| Hubert Slouka | |
|---|---|
| Narození | 6. února1903 Brno |
| Úmrtí | 14. září1973 (ve věku 70 let) Praha |
| Alma mater | Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | astronom aspisovatel |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. | |
Hubert Slouka (6. února1903Brno[1] –14. září1973Praha) bylčeskýastronom a popularizátorastronomie.
Většině astronomické veřejnosti byl znám jako dlouholetý šéfredaktorŘíše hvězd, autor výborných vědeckopopulárních knih o astronomii, autor mnoha článků a výstav (nejrozsáhlejší – velká výstava Kepler a Praha) a oblíbený řečník. Po ukončení studií pracoval vAstronomickém ústavu UK a později na Státní hvězdárně v Praze. Účastnil se výpravy greenwichské hvězdárny zazatměním Slunce doKanady (stanoviště Parent [47°55´N; 74°37´W], 31. srpna 1932, 20:20 UTC, 15:20 místního času) a byl organizátorem první samostatné české výpravy zazatměním Slunce doJaponska (stanoviště Nakatonbetsu [44°58´N; 142°17´E], 19. června 1936, 06:19 UTC, 15:19 místního času). Na této druhé výpravě ho jako mladší spolupracovník doprovázelZdeněk Kopal, který se stal později jedním z nejvýznamnějších českých astronomů druhé poloviny 20. století. Dlouholeté úspěchy s řízením časopisuŘíše hvězd (od r. 1933) a popularita, kterou mu získala knihaPohledy do nebe i přednášková činnost, jej po druhé světové válce stále více přitahovaly k popularizaci astronomie.
Za první republiky měl politicky blízko knárodnědemokratické straně. Na začátku nacistické okupace se zapojil do odboje prostřednictvímProkopa Drtiny a v srpnu 1939 během služební cesty doLondýna navázal kurýrní spojení meziEdvardem Benešem a jeho příznivci v protektorátu. V roce 1941 využil své znalosti o odbojovém hnutí k vydíráníJaroslava Drábka. V anonymním dopise se vydával za členagestapa a za to, že jeho činnost neoznámí, požadoval milion korun. Drábek celou záležitost po konzultaci s londýnskou emigrací oznámil úřadům. Slouka byl odhalen a následně odsouzen za přisvojování si identity příslušníkaSS. Podle Drábkova svědectví se Slouka po válce prezentoval jako komunista.[2] Podle poválečného vydání knihyPohledy do nebe byl v koncentračním táboře.
Dokázal v posluchačích vzbudit zájem o astronomii, sdružit je a podnítit v nich chuť k další aktivní činnosti. Rovněž se autorsky podílel na heslech z oboru astronomie v desetidílnémKomenského slovníku naučném, který vyšel v letech 1937–1938.[3] Jeho „Přehledná mapa měsíce“ je třetí přílohou v šestém svazku této encyklopedie. Zasloužil se o vznikhvězdárny v pražskýchĎáblicích. Na ďáblickou hvězdárnu pamatoval i ve své závěti, po jeho smrti získala hvězdárna jeho rozsáhlou soukromou knihovnou. Po Hubertu Sloukovi je pojmenována planetka (3423)Slouka.
