| Herci Halevi | |
|---|---|
 | |
| 23.náčelník Generálního štábuIzraelských obranných sil | |
| Ve funkci: 16. ledna2023 – 2. března2025 | |
| Předchůdce | Aviv Kochavi |
| Nástupce | Ejal Zamir |
| 33. zástupcenáčelníka Generálního štábuIzraelských obranných sil | |
| Ve funkci: 11. července2021 – 31. října2022 | |
| Předchůdce | Ejal Zamir |
| Nástupce | Amir Bar'am |
| Vojenská služba | |
| Služba | Izrael |
| Složka | Izraelské obranné síly |
| Doba služby | od 1985 |
| Hodnost | generálporučík (rav aluf) |
| Bitvy/války | jiholibanonský konflikt druhá libanonská válka první intifáda druhá intifáda operace Obranný štít operace Lité olovo operace Pilíř obrany operace Ochranné ostří izraelsko-palestinské střety (srpen 2022) válka Izraele s Hamásem izraelská invaze do Libanonu |
| Narození | 17. prosince1967 (57 let) Jeruzalém,Izrael |
| Příbuzní | Amir (bratr) |
| Alma mater | Hebrejská univerzita v Jeruzalémě National Defense University |
| Profese | voják |
| Náboženství | judaismus |
| Ocenění | Řády, vyznamenání a medaile Izraele Stuha za druhou libanonskou válku Záslužná legie |
| Commons | Herzi Halevi |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Hercl „Herci“ Halevi (hebrejskyהרצל „הרצי“ הלוי,Hercl „Herci“ ha-Levi; *17. prosince1967Jeruzalém) je generálporučík (rav aluf)Izraelských obranných sil, od ledna 2023 do března 2025náčelník Generálního štábu Izraelských obranných sil.[1][2][3]
Dříve působil jako veliteljižního velitelství,[4] náčelníkAmanu,[5] velitel91. divize, velitelvýsadkářské brigády a velitelSajeret Matkal.[6]
Jeho otec Šlomo byl majitelem společnosti poskytující poradenské služby a deset let byl členem jeruzalémské městské rady, a matka Lina byla učitelkou tělesné výchovy naHebrejské univerzitě v Jeruzalémě.[7] Jeho dědeček z otcovy strany, Chajim Šalom Halevi, původem zBrestu, byl členemIrgunu[8] a zástupcem ředitelenemocnice Hadasa.[9] Jeho babička z otcovy strany, Cila, povolánímbakterioložka,[9] byla dcerou rabína Dova ha-Kohena Kuka (bratra rabínaAbrahama Isaaca Kooka).[10]
Narodil se v prosinci 1967[2] vJeruzalémě. Má staršího bratraAmira. Do svých čtyř let žil s rodinou ve čtvrtiha-Mošava ha-Germanit v Jeruzalémě.[7] Poté se rodina přestěhovala do jeruzalémské čtvrtiRamat Eškol.[7] Vyrůstal v náboženském prostředí,[11] navštěvoval náboženské školy v Jeruzalémě.[12] Byl také členem náboženské skautské skupiny Masu'ot[10] a zúčastnil se její delegace doSpojených států.[9]
V roce 1985 byl odveden doIzraelských obranných sil.[2] Dobrovolně se přihlásil dovýsadkářské brigády. Sloužil jako voják a velitel družstva.[13] V roce 1987 se po absolvování důstojnické školy stal důstojníkem pěchoty a vrátil se k výsadkářské brigádě jako velitelčety. Vedl protitankovourotu brigády v protipartyzánských operacích běhemjiholibanonského konfliktu.[14][15] V roce 1993 byl přidělen kSajeret Matkal, speciální jednotce Izraelských obranných sil, kde sloužil jako velitel roty. Této jednotce velel běhemdruhé intifády.[16]
Dne 11. září 2005 byl jmenován velitelem brigády Menaše a 22. srpna 2007 byl jmenován velitelem výsadkářské brigády, kterou vedl běhemoperace Lité olovo a řady dalších operací.[17]
V září 2009 byl povýšen do hodnosti brigádního generála (Tat aluf) a jmenován velitelem operačního odděleníAmanu a v této funkci působil do 11. října 2011.[16] Dne 6. listopadu byl jmenován velitelem91. divize. Pod jeho vedením získala divize ocenění.[18] Svou funkci zde ukončil v listopadu 2013 a v roce 2014 se stal velitelem velitelské a štábní školy Izraelských obranných sil.[16]
Dne 18. září 2014 byl povýšen do hodnosti generálmajora (aluf)[19] a 22. září nastoupil do funkce náčelníkaAmanu,[20] kde působil do března 2018.[16] Dne 23. března 2018 ho ve funkci nahradilTamir Hejman.[21] Dne 6. června 2018 se stal velitelemjižního velitelství, kde nahradilEjala Zamira.[22] Velitelství dohlíží na činnost Izraelských obranných sil v okolíPásma Gazy.[4] Dne 21. března 2021 ho ve funkci vystřídalEli'ezer Toledano.[23] Jednotkám jižního velitelství velel během střetů meziPalestinským islámským džihádem a Izraelem, které vypukly pocíleném zabitíBahá Abú al-Atá v listopadu 2019.[24]
Dne 11. července 2021 byl jmenován zástupcemnáčelníka Generálního štábu Izraelských obranných sil.[25][26] Dne 31. října 2022 ho ve funkci nahradilAmir Bar'am.[27]
Dne 4. září 2022 bylministrem obranyBinjaminem Gancem jmenován nastupujícím náčelníkem Generálního štábu.[28] Jeho jmenování příštím náčelníkem Generálního štábu potvrdilavláda Naftali Bennetta 23. října 2022. Funkce se ujal 16. ledna 2023 a nahradil takAviva Kochaviho.[1][2]
Velel izraelské armádě běhemválky Izraele s Hamásem a běhemizraelské invaze do Libanonu. V průběhu války ho vyšetřovala armádní komise za případná pochybení, která umožnila útok Hamásu na Izrael z října 2023. Halevi již v září 2024 uvedl, že do konce roku 2024 hodlá na svou velící funkci rezignovat.[29] Svůj záměr rezignovat naznačil znovu v listopadu 2024 poté, co byl premiérem vyměněn ministr obranyJo'av Galant zaJisra'ela Kace. Nový ministr obrany Kac následně volal po vyvození odpovědnosti Haleviho. Stejně tak odmítl povýšit důstojníky, kteří se podle vyšetřování podíleli na selhání obrany státu.[30] Haleviho brzký konec měl potvrdit i premiérBenjamin Netanjahu.[31] V lednu 2025 Halevi rezignoval s účinností k 6. březnu 2025 na svou funkci. Rezignaci zdůvodnil vyvozením odpovědnosti za selhání, která vedla k7. říjnu 2023.[32]
Halevi bydlí vKfar ha-Oranim naZápadním břehu Jordánu.[33] Je ženatý se Šaron[2] a má čtyři děti.[11] I přesto, že přestal nositkipu, se považuje za věřícího a ošabatu navštěvuje synagogu.[11] Získal bakalářský titul v oborufilozofie a podniková ekonomika naHebrejské univerzitě v Jeruzalémě[13] a magisterský titul naNational Defense University.[2][34] Jeho bratrAmir působil jako výkonný ředitel ministerstva turismu.[7]
V tomto článku byly použitypřeklady textů z článkůHerzi Halevi na anglické Wikipedii,הרצי הלוי na hebrejské Wikipedii aХа-Леви, Херци na ruské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuHerci Halevi na Wikimedia CommonsNáčelníci Generálního štábu Izraelských obranných sil | |
|---|---|
| |
| NáčelníciAmanu | |
|---|---|
| |
| Veliteléjižního velitelství | |
|---|---|
Alon (1948–49) •Rabin (1949) •Dajan (1949-51) •Cadok (1951–54) •Peri (1954) •Amit (1955–56) •Simchoni (1956) •Laskov (1956–58) •Herzog (1958) •Jofe (1958–62) •Cvi Zamir (1962-64) •Gaviš (1965-69) •Šaron (1969-73) •Gonen (1973) •Bar-Lev (1973) •Tal (1973-74) •Adan (1974) •Adam (1974-76) •Šapir (1976–78) •Šomron (1978–82) •Erez (1982–83) •Bar Kochva (1983–86) •Sagi (1986) •Mordechaj (1986–89) •Vilna'i (1989–94) •Mofaz (1994–96) •Janaj (1996–97) •Samia (1997–2000) •Almog (2000–03) •Harel (2003–05) •Galant (2005–2010) •Ruso (2010–2013) •Turdžeman (2013–2015) •Ejal Zamir (2015–2018) •Halevi (2018–2021) •Toledano (2021–2023) •Finkelman (od 2023) | |
