.svg)
HodinyPosledního soudu jsou symbolické hodiny, které reprezentují odpočet k možné globální katastrofě. Od roku 1947 je tento symbol průběžně aktualizován redakcí časopisuBulletin of the Atomic Scientists. Čím je minutová ručička hodin blíže půlnoci, tím je svět zranitelnější vůči globální katastrofě. O umístění ručičky na hodinách rozhoduje výbor složený z odborníků na fyziku, ekologů a 15 nositelů Nobelových cen.[2] Původně hodiny visely v kanceláři časopisu naChicagské univerzitě a reprezentovaly nebezpečíjaderné války, avšak od roku 2007 také reflektují nebezpečí plynoucí zesoučasné klimatické změny a nového vývoje v oblasti biologie a technologií, který může lidstvu způsobit nenapravitelné škody. Nejdále od zkázy – 17 minut – bylo lidstvo v roce 1991, naopak nejblíže – 89 sekund – v roce 2025.[3][4][1]
Běhemstudené války, v roce 1947, začaly hodiny původně ukazovat 7 minut před půlnocí a následně byly posouvány dopředu nebo dozadu podle toho, jak se měnila pravděpodobnost globálníhojaderného konfliktu. Nastavování hodin je vyhrazeno vědecké a bezpečnostní radě časopisuBulletin of the Atomic Scientists, zároveň je přílohou k eseji publikované ve zmíněném časopisu. Rada se schází dvakrát ročně, hodiny tak nejsou nastavovány v reálném čase a nereagují na aktuální krize, jakou byla napříkladKaribská krize v roce 1962, která byla vyřešena dříve, než ji mohla rada patřičně reflektovat.
| Rok | Čas do půlnoci (min) | Změna | Důvod | |
|---|---|---|---|---|
| 1947 | .svg) | 7 | — | Původní nastavení Hodin Posledního soudu. |
| 1949 | .svg) | 3 | −4 | Sovětský svaz poprvé otestoval jadernou zbraň a odstartoval tak závody ve zbrojení. |
| 1953 | .svg) | 2 | −1 | Spojené státy a Sovětský svaz provedly termonukleární testy během dvou měsíců po sobě. |
| 1960 | | 7 | +5 | V reakci na zvýšenou vědeckou spolupráci a veřejné porozumění problematice jaderných zbraní. Spojené státy a Sovětský svaz kooperovaly, vyhnuly se vzájemné konfrontaci v rámci regionálních konfliktů jakoSuezská krize v roce 1956. Vědci z různých zemí pomohli s ustanovenímMezinárodního geofyzikálního roku, série světově koordinovaných vědeckých setkání mezi vědci ze Spojených států a Sovětského svazu, aPugwashské konference o vědě a světových záležitostech, která umožnila vzájemný kontakt mezi americkými a sovětskými vězni. |
| 1963 | .svg) | 12 | +5 | Spojené státy a Sovětský svaz podepsalyDohodu o částečném zastavení jaderných testů, která omezovala jaderné testy v atmosféře. |
| 1968 | | 7 | −5 | Zvýšení role Spojených států veválce ve Vietnamu,druhá indicko-pákistánská válka v roce 1965 ašestidenní válka. Francie a Čína, dva národy které nepodepsaly Dohodu o částečném zastavení jaderných testů, získaly jaderné zbraně a staly se tak součástí globálních jaderných závodů. |
| 1969 | .svg) | 10 | +3 | Všechny národy světa, kroměIndie,Izraele aPákistánu, podepsalySmlouvu o nešíření jaderných zbraní. |
| 1972 | | 12 | +2 | Spojené státy a Sovětský svaz podepsaly dohodySALT aABM. |
| 1974 | .svg) | 9 | −3 | Indie provedla svůj první jaderný test, jednání o druhé dohoděSALT se zasekly. Spojené státy a Sovětský svaz modernizovalyjaderné hlavice |
| 1980 | | 7 | −2 | Rozhovory mezi Američany a Sověty skončily se začátkemSovětské války v Afghánistánu. Kvůli nížSenát Spojených států amerických zamítl ratifikovat dohodu SALT II. |
| 1981 | .svg) | 4 | −3 | Hodiny upraveny na počátku roku 1981. Na probíhající sovětskou válku v Afghánistánu reagovaly USA jaderným zbrojením. PrezidentJimmy Carter vyhlásil bojkotolympijských her v Moskvě v roce 1980. Carterova administrativa zvažovala možnost vítězství v jaderné válce.Ronald Reagan se stal prezidentem, zrušil rozhovory o redukci jaderných zbraní se Sovětským svazem, a tvrdil, že Spojené státy ukončístudenou válku tím, že ji vyhrají. Napětí mezi USA a Sovětským svazem přispívalo k hrozbě jaderného vyhlazení. |
| 1984 | | 3 | −1 | Další eskalace napětí mezi USA a Sovětským svazem – probíhající sovětská intervence v Afghánistánu prohloubila studenou válku. Americké střely středního doletuPershing II astřely s plochou dráhou letu byly dopraveny do západní Evropy.[5] Ronald Reagan se snažil vyhrát studenou válku zintenzivněním závodů ve zbrojení mezi supervelmocemi. Sovětský svaz a jeho spojenci bojkotovaliolympijské hry v Los Angeles v roce 1984. |
| 1988 | .svg) | 6 | +3 | V prosinci 1987, se hodiny posunuly o tři minuty zpět, poté co USA a sovětský svaz podepsaly dohodu zakazující balistické rakety středního doletu.[6] |
| 1990 | | 10 | +4 | Pádberlínské zdi aželezné opony znamenal přiblížení se konci studené války. |
| 1991 | .svg) | 17 | +7 | Sovětský svaz a USA podepsaly dohoduSTART I. 26. prosince 1991 seSovětský svaz rozpadl (Minutová ručička byla nejdále od půlnoci.) |
| 1995 | .svg) | 14 | −3 | Světové výdaje na vojenství zůstaly trvale na úrovni studené války. Panovaly obavy o postsovětské jaderné odzbrojení. |
| 1998 | | 9 | −5 | Indie a Pákistán provedli v těsném sledu jaderné testy, aby demonstrovali vzájemné nepřátelství. Rusko a USA se dostaly do problému s likvidací jaderného arzenálu. |
| 2002 | | 7 | −2 | Nedostatečný pokrok ve světovém odzbrojení. Spojené státy odmítly sérii dohod o kontrole zbrojení a oznámily záměr odstoupit oddohody ABM. Panovaly obavy z možnosti teroristického jaderného útoku kvůli celosvětově velkému množství nezabezpečeného jaderného materiálu. |
| 2007 | .svg) | 5 | −2 | Severní Korea provedlajaderný test;[7]Íránský jaderný program; obnovený americký důraz o vojenském použití jaderných zbraní; nedostatečné zabezpečení jaderného materiálu; pokračující přítomnost 26 000 jaderných zbraní v Rusku a USA.[8] Po vyhodnocení hrozeb, které přináší lidské civilizaci, bylaklimatická změna přidána vedle možnosti jaderného vyhlazení na seznam největších ohrožení lidstva.[9] |
| 2010 | | 6 | +1 | Světová spolupráce na snížení jaderných arzenálů a snaha limitovat dopady klimatické změny.Nová dohoda START byla ratifikována Ruskem a USA, existovaly další plány na spolupráci v této oblasti.Klimatická konference v Kodani 2009 vyústila v dohodu mezi industrializovanými a rozvojovými národy na schodě o odpovědnosti za emise uhlíku a ve snaze limitovat globální oteplení pod 2 °C. |
| 2012 | | 5 | −1 | Nedostatek globální akce proti klimatické změně, skladům jaderných zbraní, potenciálním lokálním jaderným konfliktům a jaderné bezpečnosti.[10] |
| 2015 | | 3 | −2 | Znepokojení nad pokračujícím nedostatkem politické akce proti klimatické změně, modernizace jaderného arzenálu ze strany Ruska a USA a problém jaderného odpadu.[11] |
| 2017 | .svg) | 2,5 | −0,5 | Růst nacionalismu, komentáře amerického prezidentaDonalda Trumpa k jaderným zbraním, nebezpečí obnovení závodů v jaderném zbrojení mezi USA a Ruskem, a nedůvěra ve vědecký konsenzus ohledně klimatické změny mezi členy Trumpovy administrativy.[12][13] |
| 2018 | | 2 (120 s) | −0,5 | Selhání světových vůdců jednat proti hrozbějaderné války aklimatické změny. Hodiny se půlnoci přiblížily nejblíže od roku 1953.[14][15][16][17] |
| 2020 | .svg) | 1 (100 s) | − | Selhání světových vůdců jednat proti zvyšující se hrozbějaderné války, reprezentované vypovězenímSmlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu mezi Ruskem a Spojenými státy stejně jakozvýšené napětí mezi USA a Íránem a pokračující neschopnost potlačitklimatické změny. Jde o nejbližší přiblížení k půlnoci přesahující ta z roku 1953 a 2018.[3][4] |
| 2023 | | 1,5 (90 s) | −1⁄6 | Čas do půlnoci se „zkrátil zejména, ale nikoliv výlučně, kvůliruské invazi na Ukrajinu a zvýšenému rizikujaderné eskalace“. Dalšími důvody jsouklimatická krize, „prouddezinformací o laboratořích na výrobubiologických zbraní na Ukrajině“,testování raket Severní Koreou,obohacování uranu Íránem, časté nehody v biologických laboratořích nebopokračující šíření covidu-19.[18] |
| 2024 | | 1,5 (90 s) | 0 | Čas do půlnoci se nezměnil, zejména díkyválce na Ukrajině a stále vyvinutějšíumělé inteligenci. Dalšími důvody jsou klimatická krize, hrozbaatomové války či stále větší hrozba biologických zbraní.[19] |
| 2025 | | 129⁄60 (89 s) | −1⁄60 | Čas do půlnoci se zkrátil o 1 sekundu kvůli pokračujícíválce na Ukrajině, krizi naBlízkém východě, šíření jaderných zbraní, biologickým hrozbám, pokročilým technologiím azměně klimatu. |
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuDoomsday Clock na anglické Wikipedii.
{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Obrázky, zvuky či videa k tématuHodiny Posledního soudu na Wikimedia Commons