| Hilel Seidel הלל זיידל | |
|---|---|
Hilel Seidel | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Liberalim Acma'im,Likud |
| Narození | 9. října1920 |
| Úmrtí | 14. února1999 (78 let) Izrael |
| Místo pohřbení | hřbitov ha-Darom |
| Kneset | 8.,9. |
| Profese | politik, odborář a aktivista Alija Betu |
| Commons | Hillel Seidel |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Hilel Seidel (hebrejsky: הלל זיידל, žil9. října1920Krakov –14. února1999) bylizraelskýpolitik a poslanecKnesetu za stranyLiberalim Acma'im aLikud.
Narodil se vPolsku ve městěKrakov. Vystudovalješivu a vysokou ekonomickou školu veVilniusu. V roce 1948 přesídlil do Izraele.[1]
V Polsku byl členem mládežnického hnutíAkiva. Angažoval se v protinacistickém židovském odboji v židovském ghettu ve Vilniusu a byl aktivní ve vězeňském odboji v koncentračním táboře Klooga na území dnešníhoEstonska. V letech 1945–1947 se znovu zapojil do aktivit hnutí Akiva v Polsku. Zapojil se do organizace židovské emigrace. V letech 1948–1952 předsedal odboru absorpce imigrantů při Světové konfederaci hnutíVšeobecných sionistů. Byl členem vedení stranyMiflaga Progresivit (Pokroková strana) a generálním tajemníkem hnutíha-Oved ha-cijoni. V letech 1952–1959 působil jako člen organizačního výboru odborové centrályHistadrut a předsedou jejího penzijního odboru. V letech 1959–1973 zastával v Histadrutu post předsedy odboru absorpce imigrantů. Angažoval se také ve straně Liberalim Acma'im, z níž ale v únoru 1977 odešel a založil formaci Achdut, která se pak připojila k Likudu.[1]
Vizraelském parlamentu zasedl poprvé povolbách v roce 1973, do nichž šel za stranu Liberalim Acma'im. V průběhu volebního období přešel do Likudu. Stal se členem výboru pro veřejné služby, výboru pro ekonomické záležitosti a výboru práce. Předsedal podvýboru pro boj s dopravní nehodovostí. Na kandidátce Likudu obhájil mandát vevolbách v roce 1977. Nastoupil jako člen do výboru pro imigraci a absorpci, výboru House Committee, výboru pro ústavu, právo a spravedlnost a výboru práce a sociálních věcí. Předsedal podvýboru pro prošetření systému základních škol a školskou reformu a podvýboru pro rezoluci ohlednně konečné restituce přeživšíchholokaustu. Vevolbách v roce 1981 mandát neobhájil.[1]