| Hermes Trismegistos | |
|---|---|
 Hermes Trismegistos na mozaikové podlaze v katedrále vSieně | |
| Povolání | filosof,egyptský kněz,mág aastrolog |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Hermes Trismegistos (řecky Ἑρμῆς ὁ Τρισμέγιστος) je řecké jméno legendární postavy a pozdně helénistická podobastaroegyptskéhobohaThovta (Džehuteje), jehožstarověcí Řekové pro podobnou charakteristiku a shodné funkce ztotožnili s vlastním bohemHermem.
Hermovo přízviskoTrismegistos pochází z řeckéhotrìs mégistos a znamená „Třikrát veliký“ nebo „Trojnásobně veliký“, někdy se překládá i jako „Třikrát mocný“ (latinskyMercurius Tremaximus čiMercurius ter Maximus), bylo původně přízviskem Thovtovým, vyobrazovaného jako boha s lidským tělem a zvířecí hlavou ptáka ibise, případně jako pavián nebo ibis samotný.
Na rozdíl od starogyptského Thovta přestává být Hermés pozdní tradicí chápán jako božstvo a získal plněantropomorfickou podobu jako nejmoudřejší egyptský kněz, mudrc a filosof. V době renesance získal lehce orientální podobu, oblečen do mnišského roucha a sturbanem. Mylně proto bývá považován za reálnou historickou osobu. Připisuje se mu autorství několika historických děl označovaná jako hermetická. Vznikla přibližně okolo začátku letopočtu a jsou shrnuta ve sbírce zvanéCorpus Hermeticum. Tato díla pojednávají o specifické egyptsko-helénské duchovní filosofii nazývané jakohermetismus, zrodila se z myšlenkového kvasuptolemaiovské kosmopolitníAlexandrie, kdesynkreticky mísily a vzájemně ovlivňovaly myšlenky a náboženské idejehelénského světa,starověkého Egypta,gnóze ažidovství.
Různá další díla (převážněalchymistická, případněokultního charakteru) mu začala být připisována později. Zvláště v období evropskérenesance se hermetické spisy těšily značné oblibě. V této době byl Trismegistos považován za zakladatelealchymie a někdy téžastrologie. Jeho existence jako skutečné osoby však není prokázána a nezřídka bývá zpochybňována či přímo odmítána.
Hermés Trismegistos je ztotožňován sestaroegyptskýmbohemThovtem (též Thot, Džehutej nebo též Ezhovtej), což vzniklo z identifikace Thovta s řeckým bohemHermem. Později byl ztotožňován i sbiblickýmHenochem. O možné totožnosti těchto postav se vedou různé spory – H. Biedermann soudí[1], že jméno Hermés Trismegistos pochází ze „synkretického duchovního světahelénistickéAlexandrie a označuje egyptského boha moudrosti Thota, který měl zanechat četné spisy o tajných vědách, medicíně, umění rozlučování kovů a alchymii atd. a na jehož moudrosti spočívá také Tabula Smaragdina.“[2] Na druhé straně např. významný český hermetikPierre de Lasenic tvrdí, že existovali dokonce tři mudrci toho jména a až poslední z nich, který žil za časůMojžíše, byl oním Hermem Trismegistem, který napsal mnohá pojednání o hermetismu. Upozorňuje ale také, že na otázku zde Hermes či Thovt byli jednou osobou nebo několika nejde odpovědět kategoricky. Nabízí proto tři teorie:
O reálném životě Herma Trismegista není nic konkrétního známo, ani neexistuje důkaz, že by někdy skutečně existoval. Jejich absence pouze posiluje mínění Trismegista coby pozdní formy oblíbeného egyptského boha, jehož kult byl silný a mezi lidmi oblíbený. To potvrzuje sama hermetická literatura, pro niž je typický dialog Herma s jeho žákem, který bývá nazýván Tat (pozměněná varianta jména Thovt), Asklépios (tj. Imhotep) nebo Ammon.[3]
Přesto někteří autoři pokoušeli o jeho životě psát. Kupříkladu arabský spisovatel z12. století Ibu Arfa Ras tvrdí, že Hermes byl synem samotnéhoAdama. Měl se údajně narodit vČíně, poté odcestovat doIndie a nakonec se usadit naCeylonu, kde prý objevil jeskyni plnou různých pokladů. Byl tam i portrét jeho otce aSmaragdová deska (podle tohoto podání by autorem Smaragdové desky vlastně měl být sám Adam).
V prvním svazku „Histoire de la Philosophie Hermétique“, kterou napsalLenglet du Fresnoy, se uvádí, že Hermes Trismegistos žil v roce 1996 př. n. l. vEgyptě jako egyptský král pod jménem Sifaos. To by časově zapadalo do tzv.prvního přechodného období, ale žádný vládce toho jména není znám.
Zmiňuje se o něm takésv. Augustin na konci VIII. svazkuO Obci boží. Hermes se v jeho podání považuje za vnuka bohaHerma a přestože ví, žeegyptští bohové jsou lidmi stvořenémodly, truchlí nad jejich budoucí ztrátou (s nástupemkřesťanství).
Hermes Trismegistos je různými autory považován za tvůrcealchymie a sami alchymisté se k němu často hlásili, přestože ve spisechCorpus Hermeticum nejde o alchymii, jako spíše o druh specifické duchovní filosofie. Filosofie hermetismu má blízko k naukámgnosticismu. Jejím smyslem je dosažení duchovního poznání a transformace, což je také cílem spisůCorpus Hermeticum. Je zřejmé, žegnosticismus měl na vývoji hermetismu vliv. Hermovi bývá připisován také vynález písma (stejně jako u egyptského Thovta), což ovšem závisí na tom, zda dotyčný autor Herma s Thovtem ztotožňuje či nikoli.
Jsou mu připisovány dialogy, které jsou součástíCorpus Hermeticum, mající formu diskuze otázek a odpovědí mezi ním a jeho synem Tatem. Mimo to je mu připisována i velice populárníSmaragdová deska, která byla od středověku hojně komentována (leč doCorpus Hermeticum nepatří) a je považována za jeden ze základních textů o alchymii či hermetismu obecně. Existuje ještě další množství spisů, kterých by měl být autorem, zpravidla se však jedná o díla pocházející minimálně ze středověku. Navzdory těmto tradičně tradovaným teoriím zůstává autor (nebo spíš autoři) hermetických spisů a Smaragdové desky zcela neznámým, v případě Corpusu se jedná o sbírku volně poskládaných, na sebe nenavazujících spisů, které spojuje postava mytického Herma Trismegista.
Obrázky, zvuky či videa k tématuHermes Trismegistos na Wikimedia CommonsGalerieHermes Trismegistos na Wikimedia Commons
Encyklopedické hesloHermés Trismegistos vOttově slovníku naučném ve Wikizdrojích
