Hlavní město představuje správní středisko asymbol určitého území, typickystátu nebo většíhosprávního nebosamosprávného celku. Určitým ekvivalentem, v mnoha případech synonymem, je výrazmetropole zřeckéhoμητρόπολις (metropolis) – výrazu složeného ze slovmétér – matka apolis – město, tedy „mateřské město“).
Zpravidla se jedná o sídloparlamentu,vlády a dalších významných institucí daného území, ve většině případů je rovněž významným obchodním a kulturním střediskem čidopravním uzlem. Často se také jedná o největšíměsto na tomto území, není to však pravidlem, příkladem může býtŠvýcarsko (hlavní město jeBern a největšíZürich) neboUSA (hlavní město jeWashington a největšíNew York). Hlavní město státu bývá určenoústavou či jinou právní úpravou daného státu.
Hlavní města evropských států svůj status získala většinou již vestředověku či dříve (např.Řím,Paříž,Londýn,Praha,Vídeň). Hlavní města států Afriky, Asie, Ameriky a Oceánie vzešla většinou z bývalých koloniálních správních středisek. Výjimkou nejsou ani uměle vzniklá hlavní města, tj. města zbudovaná přímo pro tento účel:Washington (USA),Canberra (Austrálie),Brasília (Brazílie),Abuja (Nigérie). V případěměstských států, jako jsouMonako čiVatikán, se hlavní město neuvádí.
Některé státy mají více hlavních měst, resp. vícesídelních měst, protože jsou rozlišena tím, jakáústavní instituce čiústřední orgán státní správy v nich sídlí. Příkladem může býtNizozemsko, kde je hlavním městem a zároveň sídlem hlavy státuAmsterdam, ale sídlem parlamentu a vlády jeHaag. V případěJihoafrické republiky jde dokonce o tři města, sídlem vlády jePretoria, parlamentuKapské Město a nejvyššího souduBloemfontein. VČeské republice je podle čl. 13Ústavy hlavním městem Praha, za sídelní město ale může být považováno iBrno (Ústavní soud,Nejvyšší soud,Nejvyšší správní soud,Nejvyšší státní zastupitelství,Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,Veřejný ochránce práv) aJihlava (Energetický regulační úřad).[1] Jedinésuverénní země bez oficiálního hlavního města jsouŠvýcarsko aNauru.
V některých případech může být otázka hlavního města velmi citlivá. Příklady ze současnosti:
- Izrael a Palestina: StatusJeruzaléma jako hlavního města je jedním z nejdůležitějších bodůizraelsko-palestinského konfliktu. Mnozí politikové demonstrují svůj politický postoj v konfliktu vyjádřeními k otázce hlavního města Izraele/Palestiny (a například s tím souvisejícího přesunu ambasády).[2]
- Kosovo: Otázka hlavního městaPrištiny je spojena s otázkou nezávislostiKosova.
- Španělsko: StatusBarcelony jako hlavního městaKatalánska je často zmiňován v kontextu katalánského separatismu.
- Ukrajina: Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 byla částečně motivována snahou ovládnoutKyjev, hlavní město Ukrajiny.
Příklady z minulosti:
- Jugoslávie:Konflikt mezi Srby, Chorvaty a Bosňáky v devadesátých letech dvacátého století se odrážel i v otázce hlavního města.
- Turecko: Otázka přemístění hlavního města zIstanbulu doAnkary byla v minulosti politicky velmi citlivá. Ostatně samo městoKonstantinopol (Istanbul) bylo jako takové po staletí velmi významným mocensko-politicko-náboženským symbolem a jehodobytí bylo klíčovým momentem světových dějin (mnozí renomované historikové[3] označují tuto událost jako "konec středověku" místo tradičnějšího objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem).
- Římská říše: Akt oficiálního prohlášení osadyByzantion za hlavní město říše byl nejvýznamnějším prvkem reforem císařeKonstantina Velikého a velmi významným faktorem úpadkuŘíma v pozdním starověku a raném středověku.
- Německo: Otázkadobytí Berlína jako hlavního města hitlerovské říše se stalo velmi důležitou součástí strategie mocností druhé světové války. Rozdělení města dočtyř sektorů (a pozdější vznikZápadního Berlína aVýchodního Berlína, potažmoberlínské zdi) se stalo velmi citlivým bodem poválečného uspořádání poměrů i samotné studené války (např. tzv.Berlínské krize) a takérevolučních událostí roku 1989.
- Polsko: Otázka hlavního města Polska v období několikerého dělení Polska byla značně komplikovaná a podléhala neustálým změnám v závislosti na politické situaci a rozdělení polského území mezi Prusko, Rakousko a Rusko.
- Rusko:Moskva bývá někdy prohlašována za "Třetí Řím" coby symbolické hlavní město světa, a to zejména v náboženském významu.
.jpg)
_%25D0%25BD%25D0%25B0_%25D0%25A1%25D0%25B5%25D0%25BD%25D0%25B0%25D1%2582%25D1%2581%25D0%25BA%25D0%25BE%25D0%25B9_%25D0%25BF%25D0%25BB%25D0%25BE%25D1%2589%25D0%25B0%25D0%25B4%25D0%25B8_-_panoramio.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
