Hormony štítné žlázy, tedytyroxin atrijodthyronin, jsouhormony produkovanéfolikulárními buňkamištítné žlázy. Součástí molekul těchto hormonů jejód, který buňky aktivně vychytávají z krve a k produkci hormonů je bezpodmínečně nutný.
Hormony štítné žlázy jsou důležitým diferenciačním faktorem (k diferenciaci buněk) během nitroděložního vývoje a krátce po narození, působí zvláště na vývojmozku. Zvyšují úroveňbazálního metabolismu a spotřebu kyslíku většiny tkání, ovlivňují látkovou přeměnu živin a zvětšují účinek jiných hormonů, jako jsoukatecholaminy (např.adrenalin) nebokortizol.
Folikulární buňky štítné žlázy aktivně vychytávají z krve jód ve formě anorganické soli (jodid sodný,jodid draselný) a pomocíenzymuthyroperoxidázy jej kovalentně vážou natyrosinové zbytky v molekulebílkoviny zvanéthyreoglobulin.
Jodované tyrosinové zbytky, buďtomonojodtyrosin (MIT) nebodijodtyrosin (DIT) následně kondenzují v trijodthyronin (MIT + DIT) nebo v tyroxin (DIT + DIT), tyto hormony jsou ale zatím neaktivní, stále navázané na thyreoglobulin. Zásoba neaktivních hormonů se hromadí ve folikulech štítné žlázy, kde tvoříkoloid.
Teprve po signálu, který je zprostředkován dalším hormonem,thyreotropinem (tyreotropní hormon, je syntetizován v adenohypofýze), se thyreoglobulin pomocíendocytózy dostane zpět do folikulárních buněk, kde selysozomálníproteázou odštěpí proteinová složka a hotové hormony se uvolní do krve.
| Forma hormonů | Procentuální zastoupení |
| navázaný natyroxin vázající globulin (TBG) | 70 % |
| navázaný natyroxin vázající prealbumin (TBPA) | 10-15 % |
| navázaný naalbumin | 15-20 % |
| volný T4 (fT4) | 0,031 % |
| volný T3 (fT3) | 0,3 % |
V krvi převažuje tyroxin, který je pravděpodobně spíšeprohormonem, je totiž mnohem méně účinný a v cílových buňkách je přeměněn na trijodthyronin. Přirozený poměr hormonů T4 a T3 vyloučených do krve je asi 20:1.
Jen velmi málo hormonů štítné žlázy je v krvi volně, většina je vázána na bílkoviny, čímž ztrácí biologickou aktivitu, jen volné hormony jsou fyziologicky účinné.Normální hladina celkových hormonů štítné žlázy v krvi je asi 100 nmol/l tyroxinu a 1,8 nmol/l v případě trijodthyroninu.
Ve tkáních je tyroxin enzymem monodejodázou metabolizován na trijodthyronin, který pronikácytoplasmatickou membránou do buněk, váže se na cytosolový transportní protein a je transportován dojádra, kde stimuluje jaderné receptory. Kromě toho působí také v mitochondriích.
Zvyšují metabolický obrat, stimulují energetický metabolismus, zvyšují počet receptorů pro katecholaminy v srdečním svalu, což se projeví jako zvýšení srdeční frekvence a zvětšení síly stahů. Také zrychlujíreflexní odpověď, mohou urychlovat zpětnou resorbcikostní tkáně, způsobují snížení hladinycholesterolu v krvi, zřejmě také mají blíže neurčenou úlohu přihibernaci.
Působí na všechny tkáně kroměmozku,sleziny avarlat, které pro hormony štítné žlázy nemají receptory.
Stejně jako ostatní hormony, musí být i sekrece hormonů štítné žlázy přísně regulována, aby se udrželahomeostáze. Hlavním podnětem pro tvorbu a sekreci je thyreotropin, hormon předního laloku podvěsku mozkového-adenohypofyzy. Ten stimuluje aktivní transport jódu z krve do folikulárních buněk, jeho zabudování do thyreoglobulinu i vlastní sekreci hormonů. Tvorba thyreotropinu je pak řízenatyreotropin stimulujícím hormonem (TRH), který se tvoří vhypotalamu a jeho sekrece je tlumena vysokými hladinami trijodthyroninu a tyroxinu v krvi.
Přebytečný tyroxin se také může metabolizovat nareverzní trijodthyronin, který je neúčinný.
Dojde-li k poklesu hladiny tyroxinu a trijodthyroninu pod fyziologickou úroveň, objeví se projevy nedostatku. Velmi často je pokles syntézy hormonů způsoben nedostatkem jódu v potravě. Nejprve se štítná žláza snaží kompenzovat nedostatek tím, že se folikuly zvětší a zvýší se tak kapacita a schopnost buněk vychytat i to málo jódu, které je v krvi přítomno. Navenek se to projeví jako zvětšení štítné žlázy,struma. Některéantinutriční látky brání vstřebávání jódu a také způsobí vznik strumy, přestože je jódu jako takového v potravě dostatečné množství.
U dospělých jedinců se hypofunkce štítné žlázy projevuje zpomalením metabolismu, objevuje seúnava, pocit chladu, snížená výkonnost, poruchypaměti nebo soustředění, výrazné jsou změny na kůži, která je suchá a šupinatá,vlasy anehty (stejně jako srst a drápy, v případě zvířat) jsou lámavé a ztrácí lesk. Tato porucha se nazývá hypothyreosa, neboli snížená funkce štítné žlázy. Také stoupá hladina cholesterolu v krvi, se všemi negativními důsledky (rizikoaterosklerózy), postižený trpízácpou, bolestmi svalů, u žen způsobuje poruchycyklu a nepravidelnouovulaci.
U nenarozených dětí a novorozenců jsou důsledky vážnější – při nedostatku hormonů během vývoje mozku je důsledkemmentální retardace,kretenismus. Proto se u ohrožených novorozených dětí stanovuje v krvi tyroxin nebo thyreotropin a ti, kteří trpí jejich nedostatkem, jsou ihned léčeni hormonální substitucí. Léčba je ve většině případů bezproblémová a substituční terapie nemá žádné nežádoucívedlejší účinky.
Mezi samotnými folikuly jsou uložené ještě další, parafolikulární buňky, které také produkují hormony, hlavněkalcitonin, kalcitropní hormon, který snižuje hladinuvápníku v krvi. Přestože kalcitonin je vlastně také produkován štítnou žlázou, pod pojmem hormony štítné žlázy se obvykle myslí jen hormony folikulárních buněk, tedy tyroxin a trijodhyronin.
Obrázky, zvuky či videa k tématuhormony štítné žlázy na Wikimedia Commons
