Hertha BSC (celým názvemHertha Berliner Sport-Club e.V.) je německý sportovní klub, který sídlí vberlínském městském obvoduCharlottenburg-Wilmersdorf. Založen byl25. července1892 jakoBFC Hertha 1892, spojením s klubem Berliner Sport-Club (BSC) v roce1923 získal své dnešní jméno.[1] Od sezóny 2013/14 hraje vBundeslize, německé nejvyšší fotbalové soutěži.
Hřištěm klubu je berlínskýOlympijský stadion. K tomu přispívá ještě skutečnost, že Hertha BSC je mužstvem hlavního města Německa. Přesto je nutno konstatovat, že tento klub dosud nehrál žádnou výraznou roli v nejvyšší soutěži Německa, v první Bundeslize.
Mimo mužský fotbalový oddíl má sportovní klub i jiné oddíly, mj. oddílplážového volejbalu,boxu,progamingu,futsalu,kuželek astolního tenisu.
Klub vznikl roku 1892 a jeho název i klubové barvy – tedy modrá a bílá – vychází z parní lodi s názvemHertha vlastněné jedním ze zakládajících členů. Původní název bylBFC Hertha 1892.[2]V roce 1910 porazila Hertha anglický poloprofesionální klub Southend United a zapsala se do historie jako první evropský tým, který zvítězil nad týmem zAnglie.[2]K největším úspěchům v dějinách patří dva mistrovské tituly v roce 1930 a 1931.[3]Během války byl klub podporovánnacistickým režimem.[4]Podruhé světové válce se klub přezdívaný „Stará dáma“ během 50. let etabloval mezi předními celky v Berlínské Oberlize (Berlin Oberliga). V ročníku 1962/63 ji Hertha opanovala a zajistila si tím vstupenku do právě založenéBundesligy.[2]Novým domovem se stalBerlínský Olympijský stadion (jeho architektem bylAlbert Speer), působení v první lize však trvalo jen dva roky. Úplatkářská aféra totiž klub poslala do nižších pater.[2]Navzdoryrozdělení Berlína měla Hertha mnoho příznivců ve Východním Berlíně, z nichž někteří postávali při Berlínské zdi, aby poslouchali diváky na zápasech jejich milovaného klubu.[4]Úspěšnými se stala 70. léta – Hertha se třikrát umístila třetí a jednou druhá (1974/75). V 80. letech se klub posouval mezi první a třetí ligou.[2]V průběhu sezóny 1978/79 berlínské mužstvo dosáhlo semifinále v Poháru UEFA, kde bylo vyřazeno jugoslávským týmemCZ Bělehrad jen kvůlipravidlu venkovních gólů.[2]Dva dny po pádu zdi se 10 až 15 tisíc východoněmeckých fanoušků Herthy zúčastnilo zápasu svého klubu protiWattenscheidu.[2][4]Asi tři měsíce po pádu zdi se Hertha za přátelské atmosféry utkala s východoněmeckým klubemUnion Berlín a vyhrála 2:1.[4]Roku 1997 se Hertha navrátila do první ligy a několikrát se kvalifikovala do evropských pohárů, kde zaznamenala vítězství v sezóně1999/00 vLize mistrů proti italskémuAC Milán a anglickéChelsea. Mezi roky 2009 až 2013 se klub pohyboval mezi první a druhou ligou.[2]
Hertha se na konci sezóny1998/99 umístila třetí a zajistila si pro další rok účast vLize mistrů UEFA.[5]Během letních měsíců posílil mužstvo 19letý talent německého fotbaluSebastian Deisler. Ve skupině sAC Milán,Chelsea aGalatasaray platila Hertha za outsidera, ale mužstvo okolo íránského útočníkaAliho Daeí,Michaela Preetze,Dariuse Wosze a právě Deislera přesto postoupilo do druhé skupinové fáze.[6]TrenérJürgen Röber se musel potýkat se zraněním několika hráčů (včetně Deislera), připočtením zápasů v evropských pohárů se to promítlo do ligových výsledků a Hertha se umístila šestá.[7]
Do sezóny2001/02 zamířil tým z hlavního města s novou oporou, BrazilcemMarcelinhem odkoupeným za částku 7,5 milionu eur.[8]Tomu se povedl debut v rámci předsezónníhoLigového poháru, ve kterém skóroval protiLeverkusenu. Hertha si posléze připsala výhru nadBayernem Mnichov a ve finále znovu díky Marcelinhovi vyhrála 4:1 nadSchalke. Berlínský klub tak získal svoji první trofej od roku 1990, kdy opanoval druhou ligovou soutěž.[8]Ligový pohár klub vyhrál poprvé v historii. Hertha se v Bundeslize nakonec umístila čtvrtá. Odešel trenér Jürgen Röber, jehož náhradou se stalFalko Götz.[7]
Od července 2019 vedl mužstvo koučAnte Čović. V tomto období se Herthy ujal podnikatelLars Windhorst, který odkoupil takřka 50 % podíl v klubu, celkově za částku 224 milionů eur.[9]To se projevilo na příchozích posilách, když za 20 milionů eur dorazil zWatfordu útočníkDodi Lukebakio. Právě Lukebakio hned v úvodním kole přispěl gólem k remíze 2:2 na hřišti favoritaBundesligy,Bayernu Mnichov.[10]Výkony ale nebyly přesvědčivé, což ukončilo Čovićovo angažmá a vedlo k příchodu velkého jména, když se mužstva dočasně chopil bývalý německý reprezentantJürgen Klinsmann. V lednu klub zaplatil další hráčské příchody a zlomil rekord německé ligy ve výši sumy vydané v zimním přestupovém období.[9]Za částku 77 milionů eur dorazili čtyři hráči –Santiago Ascacibar,Matheus Cunha,Krzysztof Piątek aLucas Tousart. Na jaře 2020 Hertha prohrála doma s Bayernem 0:4 a později ještě protiMohuči 1:3, čímž skončilo po 76 dnech Klinsmannovo angažmá (bilance 3 výhry, 3 remízy a 3 prohry).[9]Čtvrtým koučem v sezóně se posléze stalBruno Labbadia, který vystřídal dočasně trénujícíhoAlexandera Nouriho.[11]Následně propuklapandemie covidu-19 a liga se začala hrát opět až v květnu. Ve druhém květnovém zápase Hertha porazila rivalaUnion Berlin 4:0,[12]Hertha skončila na 10. příčce uprostřed tabulky.[13]
Zdroj:[14][15]
- 1892 –BFC Hertha 92 (Berliner Fußball Club Hertha 1892)
- 1923 – fúze sBerliner Sport-Club ⇒Hertha BSC (Hertha Berliner Sport-Club)
- 1945 – zánik
- 1945 – obnovena činnost pod názvemSG Gesundbrunnen (Spielgemeinschaft Gesundbrunnen)
- 1949 –Hertha BSC (Hertha Berliner Sport-Club)
- Fußballmeisterschaft /Bundesliga( 2× )[16]
- DFL-Ligapokal ( 2× )
- Brandenburgische Fußballmeisterschaft ( 12× )
- 1905/06, 1914/15, 1916/17, 1917/18, 1924/25, 1925/26, 1926/27, 1927/28, 1928/29, 1929/30, 1930/31, 1932/33
- Gauliga Berlin-Brandenburg ( 3× )
- 1934/35, 1936/37, 1943/44
- Berliner Stadtliga ( 3× )
- 1956/57, 1960/61, 1962/63
- Berliner Pokal ( 13× )
- 1919/20, 1923/24, 1927/28, 1928/29, 1942/43, 1957/58, 1958/59, 1965/66, 1966/67, 1975/76‡, 1986/87, 1991/92‡, 2003/04‡ (‡ = ročník vyhrál rezervní tým)
- Stručný přehled
Zdroj:[14][15]
- Jednotlivé ročníky
Zdroj:[14][15]
Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/- – rozdíl skóre, B – body, zlaté podbarvení – 1. místo, stříbrné podbarvení – 2. místo, bronzové podbarvení – 3. místo, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže
Hertha BSC II, dříve znám také pod názvemHertha BSC Amateure, je rezervním týmem berlínské Herthy. Největšího úspěchu dosáhl v sezónách 1975/76 a 1976/77, kdy se vOberlize (tehdejší 3. nejvyšší soutěž) umístil na 2. místě.
- Stručný přehled
Zdroj:[14][15]
- Jednotlivé ročníky
Zdroj:[14][15]
Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/- – rozdíl skóre, B – body, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže
- ↑Bernd Rohr, Günter Simon:Fotbal: velký lexikon,Grada, Praha 2006,ISBN 80-247-1158-3, str. 65
- ↑abcdefgh Hertha Berlin Fanzone: Getting to know the Old Lady from the capital.Bundesliga.com [online]. 2019 [cit. 2020-09-08].Dostupné online. (anglicky)
- ↑WERNER, Andreas. (West) Germany - List of Champions.Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF) [online]. 2020-06-17 [cit. 2020-09-08].Dostupné online. (anglicky)
- ↑abcdROBERTS, Julian. A Tale of One City: Berlin.These Football Times [online]. 2018-02-20 [cit. 2020-09-08].Dostupné online. (anglicky)
- ↑NASKRENT, Gwidon. Germany 1998/99.Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF) [online]. 2001-04-01 [cit. 2020-09-12].Dostupné online. (anglicky)
- ↑GAULT, Matt. The troubling career of Sebastian Deisler, one of Germany’s great natural talents.These Football Times [online]. 2020-04-17 [cit. 2020-09-12].Dostupné online. (anglicky)
- ↑ab Von Königsklasse und Meisterträumen.herthabsc.de [online]. 2017-02-22 [cit. 2020-09-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-02. (německy)
- ↑abKELLY, James. Marcelinho: the maverick Brazilian who lit up the Bundesliga.These Football Times [online]. 2019-01-30 [cit. 2020-09-12].Dostupné online. (anglicky)
- ↑abcBRANECK, Dave. Jürgen Klinsmann’s 76-day grift at Hertha that epitomises Berlin’s hapless club.These Football Times [online]. 2020-03-06 [cit. 2020-09-11].Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Překvapení na úvod! Bayern jenom remizoval s Herthou 2:2.Eurofotbal.cz [online]. 2019-08-16 [cit. 2020-09-11].Dostupné online.
- ↑ Další trenérská rošáda v Hertě, o záchranu se pokusí Labbadia.Bruno Labbadia [online]. 2020-04-09 [cit. 2020-09-11].Dostupné online.
- ↑ Hertha vypráskala v derby Union čtyřmi brankami.Eurofotbal.cz [online]. 2020-05-22 [cit. 2020-09-11].Dostupné online.
- ↑STOKKERMANS, Karel. Germany 2019/20.Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF) [online]. 2020-07-15 [cit. 2020-09-11].Dostupné online. (anglicky)
- ↑abcde"(F.R.) GERMANY - LEAGUE FINAL TABLES - German Empire until 1918, Federal Republic of Germany (Weimar Republic) 1918-1933, German Third Reich 1933-1945, Allied Occupation Zones 1945-1949, Federal Republic of Germany 1949 (including former German Democratic Republic since 1990)" [online]. webalice.it [cit. 2016-08-30].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (německy)
- ↑abcde"Das Deutsche Fußball-Archiv (1900 bis heute)" [online]. f-archiv.de [cit. 2016-08-30].Dostupné online. (německy)
- ↑ Bayern je po třech letech mistrem, titul slaví šest kol před koncem.iDNES.cz [online]. 2013-04-06 [cit. 2013-04-06].Dostupné online.
.svg)
.svg)
