Histologie (z řečtiny:histos = tkáň,logos = nauka) jevědní disciplína, která se zabývá studiemmikroskopické struktury živočišnýchtkání (rostlinné tkáně –pletiva – jsou také zkoumány histologicky) a orgánů mnohobuněčných organismů. Je předmětem studia napřírodovědeckých alékařských fakultách.
Z praktických důvodů se rozděluje na obecnou a speciální histologii. Obecná histologie je nauka o struktuře základních typů tkání. Je k ní přiřazována rovněžcytologie – nauka obuňce. Speciální histologie, jinak také mikroskopická anatomie je věda studující mikroskopickou stavbu jednotlivýchorgánů.
Rozvoj histologie by nebyl možný bez vynálezu světelnéhomikroskopu; v současnosti je získávání dalších poznatků umožněno díkymikroskopům elektronovým. S rozvojem histologie muselo dojít i k vytvoření a zdokonalování mnoha technik fixace abarvení vzorků. Živočišnétkáně totiž nelze zkoumat v nativním stavu, rozkladné procesy, které začínají prakticky ihned po smrtibuňky, totiž nenávratně ničí původní strukturu tkáně.
Odborníci trénovaní v histologických technikách, řezání abarvení tkání jsou histologičtí technologové (anglicky Histologic Technicians, HT). Jejich oborem jehistotechnologie.
Histologickýartefakt je struktura, která chybí v živých tkáních, ale objevila se během přípravyhistologického preparátu. Např. během barvení, montování ventellanu, apod. Histologický technolog se vždy snaží vznik artefaktů minimalizovat.
Vmedicíně našla histologie své využití při zkoumánípatologických změn tkáně (zhoubné bujení). Pomocíhistochemických technik lze prokázat přítomnost látek (např.enzymů) v buňkách a tkáních a lépe tak porozumět chemickým procesů v živém organismu.
.jpg)
