Pohled na centrum města Hradec Králové z dronu. V popředí je řeka Labe s Tyršovým mostem, vlevo budova Muzea východních Čech a v pozadí dominanty historického centra s katedrálou svatého Ducha a Bílou věží.
Pro své příhodné vlastnosti bylo území Hradce osídleno již v dobách prehistorických. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickoukatedrálu sv. Ducha na svémVelkém náměstí, která dnes vedleBílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominanty. V letech 1766 až 1857 sloužilo město jako vojenská pevnost, pro nezájem města obnovená a zrušená až v roce 1884. Správa města plně využila možnosti úplného řízení urbanistického rozvoje. Tím se doslova uvolnil prostor pro zlatou éru královéhradecké architektury na začátku 20. století, ze které si především díky stavbámGočára a Kotěry město odneslo označeníSalon republiky.
Krajina na soutokuLabe s Orlicí, jíž dominuje město Hradec Králové, byla obydlena již v době prehistorické. Archeologické naleziště na okraji města v Plotištích nad Labem vykazuje několikanásobné osídlení jak z období pravěku, tak z římské doby. Kumulace pravěkých kultur na jednom místě v blízkosti brodu přes Labe a charakter nálezů dokazují, že po celé dlouhé úseky svého osídlení měla tato významná lokalita ráz obchodního střediska. Již v 10. století zde vznikloslovanské hradiště s rušným tržištěm, ovládajícím starou obchodní stezku odKrakova přesNáchod k Praze.
Koncem desátého století se Hradec stal jedním z centerhradské soustavy, ze kterého bylo spravováno území severovýchodních Čech po obou stranách Labe podle jeho toku odDvora Králové až k Pardubicím. Ve12. století zaujímá Hradecko již několik správních okrsků, spojených v celou provincii se čtyřmi hrady,purkrabským soudem a arcijáhenstvím. Přesné založení města není známé. Vlivem značného stavebního ruchu, terénních úprav, požárů a válečných škod po staletí na městském pohorku došlo ke ztrátě nejstarších archeologických stop.
Osudový význam pro vývoj městského osídlení mělo13. století, kdy se stal Hradec s tržním předhradímkrálovským městem. K roku 1225 se poprvé v písemné listině (smlouvě) připomíná město (civitas) Hradec, nikoliv s přívlastkem Králové, který se objevuje až od 14. století. Zakládající listina Hradce jako města se nedochovala a proto se přesně neví, kdy bylo město založeno. Písemná listina z roku 1225 je prvním nezpochybnitelným pramenným dokladem o existenci města.[6] Ještě ve 13. století byl postaven nový gotický královský hrad, kde často přebývaliPřemysl Otakar I.,Václav I.,Přemysl Otakar II. i Václav II. Hradec ustanovil Václav II. za částvěna českým královnám, které na hradě žily jako vdovy. Založení města bylo zprvu hospodářským a právním aktem, urbanistický dosah městského založení se dostavil později, teprve na přelomu 13. a 14. století. Na rozvoji města se podíleli němečtí kolonisté a početná vrstva kupců a řemeslníků, kteří osídlili ostroh v celém rozsahu. Tehdy se vytvořila i půdorysná osnova původníhoměstského opevnění, vedeného při úpatí návrší kolem celého jeho obvodu.
Podoba středověkého města Hradec Králové na modelu zMuzea východních Čech v Hradci Králové
Ve14. století vzrostla prestiž města, jehož hlavou byl královskýrychtář, městská rada a obecní starší. Spravovali městskou pečeť s českým lvem, která je známa již od roku1362. Hospodářskou základnu města posílily výhody a dary, které městu potvrdili čeští panovníciJan Lucemburský,Karel IV. i Václav IV. Došlo ke kodifikaci městského zřízení; monopolní postavení městských řemesel, a tím i výsadní postavení hradeckých cechů, bylo zaručenoprávem mílovým, příjmy měšťanů zaručovalo zaseprávo várečné. V této době byl Hradec Králové svým významem, rozlohou a počtem obyvatel nejvýznačnějším českým městem po Praze. Hmotným dokladem bohatství města v době, kdy v Hradci sídlil skvělý dvůr královnyElišky Rejčky, jechrám sv. Ducha z počátku 14. století naVelkém náměstí. Velký stavební ruch se vyvinul také v obou podměstích, v západním Pražském u Labe a ve východním Mýtském u Orlice. Jejich území tvořila bohatá spleť patnácti ostrovů mezi rameny obou řek, která spojovalo šestnáct mostů. Na předměstích bylo sedm farních kostelů, dva kláštery a tři špitály pro chudé a nemocné, při nichž byly také kostely.
Vypuknutíhusitské revoluce, při kterém se město postavilo na stranuJana Žižky, sice počeštil město, ale zároveň je ochudil o četné umělecké a stavební památky. Žižka byl roku1424 pochován v chrámu sv. Ducha. Ke konsolidaci hospodářského a kulturního života došlo až za vládyJiřího z Poděbrad aVladislava Jagellonského. Král Jiří městu přál. Za jeho vlády byl opraven chrám sv. Ducha, pořízena novákruchta a postavena honosnákašna na náměstí, která byla ovšem roku 1782 stržena.[7] Písmeno „G“ v městském znaku vysvětluje tradice jako monogram krále Jiřího z Poděbrad. Ten i jeho nástupceVladislav Jagellonský potvrdili městu stará privilegia, a tak se Hradec Králové mohl znovu zařadit mezi nejbohatší města.
Demokratizace, projevující se zvýšeným uplatňováním městského stavu, byla živnou půdou pro odboj české šlechty a královských měst proti císařiFerdinandovi I., který usiloval o mocenskou politiku svého rodu. Odpovědí byla roku 1547 konfiskace majetku města a ztráta politických práv dosazením královského rychtáře, ochuzení půjčkami, daněmi a pokutami. Část majetku byla sice roku 1562 městu vrácena, ale vůdčí postavení v kraji město ztratilo.
Z těžkých hospodářských poměrů vyvedl město primasMartin Cejp z Peclinovce. Výsledkem jeho více než třicetiletého působení na radnici byla velkorysárenesanční přestavba města, nové dláždění, úpravy radnice, opevnění, stavba školy, předbraní Pražské brány aBílá věž, původně strážní věž vybavená zvonem, hradecká dominanta, která se později stala hojně navštěvovanou památkou a turistickou atrakcí. Cejp pečoval rovněž o úroveň hradeckého latinského školství. V jeho době byli v čele hradecké školy vynikající rektořiValentin Kochan z Prachové aJan Kampanus Vodňanský. Významnými rodáky16. století byliCyprian Lvovický ze Lvovic aVáclav Plácel z Elbinku. V roce 1567 byl prováděn v královských městech soupis domů. V Hradci Králové jich tehdy bylo 780.
Obdobítřicetileté války bylo pro město pohromou. Švédské vpády postihly Hradec nejen vysokým výpalným, ale i těžkými ztrátami na obytných domech na předměstích a na uměleckých a stavebních památkách. Rozsáhlá a lidnatá předměstí byla fortifikacemi, vojenskými akcemi a požáry proměněna v poušť.
Podoba pevnosti Hradec Králové ze 2. poloviny 18. století
K dalšímu stavebnímu vývoji nedošlo proválku o rakouské dědictví aválku sedmiletou. Žalostný osud města dovršil požár roku1762, kdy téměř polovina města podlehla ohni, který založili současně na několika místechpruští vetřelci. Pruské vpády do země přinutilyJosefa II., jako spoluvladařeMarie Terezie, k rozhodnutí vybudovat z Hradce Královépevnost. Stavběopevnění, prováděné ve dvou etapách v letech 1766 až 1789, musela ustoupit předměstí. Obyvatelstvo bylo vystěhováno daleko za vnější okraj inundačního a demoličního území pevnosti, do nově založených obcíNového Hradce,Kuklen aPouchova. Soustavu hradeb doplňovaly účelové budovy, z nichž některé se zachovaly dodnes.
Roku 1851 byl Hradec Králové prohlášen samostatným městem a zvolen jeho první starosta, profesor hospodářství, Ignác Lhotský. Jeho dosavadní součásti vně hradeb získaly samostatnost. Územně a počtem obyvatel okleštěné město usilovalo o dosažení dalších hospodářských výhod. Roku 1857 bylo spojeno se světem železnicí (Hradec Králové hlavní nádraží), později založilo cukrovar, strojírnu, plynárnu (Městská plynárna v Hradci Králové), záložnu a spořitelnu. V roce 1857 byla zrušena pevnost, město se však zaleklo nákladů na likvidaci a pevnostní pozemky neodkoupilo ani při druhé nabídce v roce 1873. Erár proto pevnost obnovil, ale bez demoličního pásma. Roku 1864 vznikla světoznámá továrna na piana firmyAntonín Petrof.
Roku 1866 se nedaleko od města rozhodla válka mezi Rakouskem a Pruskem. Vina pak byla hledána i v nečinnosti pevnosti. O zrušení pevnosti, odprodej vojenských pevnostních objektů a pozemků městu a zbourání hradeb se zasloužil úřadující náměstek purkmistraLadislav Jan Pospíšil. Vleklé jednání skončilo až roku 1893 osnovou zákona o prodeji fortifikačních objektů a pozemků městu. Když tuto zprávu šťastný, ale vyčerpaný Pospíšil oznamoval obecnímu zastupitelstvu, byl stižen mozkovou mrtvicí a krátce nato skonal. Hradby byly na základě smlouvy s erárem odstraněny v průběhu dvaceti let bez ohledu na zachování nejvýznamnějších částí. Kulturní život se koncem století projevil v bohatém spolkovém životě. V 80. letech bylo postavenoKlicperovo divadlo, založeno muzeum, živý kulturní ruch panoval i na hradeckém gymnasiu, jehož žákem byl v 60. letechAlois Jirásek a na počátku 20. století i Karel Čapek aEmil Vachek.
Starostou města byl roku 1895 zvolen JUDr.František Ulrich, který po 30 let svého funkčního období organizoval budování moderní metropole, spolu s ním byl všemi hlasy zvolen místostarostou Wilhelm Waldek (bratr velkoprůmyslníkaFrantiška von Waldek). V počátečním velmi náročném období rozvoje se bourala pevnost, upravovaly uvolněné pozemky, stavěly nové budovy, komunikace, vznikaly první regulační plány. Již na přelomu století jsou do Hradce Králové zváni architekti z Vídně a Prahy, vyznávající zásady moderní architektury. Dokladem jejich působení je např. budova Obchodní akademie nanám. Svobody (dnesUniverzita Hradec Králové),Okresní dům v Palackého ul. (přístavbaGrandhotelu) a mnohé další. Rok1909 je dalším milníkem pro formování města. Byla vypsána soutěž na nový regulační plán, vznikla díla jakoMěstské muzeum (J. Kotěra),schodiště u kostela Panny Marie (J. Gočár),Labská elektrárna (F. Sander),Evangelický kostel v Nezvalově ulici (O. Liska) a další.
Letecký pohled na historický střed města sVelkým náměstím, 2011
Rozvíjející sepoválečná výstavba si vyžádala nové tvůrčí impulsy v územním plánování v souladu s rychlým vývojem urbanismu. Regulační plán města arch.Josefa Gočára z let 1926–1928, který je se svým radiálně okružním principem výstavby dodnes inspirující, autor dále naplňoval svými díly – úpravaMasarykova náměstí, školní areál na Tylově nábřeží,Sbor kněze Ambrože, úpravaUlrichova náměstí, Okresní a finanční úřady (dnes Magistrát města Hradce Králové). Rozvíjející se krajské město navštívil 24. května 1929 prezident republikyT. G. Masaryk. Tato etapa rozvoje města bývá často nazývána „Gočárův Hradec“. Na úspěších meziválečné výstavby Hradce Králové se podíleli také další významní architekti –Oldřich Liska (např.Městské lázně),Josef Fňouk (např.Novákovy garáže, dnesPalace Hradec Králové),Otakar Novotný (Palác Steinský-Sehnoutka, dnes ČSOB),Jan Rejchl (např. Sborové velitelství, dnesLékařská fakulta UK),Václav Rejchl ml. (např. výpravní budovahlavního nádraží nebokrajský soud),Bohumil Sláma (monumentálníkostel Božského srdce Páně nanáměstí 28. října). Velký podíl na úspěšné výstavbě města kromě významných architektů, stavitelů a osvícených starostů měla rovněž městská technická kancelář, která stavební činnost bezprostředně řídila.
Pohled z Bílé věže na Pražské předměstí, 2017
Pokračoval průmyslový rozvoj města. Stávající závody se rozšiřovaly a vznikaly nové, jak to vyplývalo ze značného finančního obratu zdejších peněžních ústavů. Přibývaly nové školy, ústavy a úřady, komunikace, nové čtvrti. Státní orgány v Praze přiváděly do Hradce Králové pravidelně význačné hosty, takže dosud poměrně malé město získávalo věhlas a oprávněnou pověst „salonu republiky“.
Rozvoj města byl násilně přerušendruhou světovou válkou, v jejím průběhu však vznikl Velký Hradec Králové, německou správou spojený z obcí vzniklých v roce 1851. Po jejím skončení zůstal Hradec Králové stále hospodářským a kulturním centrem východních Čech, ovšem v naprosto odlišných politických a společenských podmínkách. Poválečné obdobísocialismu ušlechtilé městské prostředí Hradce Králové nepoznamenalo tak negativně jako v jiných městech, neboť především na místní architekty působilgenius loci s předválečnou architekturou a urbanismem. Přesto však výstavba Velkého Hradce Králové začala v nových politických a společenských podmínkách upadat do průměru. Urbanismus a architektura sídlištěSlezské předměstí však náleží k nejlepším dobovým realizacím v Československu. Zvláště monotónní hromadná bytová výstavbaMoravského předměstí s velkým měřítkem a panelovou technologií se začala vyčleňovat z tradičního obrazu města.
90. léta 20. století pak přinesla obnovu tradičních hodnot demokratické společnosti, individualismus v projektování a inspiraci světovou architekturou.
Nejstarší doložený název původně hradiště a sídla Přemyslovců (od konce 10. století), od 11. –12. století sídelního hradu Přemyslovců, je z roku 1073 (castrum Gradec),[8] z čehož během 12. století vzniklo německéGrätz[8] (k roku 1259 doloženo jakoGretz, 1352Grecz).[8] V češtině se díky hláskové změněg v h v první polovině 13. století vyvinulo v Hradec[8] (staročeskéhradec znamenalo „menší nebo vedlejší hrad“).[8] Poté, co se již hrazené královské město stalo roku 1373 věnným městem českých královen, byl ke jménu připojován neshodný přívlastekKrálové[8] („manželka krále, královna vdova“).[8]
V němčině se původní (der Stat) Khunigin Gracz (1557)[9] nakonec zkrátilo naKöniggrätz (Khuniggräcz, 1568),[8] což je někdy mylně chápáno jako „králův hradec“ (německéKönig znamená „král“), ačkoli se jedná o posesivnígenitiv královny.[8] Německý tvarKönigingrätz, morfologicky odpovídající českému názvu městaKrálové, se vyskytuje ještě na mapách kolem roku1800[10] a někdy se používal ještě i hluboko v 19. století.[11][12]Latinský název zníHradecz regine (1373)[8],Hradecz Reginae čiReginogradecium.Romsky je město nazývánoHradecis.[13]
Hradec Králové patřil k českým „stotisícovým městům“: stal se jím v roce 1987 a svého maxima dosáhl koncem roku 1990, kdy měl 101 272 obyvatel.[15] Pak se ale zejména kvůli stěhování za město (suburbanizace) začal počet obyvatel snižovat, roku 1997 klesl pod statisícovou hranici. Podlesčítání lidu z roku 2011 měl už jen přes 94 tisíc obyvatel. Celá hradecko-pardubickáaglomerace ale měla k roku 2019 celkem 340 423 obyvatel.[16] Do vlastního města dojíždí přes 20 tisíc lidí za prací i za studiem.[17]
Podle sčítání 1921 zde žilo v 547 domech 13 115 obyvatel, z nichž bylo 6 159 žen. 12 472 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 342 k německé a 7 k židovské. Žilo zde 9 149 římských katolíků, 686 evangelíků, 527 příslušníků Církve československé husitské a 314 židů.[18] Podle sčítání 1930 zde žilo v 861 domech 17 819 obyvatel. 16 854 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 359 k německé. Žilo zde 10 991 římských katolíků, 1 219 evangelíků, 2 082 příslušníků Církve československé husitské a 425 židů.[19] Hradec Králové v té době ale tvořilo jen dnešní centrum a od roku 1923 také katastrální územíVěkoše, spolu s tehdy samostatnými předměstími, která však byla s vlastním městem úzce provázána (Pražské předměstí,Slezské předměstí,Kukleny,Malšovice aPouchov). K roku 1930 žilo v takto vymezené aglomeraci celkem 34 517 obyvatel (po započteníPlotiště nad Labem aSvobodných Dvorů už 40 928).[20]
Po vzniku Velkého Hradce Králové v protektorátním období (katastrální území Hradec Králové,Pražské Předměstí,Kukleny,Svobodné Dvory,Plotiště nad Labem,Plácky,Věkoše,Pouchov,Slezské předměstí,Malšovice,Třebeš,Nový Hradec Králové aKluky[23]) se některé obce později opět osamostatnily. V roce 1971 se ale k Hradci Králové znovu připojily Plačice, Plácky, Plotiště nad Labem, Pouchov, Svobodné Dvory a Věkoše. Dále v roce 1980 Březhrad, Malšova Lhota, Roudnička, Rusek včetně Piletic a Slatina. Zatím poslední připojení obce k městu proběhlo v roce 1985 připojením Svinar.[24]
Malšovice (k. ú. Malšovice u Hradce Králové, 2,37 km²), včetně bývalých osadNáhon aZámostí
Moravské Předměstí, místní část ležící v katastrálním území Třebeš; komise místní samosprávy Moravské Předměstí – jih (komise Moravské Předměstí – sever a Moravské Předměstí – východ působí v částech Nový Hradec Králové a Třebeš)
Nový Hradec Králové (24,74 km²), místní část zahrnuje katastrální území Nový Hradec Králové a Kluky
Třebeš (4,63 km²), včetně bývalých osadKopec Svatého Jana aLhota pod Strání; katastrální území Třebeš zahrnuje kromě stejnojmenné místní části i místní část Moravské Předměstí
Věkoše (5,54 km²), včetně bývalé osadySprávčice; komise místní samosprávy Pouchov – Věkoše
S městem Hradec Králové je neodmyslitelně spjat průmyslový areál ZVU rozkládající se v městské části Kukleny. Jednou ze společností nacházejících se v prostorách areálu je i strojírnaZVU Strojírny, jejíž kořeny sahají až do roku 1869, kdy byla založena „První česká akciová strojírna“. V současné době ZVU Strojírny a. s. zaměstnává více než 500 zaměstnanců. Výrobní program společnosti je zaměřen na dodávky aparátů pro chemický, petrochemický, potravinářský, energetický a farmaceutický průmysl. Mezi poslední velké projekty společnosti patří výstavba průmyslového pivovaru „na klíč“ o kapacitě 500 000 hl/rok v Gruzii, oblast Saguramo, nebo pivovar za 700 milionů Kč v Etiopii.
Tradiční výrobce pianPetrof sídlí v ulici Na Brně. Na ulici Bratří Štefanů sídlí firmaGlatt Pharma, která se specializuje na výrobu z nerezové oceli, zejména pro farmaceutický průmysl. Firma je součástíGlatt Group, významného dodavatele strojů a technologií pro farmaceutický průmysl. Naletišti v Pouchově sídlí firmaTL-Ultralight, výrobce a exportér ultra lehkých sportovních letadel.
Samo město turisty láká, kromě jedinečného panoramatu na starém městě, kde se setkává několik stavebních slohů, i díkybotanické zahradě léčivých rostlin,obřímu akváriu či díky zábavě zprostředkované např.aquacentrem. Lze také navštívit chráněné územíOrlice čiHradecké lesy. Město je též důležitým uzlem turistů pokračujícím za zimními sporty. Nedaleko od něj se totiž nachází nejvyšší pohoříKrkonoše čiOrlické hory.
Hradec Králové se řadí dlouhodobě mezi města s vynikající kvalitou života a vynikající sociální situací (viz např. ocenění MPSV ČRObec přátelská rodině 2018, 2012, 2009, 2008, úspěch v soutěži Mastercard Česká karta rozvoje 2011, 2010 nebo Cena sociálních služeb Královéhradeckého kraje 2011). V Hradci Králové působíFakultní nemocnice Hradec Králové – jedno z největších zdravotnických zařízení nejen vevýchodních Čechách, ale i v celé České republice. Pilíře sociální oblasti v Hradci Králové tvoří krajská příspěvková organizace Domov u Biřičky (zajišťující služby domova pro seniory a domova se zvláštním režimem) a bohatá síť privátních poskytovatelů sociálně-zdravotních služeb. Potřebnost a dostupnost sociálních a souvisejících služeb je dána oficiálním rozvojovým dokumentem, který vzniká na principu komunitního plánování. Statutární město Hradec Králové zřizuje příspěvkovou organizaci Dětský denní rehabilitační stacionář zabývající se komplexní poradenskou činností a rehabilitační péčí o děti s poruchami hybnosti a opožděným psychomotorickým vývojem. Mezi organizační složky odboru sociálních věcí a zdravotnictví patří městské jesle. Významná pozornost je věnována prevenci kriminality.
Hradec Králové vznikl na důležité křižovatce cest, které později nahradily silnice. Přímo městem procházejí silnice první třídyI/11,I/35 aI/37.Silnice I/31 tvoří městský okruh. Podél okraje města vedoudálnice D11 aD35, silnice I/37 je v úseku mezi Hradcem Králové a Pardubicemi značena jakosilnice pro motorová vozidla. Okrajovými částmi Hradce Králové procházejí silnice druhé třídyII/308 aII/324 aevropské mezinárodní silniceE67 aE442. V budoucnu by měly být všechny silnice první třídy převedeny na dálnice nebo obchvaty a tranzitní provoz úplně vyloučen z městských ulic.
Hradec Králové leží na trase dálkových autobusových linek vedených ve styku s Polskem. Stejně jako jinákrajská města je důležitým dopravním uzlem ve svémkraji, podstatná je pro kraj hlavně doprava mezihlavním městem Prahou, která je vedena podálnici D11, a sousedním městemPardubice.
V roce 2006 byl v Hradci Králové zavedenčipový odbavovací systém. Prvním druhem karty byla časová: na jeden týden, měsíc, čtvrt roku, půl roku nebo rok. Druhou byla kuponová, kdy si bylo nutno do karty dobít kredit u automatů či v kancelářích dopravního podniku. Při této variantě bylo však nutné označit každý nástup do dopravního prostředku na čtečce karet u dveří. Pro zvýhodněnou cenu při přestupu nebo jízdě jen na 1–2 zastávky bylo třeba označit i výstup.
Dále v Hradci Králové začal od 5. července 2008 fungovat novýterminál MHD i vnitrostátních a mezinárodních autobusových linek, na který město čekalo přes dvacet let. Je to jeden z nejmodernějších terminálů v Česku. Terminál je tvořen nástupišti A–J, přičemž nástupiště A–D patří MHD a nástupiště E–J spojům vnitrostátní i mezinárodní autobusové dopravy. Celý vzniklý nový komplex se nachází asi 300 metrů severně odhlavního nádraží v Hradci Králové. Přeprava cestujících od terminálu HD před nádražní halu naRiegrově náměstí je ve vozech MHD zajištěna obousměrně zdarma. Nový komplex disponuje moderní čekárnou a pizzerií v jedné budově, ve druhé budově nového terminálu je též moderní čekárna s restaurací s 80 místy. Na digitálním panelu jsou zde viditelné i odjezdy spojů z vlakového nádraží.
V roce 2024 byl zaveden nový systém, který umožňuje platit v každém autobuse MHD kartou. Peníze do karty si je též možno dobýt přese-shop.[29] Nově si je možné s zakoupit buďto 10 minutovou, nebo 60 minutou jízdenku.[30]
K nejvýznamnějším starostům města patřilFrantišek Ulrich, jehož zásluhou byl Hradec Králové ve 30. letech 20. století nazýván „salonem republiky“. O toto označení se zasloužili i architektiJan Kotěra aJosef Gočár.
Emil Vachek (1889–1964), český prozaik, dramatik a novinář, společně s Eduardem Fikerem zakladatel české detektivky, tvůrce prvního ryze českého detektiva Klubíčka
Otakar Vávra (1911–2011), český filmový režisér, scenárista a pedagog
Oldřich Vlasák (1955–2024), politik, bývalý primátor Hradce, bývalý europoslanec
Lucie Výborná (* 1969), televizní a rozhlasová moderátorka
Stanislav Vydra (1741–1804), katolický kněz, český vysokoškolský profesor, matematik a národní buditel
Josef Liboslav Ziegler (1782–1846), český kněz, pedagog, básník, překladatel a vlastenecký spisovatel
↑Rozpočet města [online]. Magistrát města Hradec Králové, rev. 2015-01-07 [cit. 2015-11-07].Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08.
↑Základní informace o městě [online]. Hradec Králové [cit. 2021-12-18].Dostupné online.
↑E. Poche (red.),Umělecké památky Čech I., str. 460.
↑abcdefghijLUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf.Zeměpisná jména Československa. Slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 1. vyd. Praha: Mladá Fronta, 1982. 376 s. S. 115.
↑PALACKÝ, František.Popis králowstwí českého čili podrobná poznamenání wšech dosawadních krajůw, panstwí, statkůw, měst, městeček a wesnic, někdejších hradůw a twrzí, též samot a zpustlých osad mnohých w zemi České, s udáním jejich obywatelstwa dle popisu r. MDCCCXLIII. Praha: Knihkupectví J. G. Kalve, 1848, s. (134). Dostupné také z:https://ndk.cz/uuid/uuid: 4f65eb8d-4b0c-44af-a5f9-4bee9d6a8931, 21. července 2025.
↑ZAP, Karel.Kratičký zeměpis Čech, Moravy a Slezska. V Praze: Tisk a náklad Jarosl. Pospíšila, 1863, s. 20. Dostupné také z:https://ndk.cz/uuid/uuid: a5966240-7c7a-11e7-94b3-005056825209, 21. července 2025.
↑World Weather Information Service – Hradec Králové [online]. United Nations [cit. 2011-11-17].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Hradec Králové 1949–2005 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2014-05-02].Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02.
↑OUŘEDNÍČEK, Martin; NEMEŠKAL, Jiří; POSPÍŠILOVÁ, Lucie.Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument. Třetí verze [PDF online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, březen 2020 [cit. 2021-05-12]. S. 28–30.Dostupné online.
↑Malý lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-22].Dostupné online.
↑Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 117.
↑Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 83.
↑KÁRNÍK, Zdeněk.České země v éře První republiky (1918–1938). Díl třetí. O přežití a o život (1936–1938). Praha: Libri, 2003.ISBN80-7277-119-1. S. 120.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006.Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-16.ISBN80-250-1311-1. S. 52–54.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2015 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2015-12-21].Dostupné online.
↑Vyhláška ministra vnitra č. 25/1943 Sb. , o změnách úředních názvů obcí a jejich částí, povolených v roce 1942.
↑Komise místní samosprávy [online]. Magistrát města Hradec Králové, rev. 2015-10-06 [cit. 2015-11-07].Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-23.
↑ O soutěžním rozáriu | Rosa klub ČR.www.rosaklub.cz [online]. [cit. 2025-07-31].Dostupné online.
↑PODEŠVA, Pavel. Začínal s jednou linkou a dvěma autobusy. Teď hradecký dopravní podnik slaví 90. narozeniny jako nejzelenější dopravce v republice - Seznam Zprávy.www.seznamzpravy.cz [online]. 2018-10-05 [cit. 2025-11-23].Dostupné online.
↑ Zastávkové jízdní řády | Dopravní podnik města Hradce Králové.www.dpmhk.cz [online]. [cit. 2020-04-27].Dostupné online.
↑ Nový E-SHOP | Dopravní podnik města Hradce Králové.www.dpmhk.cz [online]. [cit. 2025-11-23].Dostupné online.
↑ Změna tarifů jízdného MHD ve městě Hradec Králové a v dopravně připojených obcích | Dopravní podnik města Hradce Králové.www.dpmhk.cz [online]. [cit. 2025-11-23].Dostupné online.
↑Partnerská města [online]. [cit. 2022-04-15].Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-01-09.
↑Spolupracující města [online]. [cit. 2022-04-15].Dostupné online.
%2c_Wei%25C3%259Fer_Turm_(26855536619).jpg)
.jpg)
