Horia Bonciu | |
---|---|
Narození | 19. května1893 Jasy |
Úmrtí | 27. dubna1950 (ve věku 56 let) Bukurešť |
Příčina úmrtí | rakovina |
Pseudonym | Sigismund Absurdul |
Povolání | vinař, jazykovědec,básník,spisovatel apřekladatel |
Alma mater | Humboldtova univerzita |
Vlivy | Louis-Ferdinand Céline Urmuz |
![]() | |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
H. Bonciu' - umělecký pseudonymBoncia Haimovici, v některých zdrojích se projevuje jakoHoria Bonciu. (19. května1893,Jasy –27. dubna1950,Bukurešť), byl rumunský básník, prozaik a překladatel.
Syn Carola Haimovici a Ghizelei. H. Bonciu studoval vBerlíně filologii, studia nedokončil. Před 1. světovou válkou a těsně po ní navštěvoval v Berlíně a veVídni avantgardní umělecké kruhy, zejména expresionistické. Spolupracoval s časopisy "Viitorul", "Scena", "Rampa", "Adevărul literar și artistic". Podobně jakMircea Eliade,Geo Bogza aMihail Sebastian byl v Rumunsku obžalovaný z "pornografie". Soudní proces, který se konal se v roce 1937, (kdy Rumunsko bylo už královskou diktaturou) zakončil se šťastně pro H. Boncia.
Bonciu patří k největším experimentátorům v rumunské próze 30. let. Sklon bořit veškerá dobová společenská i estetická tabu projevil zejména v románech: "Zavazadlo… Podivný, dvojí život člověka na kolenou" (rumunskyBagaj... Strania, dubla existență a unui om în patru labe, 1934) a "Penzion paní Pipersbergové" (rumunskyPensiunea doamnei Pipersberg, 1938), v nichž se kypivá obrazotvornost snoubí s naturalistickým záznamem syrové skutečnosti, jemná lyričnost se škodolibým líčením oplzlostí, autoperzifláž s karikaturou. Básnické sbírky "Bedna a přízraky" (rumunskyLada cu năluci, 1932), "Já a Orient" (rumunskyEu și Orientul, 1933), "Brom" (1939) a "Requiem" (1945) vykazují spřízněnost s "Šibeničními písněmi"Christiana Morgensterna. H. Bonciu překládal z rakouské, německé a švýcarské literatury.
![]() | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |