Název pochází ze sanskrtských slovhima (sníh) aálaja (obydlí); vykládá se jakoDomov sněhu. Ve starší literatuře se mohou vyskytovat i s názvyHimalaje neboHimálaje (pomnožné). Tyto dva názvy jsou nespisovné, jediná spisovná varianta jeHimálaj.[1][ve zdroji nenalezeno][2]
Související informace naleznete také v článku Dělení Himálaje.
Podélně se Himálaj člení na různě vysoká a různě stará souběžná horská pásma. Příčně se pak vymezují jednotlivé úseky podle různých kritérií (např. úseky vymezené velkými řekami, které prorážejí Himálaj ze severu na jih).
Himálajskáflóra afauna se liší podle podnebí, dešťů, výšky a půdy. Podnebí se mění od tropického na úpatí hor až po věčný sníh a led v nejvyšších polohách. Množství každoročních srážek se zvyšuje podél pohoří od západu na východ. Díky různorodosti podnebí, výšky, množství dešťů a druhů půdy žije v Himálaji mnoho různých rostlin a živočichů.
NaIndoganžské nížině na úpatí hor se vegetace liší od západu k východu podle množství dešťů. Roviny v Pákistánu a indickémPaňdžábu jsou porostlé suchomilnými trnovými křovinovými lesy. Dále na východ rostou vlhké opadavé lesy v Uttarakhandu aUttarpradéši na horní Ganze a v Biháru aZápadním Bengálsku na dolní Ganze. Jsou to monzunové lesy, z jejichž stromů opadá listí během období sucha. Naásámských rovinách rostou tropické vlhké lesy.
Nad nížinou leží pásterají, oblast písčité a hlinité půdy. Terai má více srážek než nížina a v jeho rovinaté oblasti se zpomalují řeky tekoucí z Himálají, které se v monzunovém období rozvodňují a přinášejí úrodný nános, zatímco v období sucha ustupují. Střední část pásu Terai tvoří směs luk,savan, opadavých i stále zelených lesů, mezi nimiž jsou nejvýše položené louky na světě. Teraiské louky jsou domovemnosorožce indického.
Nad teraiským pásem leží náhorní oblast známá jakoBhabhar, oblast porézní a kamenité půdy tvořené naplaveninami z vyšších poloh. Bhabhar a níže položená místa v Sivaliku mají subtropické klima. V západní části tohoto subtropického pásma rostou subtropickéborovicové lesy. Střední část pásma je domovem himálajských subtropických listnatých lesů.
Sivalické hory, nazývané také Churijské nebo Margallské hory, tvoří vnější pásmo kopců rozšířených po celé oblasti Himálají skrzPákistán,Indii,Nepál aBhútán. Skládá se z mnoha subpásem. Většina jeho vrcholů dosahuje výšky od 600 do 1 200 metrů. Jižní svahy jsou strmější a tvořízlom, severní svahy jsou mírnější. Propustné naplaveniny a jiné kameny umožňují dešťové vodě vsakovat se a odtékat dolů do Bhabharu a Terai, takže nahoře rostou jen křovinové lesy. Na sever od Sivalických hor a mezi sivalickými pohořími leží otevřená údolí, zvaná Vnitřní Terai, například Dehra Dun v Indii nebo Chitwan v Nepálu.
Severně od Mahábháratského hřebenu leží hornatý region dosahující do výšek 4 000 metrů, kde začíná Velký Himálaj. V jeho středních výškách subtropické lesy přecházejí v pás mírných listnatých a smíšených lesů. Nad listnatými lesy leží subalpínské jehličnaté lesy a nad nimi alpínské keře a louky, které ve vyšších polohách přecházejí v tundru. Alpínské louky jsou letním domovem ohroženéhoirbisa (levharta sněžného).
Po rozpaduprvohorníhokontinentuPangea na několiklitosférických desek vznikly dva kontinenty –Laurasie aGondwana, jež se dále rozpadaly.Indická deska se oddělila odAfrické a postupovala na sever, kde se dostala do kolize s Eurasijskou, pod kterou se začala zasouvat (spíš pod jejílitosféru).[5] Před samotnou srážkou se ve změlčujícím se moři utvářely ostrovy, jež se dále zvětšovaly. Poté se vlivem zasouvání indické desky ta euroasijská vyzdvihovala vzhůru. Tím se začal utvářet horský masiv Himálaje aKarákóramu. Tento proces trval milióny let a stále ještě trvá.
To, že kdysi bylo i na území Himálají moře, lze dost dobře dokázat. Na území Himálají se vyskytuje velké množství zkamenělých mořských živočichůamonitů. A to i přes to, že nejbližší moře jeBengálský záliv. To svědčí o existenci moře v místě dnešních velehor. A jsou i další důkazy o existenci dávného moře v těchto výškách. Po odškrábnutí vrstvy naneseného zkamenělého bahna lze jasně a zřetelně pozorovat profil mořských vlnek otištěný ve zkamenělém písku. V tropických mořích se vyskytují také takzvanéstromatolity. Tyto stromatolity se vytvářejí z organismů zanesených vápnitými kaly. Vzniká tak usazenina typická hlavně pro mělká prvohorní moře. V Austrálii se však stromatolity tvoří i dnes. Ovšem v Himálaji jsou tyto stromatolity různě přetočeny. To je svědectví o tom, jak velkému tlaku jsou tyto horniny vystaveny, který je takto deformuje.
Jang-c’-ťiang – ŘekyJang-c’-ťiang,Mekong,Salwin aŽlutá řeka pramení v Tibetské náhorní plošině, která se geologicky liší od Himálaje, takže nejsou obvykle považovány za skutečné himálajské řeky.
Řeky v nejvýchodnějších částech Himálaje se vlévají do řekyIravádí, která pramení ve východním Tibetu, teče na jih skrzMyanmar a vlévá se doAndamanského moře.
Podle odhadu žije v povodí himálajských řek 750 miliónů lidí. Podle jiného zdroje se jedná až o 1,3 miliardy lidí.[6]
V Himálaji se nalézají stovky jezer, většina z nich se nalézá do výšky 5 000 metrů. Největší jezero jePangong Tso, které leží na hranicích meziIndií aTibetem. Je situováno ve výšce 4 600 metrů, je 8 km široké a téměř 134 km dlouhé. Jedno z nejvyšších jezer je Gurudogmar, ve výšce 5 148 metrů. Dalšími velkými jezery jsou jezeroTsongmo poblíž indicko-tibetské hranice v Sikkimu a jezeroTilicho v Nepálu v masívu Annapurna v oblasti, která byla až donedávna pro turisty uzavřena. Ve výše položených oblastech (v nadmořské výšce nad 5 500 m) lze nalézt horskáplesa, vzniklá činností ledovců.
Zleva:Annapurna IV (7 525 m), Annapurna II (7 939 m) a Lamjung Himal (6 932 m)
V Himálaji se nachází přibližně 15 000ledovců, které obsahují přibližně 12 000 km³ čisté vody. LedovecSiačen, dlouhý 70 km a nacházející se na hraniciIndie aPákistánu, je druhý nejdelší ledovec na světě mimo polární oblasti. Mezi další známější ledovce patříGangotri aYamunotri (Uttarakhand), Nubra, Biafo a Baltoro (oblastKarakoram),Zemu (Sikkim) aKhumbu (oblastMount Everestu).
V posledních letech vědci zaznamenali zvýšenou rychlostústupu ledovců v celé oblasti, což může být důsledkem globálních klimatických změn.[7] I když důsledky tohoto jevu se nemusejí projevit mnoho let, může znamenat katastrofu pro stovky miliónů lidí v severní Indii, kteří jsou v období sucha závislí na vodě v řekách pocházející právě z ledovců.[8] Podle klimatické zprávyOSN mohou himálajské ledovce, které jsou zdrojem vody největších asijských řek, zmizet vlivem růstu teplot do roku 2350 aIndie,Tibet,Pákistán,Bangladéš,Nepál aMyanmar tak mohou v následujících desetiletích čelit povodním a rozsáhlým suchům.[9]
Himálaj má významný vliv napodnebí naIndickém subkontinentu aTibetské náhorní plošině. Znemožňuje mrazivým a suchým arktickým větrům vanout na jih tohoto subkontinentu, v důsledku čehož je klima v jižní Asii mnohem teplejší než odpovídající oblasti v mírném pásmu v jiných částech světa. Zároveň bránímonzunovým větrům vanout dál na sever, což způsobuje silné deště v oblastiTerai. Vědci se taky domnívají, že Himálaj hraje důležitou roli ve vytvořenístředoasijskýchpouští, např.Taklamakan neboGobi.
Pohoří také brání západním zimním poruchám z Íránu proniknout dál, což má za následek sníh v Kašmíru a deště v částechPaňdžábu a severní Indii. Přestože údolí Brahmaputry je bariérou pro studené severní větry, část mrazivých větrů se do něj dostane a způsobuje snížení teploty v severovýchodních indických státech a v Bangladéši. Tyto větry také v tomto období vyvolávají v těchto místech severovýchodní monzuny.
Tryskové proudění má vliv i na vzhled himálajských vrcholů. Silný proud větrů ze západu vane kolemMount Everestu, čímž vytváří známé chuchvalce sněhu vanoucí z vrcholu, viditelné z velké vzdálenosti.
↑Ivan Dieška, Václav Širl:Horolezectví zblízka. 444 pp. Olympia, Praha, 1989.
↑ New modeling indicates 100-year-old geological theory on the Himalayas may have been wrong all along.phys.org [online]. [cit. 2025-09-03].Dostupné online.
↑(anglicky)COZENS, Claire. Melting Himalayan glaciers threaten 1.3 billion Asians.www.reliefweb.int. 6 Dec 2009.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑KREMLÍK, Vítězslav. Himálaje roztají do roku 2035. Oprava: 2350.www.bakalar.cz. 31 Dec 2009.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.[nedostupný zdroj]
.jpg)
