Hexakvarky jsou velká rodina hypotetických složených subatomárníchčástic, které se mohou skládat z celkem šestikvarků a/neboantikvarků jakýchkolivůní s celkovým nulovýmbarevným nábojem. Patří do kategorie tzv. exotickýchhadronů.
Podmínka nulového barevného náboje umožňuje několik způsobů, jak kvarky a antikvarky zkombinovat. Hexakvark může obsahovat dvě trojice kvarků (qqq +qqq) připomínající dva baryony svázané dohromady, pak se nazývádibaryon (resp. antidibaryon jako jeho antikvarková obdobaqqq +qqq). Může také obsahovat tři kvarky a tři antikvarky připomínající buď vázanýtetrakvark (qqqq) amezon (qq), nebo tři svázané mezony (qq +qq +qq), případně baryon vázaný s antibaryonem (qqq +qqq). Základní dibaryonový stav se podle teoretických výpočtů jeví jako potenciálně stabilní,[1][2] naopak kombinace tří kvarků a tři antikvarků jsou na samé hranici stability (pokud ne za ní), přičemž stabilnější by měla být kombinace připomínající vázaný tetrakvark a mezon.[3]
S první dibaryonovou hypotézou přišel již v r. 1976Robert Jaffe, který navrhl možnost existence potenciálně stabilního „dihyperonu H“, složeného z kvarků u, d, s, u, d, s jakožto vázaný stav dvouhyperonů Λ.[4]
Pokud by byly v nějaké reakci dibaryony vytvořeny, předpokládá se, že budou přinejmenším v základním (neexcitovaném) stavu relativně stabilní (v řádech běžných pro baryonovérezonance) vzhledem k rozpadu na dva baryony.Bylo navrženo několik experimentů s cílem pozorovat dibaryonové rozpady a interakce. Několik možných rozpadů bylo pozorováno v 90. letech, ale ani v roce2016 nejsou tato pozorování potvrzena.[5][6][7]
V roce2014 byla zjištěna přítomnost potenciálního dibaryonu vForschungszentrum Jülich na energii 2380 MeV. Částice d*(2380) existovala po dobu zhruba 10−23 sekund.[8]
V roce 2023 byla publikována studie, která dává silnou podporu existenci dibaryonu D6b tvořeného šesti kvarky b se strukturou dvou vázaných baryonů Ωbbb.[9]
Existuje teorie, podle níž by mohly částice jako jsou hyperony a dibaryony tvořit vnitřekneutronových hvězd[10][11], což by měnilo poměr hmotnosti a průměru těchto objektů způsobem, který by mohl být detekovatelný. Naopak měření neutronových hvězd stanovuje některé limity pro vlastnosti dibaryonů.[12] Velká částneutronů by se mohla přeměnit na hyperony a ty následně sloučit do dibaryonů během rané fáze jejího zhroucení načernou díru. Tyto dibaryony by se rychle rozpadaly nakvark-gluonové plazma během kolapsu nebo na nějaké dosud neznámé skupenství.
Hexakvarky jsou potenciálním kandidátem natemnou hmotu.[13][14]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuHexaquark na anglické Wikipedii.
{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.| Částice | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Elementární částice |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Složené částice |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kvazičástice | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||