládu si nárokoval i vévoda dolnolotrinskýKarel, bratr králeLothara I. a strýc zemřelého. I když se Kapetovi podařilo roku 991 Karla s pomocí laonského biskupa Adalbera zajmout a zbavit se tak nebezpečí, že by mohl bezprostředně ohrožovat jeho moc, řada současníků viděla v jeho královské volbě uzurpaci.
Moc nového krále byla v podstatě omezena na původní državy Robertovců meziPaříží aOrléansem a skromné královské domény v okolí Remeše aLaonu, ale i zde bylo nutné počítat s místní šlechtou. Na území velkých královskýchleníků nemohl Hugo zasahovat vůbec, proto tu vystupoval jako„primus inter pares“, první mezi sobě rovnými. Aby zabezpečil trůn svým potomkům, nechal již koncem roku 987 korunovat králem synaRoberta – praxe, kterou po něm převzali všichni Kapetovci až poFilipa II. Zemřel na podzim 996 a byl pohřben vSt. Denis.
Hugo Kapet se stal rovněž hrdinou jednohostarofrancouzskéhoeposu, tzv.chanson de geste, s názvemHugues Capet (asi1360), který vypráví o jeho životě a o tom, jak potrestal vraha krále Ludvíka V. Epos končí jeho korunovací v Remeši.[3]
- ↑Darryl Roger Lundy:The Peerage.
- ↑Církevní dějiny – novověk, Od autorů: Suchánek Drahomír, Drška Václav, kapitola: 2.3 [online]. books.google.cz [cit. 2020-05-28].Dostupné online.
- ↑MICHAJLOV, Andrej Dmitrijevič.Французский героический эпос. Вопросы поэтики и стилистики. 1. vyd. Moskva: Российская академия наук, 1995. 360 s.Dostupné online.ISBN 5-201-13233-2. S. 283–284.
- DUBY, Georges.France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc. Oxford: Blackwell Publishers, 1991. 360 s.Dostupné online.ISBN 0-631-18945-9. S. 360. (anglicky)
- EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol.Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s.ISBN 80-7203-465-0.
- HALLAM, Elizabeth M; EVERARD, Judith.Capetian France 987-1328. 2. vyd. Harlow ; New York: Longman, 2001. 496 s.ISBN 0-582-40428-2. S. 215. (anglicky)
Obrázky, zvuky či videa k tématuHugo Kapet na Wikimedia Commons
