První důkaz o osídlení území, na kterém se rozkládají dnešní Horní Počernice, pochází z období kolem roku 4500 př. n. l. Osídlování probíhalo pravděpodobně ve dvou na sobě nezávislých proudech a časových vlnách. První proti proudu Vltavy podélRokytky aSvépravického potoka. Druhá proti proudu řeky Labe a zde přes hřeben u Nehvizd do údolí Svépravického potoka. Z tohoto období byly v oblastiChval nalezeny různé exemplářepazourků. V centru Horních Počernic byla zmapována chatalaténské kultury z mladší doby železné. Nejvýznamnější archeologická lokalita byla ovšem slovanská, z doby hradištní (asi z 11. století), objevená v roce 1968 v polozeNa Chvalce a datovaná podle zlomků keramiky.[3]
První písemná zpráva o obci Počernice pochází z roku1322, kdy ji vlastnil staroměstský měšťan Zipota Benešovský, stejně jakoČertousy, v nichž vystavěl tvrz. Prodal je roku1357 pražskému arcibiskupoviArnoštovi z Pardubic, který ji postoupil pražské univerzitě. Koupi roku1366 potvrdil císař Karel IV. Univerzita postupovala právem zákupným pozemky různým majitelům, kteří v Horních Počernicích do třicetileté války vybudovali dvory a založili rozsáhlý chov ovcí. Univerzitě patřila ves i po třicetileté válce, kdy zde podleberní ruly stálo deset selských domů a tři domy chalupnické, další usedlosti byly pobořeny. Horní Počernice později patřily podmichelské panství a vrchnost zde zřídila školu a hospodu. V polovině 19. století již bylo ve vsi evidováno 70 domů a 600 obyvatel.[4]
Roku 1928 (či 1933[5]) byly k Horním Počernicím připojenyČertousy.[6] Na základě návrhu z roku 1941 a souhlasu obcí ze 13. září 1941 nařídil okresní úřad Praha-venkov k 1. únoru 1943 připojení obcíChvaly aSvépravice (s Xaverovem) ke stávající obci Horní Počernice.[7] Roku1947 proběhla volba představitelů nové, sloučené obce. Kromě zmíněných obcí leží na území Horních Počernic též území bývalé vsi Babice, která zanikla běhemtřicetileté války. Rozhodnutímstředočeského krajskéhonárodního výboru ze27. prosince1968 byla obec Horní Počernice povýšena od1. ledna1969 naměsto, kterému byl udělen i znak, platný do současnosti (ve stříbrno-červeně šikmo děleném štítě černý kůň se zlatou zbrojí a uzděním skákající přes tři volné zlaté obilné klasy, prostřední se dvěma, krajní s vnějším listem).
Roku1974 byly Horní Počernice připojeny k Praze a začleněny do městského obvoduPraha 9, zůstal jim však vlastnímístní národní výbor. Roku 1990 bylo území působnosti MNV Horní Počernice transformováno v městskou část Praha-Horní Počernice.
Slučování obcí Horní Počernice,Chvaly,Svépravice a osadČertousy aXaverov proběhlo natolik důkladně, že jejich někdejší hranice nelze vyčíst ani z katastrálních hranic (Horní Počernice tvoří dnes jediné katastrální území), ani z popisných čísel (i ta byla sloučena do jedné řady). Horní Počernice se statisticky člení do 18základních sídelních jednotek; z jejich vymezení lze zhruba odvodit hranici mezi Chvaly a Horními Počernicemi (v linii Jívanské ulice se zakřivením k Libáňské ulici) či vymezení Xaverova, avšak Svépravice patří z větší části do ZSJ Chvaly a Čertousy do ZSJ Horní Počernice a Cirkusová.
Horní Počernice (historické jádro Horních Počernic a Čertous a oblast zástavby jižně od trati 231 a východně od Jívanské ulice)
Ve žlíbku (sídliště kolem ulice Ve Žlíbku a oblast jižně – ul. Markupova, Dandova, V Slavětíně)
Cirkusová (severní část Čertous a průmyslová zóna severně od trati 231 u Čertous)
K Vinoři (severně od ZSJ Cirkusová)
Horní Počernice-sever (průmyslová zóna severně od trati 231 vymezená ulicemi Bystrá, F. V. Veselého a Ve Žlíbku, plus oblast nádraží a chvalského hřbitova)
Komerční zóna Horní Počernice-sever (průmyslová zóna severně od ZSJ Horní Počernice-sever, vymezená ulicemi F. V. Veselého, Bystrá, Novopacká, Ve Žlíbku, dříve část ZSJ K Vinoři)
Horní Počernice-za Novopackou (dřívější ZSJ Satalice-východ C, severně od ZSJ Komerční zóna Horní Počernice-sever)
Chvaly (Chvaly až k Jívanské ulici a většina Svépravic)
Za poděbradskou silnicí (průmyslová zóna severně od Chval a trati 231, vymezená ulicemi Novopacká a Bystrá)
Horní Počernice-západ (bývalá ZSJ Satalice-východ B, neosídlená oblast severně od trati 231 mezi tratí 070 a silnicí I/10)
U Černého Mostu-východ (dřívější ZSJ Rajská zahrada A severně od Chlumecké a Náchodské poblíž stanice metra Černý Most, oblast obchodů Makro, Hornbach, Sconto a pás včetně Chvalského lomu až ke Stoliňské ulici)
U starých rybníků (oblast jižně od Chval a západně od Svépravic)
U starých rybníků-jih (dřívější ZSJ U hvozdu, část Svépravic jižně od dálnice D11)
U starých rybníků-západ (dřívější ZSJ Za hřbitovem B; výběžek západně od Pražského okruhu)
Xaverov
Xaverov-východ (průmyslový areál)
Nad křížky (oblast západně od Horních Počernic a Xaverova až k hraniciKlánovic a hranici Prahy)
Nad křížky-jih (dřívější ZSJ U křížku B v Klánovickém lese)
Každoročně se na Chvalské tvrzi pořádá Počernické pálení čarodějnic, které je každoročně jednou z největších kulturních akcí, která přiláká tisíce obyvatel Horních Počernic, ale i okolních čtvrtí a měst. Dále se na Chvalském zámku konají celoročně významné výstavy, které cílí na různé věkové kategorie. V místních tělocvičnách se každý den odehrávají kurzy a kroužky jak pro děti, tak dospělé. Na významu poslední dobou získává mládežnický florbalový tým Horse Power. Nesporný význam pro celé Horní Počernice a okolí má i divadlo, které má zde dlouhou tradici v podobě ochotnických a profesionálních souborů. Kromě Divadla v přírodě získává poslední dobou na významu také Divadlo Horní Počernice, které vzniklo přestavbou kina. Zde pravidelně vystupují přední divadelní herci jakoVilma Cibulková,Miroslav Etzler,Eliška Balzerová aj.
I když se Horní Počernice nacházejí na samé periferii Prahy, mají dobré spojení s centrem. Pomocí MHD lze během 15-40 minut dosáhnout centra města. Využít lze kombinaci autobus + metro nebo vlakovénádraží Horní Počernice, ze kterého ve všední dny čtyřikrát do hodiny odjíždějí vlaky směrPraha Masarykovo nádraží aPraha hlavní nádraží. Vlakové nádraží mohou občané využívat již od roku 1873.
Chvaly, Vojická, Nádraží Horní Počernice, Lukavecká, Divadlo Horní Počernice, Na Kovárně, Bártlova, Čertousy, Komárovská, Třebešovská, Ve Žlíbku, Jizbická, Pavlišovská, Chodovická, Sídliště Horní Počernice, Sportovní centrum Horní Počernice, Jeřická, Khodlova, Vysokovská, Libošovická, Krahulčí, Svépravice, Na Svěcence, Sekeřická, U Tabulky, Stavební zóna Horní Počernice, Logistická zóna Horní Počernice, Františka Veselého, Paceřická, Do Čertous, K Zelenči, Vlastibořská, Sezemická, Xaverovský Háj, Ke Xaverovu, Xaverov
↑Antes, Hubert Ing., Liška, Ivan, Špiller, František Ing. a zaměstnanci Úřadu městské části Praha 20 - Horní Počernice.Horní Počernice. [s.l.]: Mar oli, 2002.ISBN80-86453-14-6. S. 19–41.
↑GIS ZISArchivováno 24. 12. 2014 naWayback Machine., mapa Integrovaného záchranného systému ČR, HZS ČR na základě podkladových dat ČÚZK a OpenStreetMap, 21. 6. 2012
↑ Archivovaná kopie.www.pocernice.cz [online]. [cit. 2012-04-12].Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-05.
↑Antes, Hubert Ing., Liška, Ivan, Špiller, František Ing. a zaměstnanci Úřadu městské části Praha 20 - Horní Počernice.Horní Počernice. [s.l.]: Mar oli, 2002.ISBN80-86453-14-6. S. 42–49.
↑ab Partnerská města – Horní Počernice.www.pocernice.cz [online]. [cit. 2025-01-15].Dostupné online.
Česko
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Encyklopedické hesloPočernice vOttově slovníku naučném ve Wikizdrojích
