Tento článek není dostatečně
ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba
ověřit.
Henry Ford (30. července1863 –7. dubna1947) bylamerickýpodnikatel, průkopníkautomobilového průmyslu a zakladatel firmyFord.
Nestal se podle představ svého otce farmářem a v šestnácti letech odešel z domu.[3] Zkusil štěstí vDetroitu, kde se u firemJames Flower & Bros aDetroit Dry Dock vyučil zámečníkem. Po vyučení nastoupil do firmyWestinghouse jako opravářparních strojů a v roce1891 získal dobré místo ve firměThomase Alvy Edisona, kde se pak vypracoval do pozice hlavního inženýra. V té době se Ford ve svém volném čase zabýval experimenty s benzinovými motory a stavbou vlastního automobilu, až v roce1896 sestrojil a úspěšně vyzkoušel svůj prvníautomobil. Jeho vůz vyvolal zájem jak veřejnosti, tak investorů. S jejich pomocí pak v roce1899 založil svou první automobilovou firmuDetroit Automobile company, která ale brzy zkrachovala.
V roce1903, když se mu narodil synEdsel, založil společně s dalšími společníkyFord Motor Company. Jeho nová firma dokázala s počátečním kapitálem pouhých 28000dolarů už za první rok své existence vyrobit až 1700 automobilů a několik prototypů, které přinesly jeho firmě mnoho vítězství v automobilových závodech a několik rychlostních rekordů. S prvním rokem mohl být vcelku spokojen, ale byl odhodlán splnit si svůj cíl vyrobit levné kvalitní auto pro každého. V letech1906 až1908 zaváděl po několikaměsíčním vývoji výrobu legendárních modelůN aT, které se prodávaly jen za 825 dolarů. Tím vlastně splnil svůj daný cíl, protožeFord model T překonal orientaci automobilového průmyslu jen pro bohaté.[4] Do konce roku 1908 bylo prodáno na tisíc kusů modelu T.
Aby bylo možné uspokojit poptávku po levných autech, musel otevřít novou továrnu Highland Park, kde byla zavedena jako jedna z prvních technologiepásové výroby, kterou navrhli sami zaměstnanci Ford Motor Company, kteří se nechali inspirovat pásovým zařízením na jatkách. V roce 1913 byla instalace pohyblivého pásu dokončena a další rok bylo prodáno až 250 tisíc kusů aut. Ford pak nařídil zvýšit všem dělníkům denní mzdu o víc než dvojnásobek na 5 dolarů. Tímto krokem si chtěl také zajistit, aby podnik měl stálé zaměstnance namísto nádeníků. Kromě toho zavedl ještě svůj sociální program pro stálé zaměstnance, do kterého patřila podniková zdravotní péče, sportovní a kulturní vyžití, popřípadě speciální prémie. Tyto benefity ovšem mohli mít pouze zaměstnanci žijící počestným způsobem, takže v podniku bylo zavedeno ještě sociologické oddělení, které mělo dohlížet, jestli dělníci nejsou závislí na alkoholu či na hazardu.
V dalších letech docházelo díky zdokonalování technologií pásové výroby k ještě většímu zlevňování modelu T. Tím automobilka Ford Motor Company ovládla až 50 % amerického trhu a v roce1927 byl vyroben 15 000 000. model T. Tento rekord si podržel ještě na dalších 45 let. Během třicátých let postupně odkoupil akcie své společnosti od všech akcionářů a stal se jediným vlastníkem. Po ukončení výroby modelu T byla továrna na půl roku uzavřena, než vývojáři vedení jeho synem Edselem dokončili design dalšího úspěšného modeluA.
Ford se také zajímal o politiku, spolupracoval s německýminacisty a hlásil se kantisemitismu ve svých novináchDearborn Independent.[5] Už ve dvacátých letech sepsal knihuMezinárodní Žid: Světový problém a financováním pomohl šířitProtokoly sionských mudrců.[6][7] VNěmecku založil pobočkuFord Werke AB a dodával německé armádě nákladní vozy a civilistům upravenou verzi modelu T. Hitlerovi posílal každý rok k narozeninám 50 000 dolarů a veškerý výtěžek z prodeje automobilů značky Ford v Německu věnovalNSDAP.[8] Na počátku druhé světové války se Henry Ford nechtěl zapojit do válečné mašinérie, protože nesouhlasil sRooseveltovou politikou. V roce 1938 získal Henry FordZáslužný řád Německého orla, tedy státní vyznamenání udělované nacistickým režimem.[9]
Ač to bylo poněkud paradoxní vzhledem k Fordově roli vindustrializaci, Fordova filozofie spočívala v tom, že pravá Amerika je mimo město, na venkově a v jeho kultuře. Město bylo v jeho očích úpadkové a za tento úpadek mohli ti, kdo tam zavlekli úpadkovou hudbujazz (tedyčernoši a podle Forda kupodivu také Židé), pozdní imigranti a "mezinárodní Židé", kteří kosmopolitní města v jeho očích především obývali. Proto také Fordova nadace striktně podporovala takovou kulturu, která ve Fordových očích proti městské kultuře bojovala a obnovovala původní, farmářské hodnoty Ameriky.[10][11]
Avšak ke konci roku1941, kdy USA vstoupily do války, se společnost Ford Motor Company plně zapojila do válečného úsilí. Podnik v té době už vedl jeho syn Edsel, který v roce1943 zemřel. Henry Ford v té době již neměl dost mentálních a fyzických sil, takže faktické vedení podniku převzala skupina vrcholových manažerů a inženýrů v čele sCharlesem Sorensenem aHarry Benettem. Ke konci roku 1941 zahájila Fordova letecká továrna veWillow Run výrobu bombardérůB-24 Liberator, v roce 1944 již vyráběla 650 bombardérů B-24 měsíčně. Protože Fordova rodina chtěla dostat podnik znovu pod svou kontrolu, Sorensen byl z podniku vypuzen v roce 1944, Benett v roce 1947. Ford podnik v roce1945 předal svému vnukoviHenrymu Fordovi mladšímu. Podnik se tím dostal na pokraj bankrotu, avšak nakonec nezbankrotoval.
Henry Ford zemřel na mozkovou příhodu ve svém domě v noci7. dubna1947.
Jeho úspěch znamenal nejen revoluci vprůmyslu, ale i velký vliv na moderní kulturu. Mnozí teoretici nazývají toto období ekonomické a sociální historie jako „Fordismus“. Jako první na světě také zavedlpásovou výrobu automobilů. Henry Ford přišel s novým pohledem namarketing amanagement. Během velmi krátké doby si dokázal naklonittrh s automobily na svou stranu a vydělal několik miliónů dolarů. Uvědomoval si sílureklamy apropagace. Každého svého pracovníka dokázal nadchnout pro svou vizi, a tak se pracovníci stávali těmi, kteří „motorizovali Ameriku“.
- ↑Leo van de Pas:Genealogics.org. 2003.
- ↑abDarryl Roger Lundy:The Peerage.
- ↑ Podivín a zatvrzelý individualista. Henry Ford postavil Ameriku na kola.Lidovky.cz [online]. 2013-07-30 [cit. 2018-06-05].Dostupné online.
- ↑ Henry Ford | Biography, Education, Inventions, & Facts.Encyclopedia Britannica.Dostupné online [cit. 2018-06-05]. (anglicky)
- ↑WILLS, Matthew. Henry Ford's Anti-Semitism.JSTOR Daily [online]. 2016-10-13 [cit. 2021-09-11].Dostupné online. (anglicky)
- ↑RIBUFFO, Leo P. Henry Ford and "The International Jew".American Jewish History. 1980, roč. 69, čís. 4, s. 437–477.Dostupné online [cit. 2021-09-11].ISSN0164-0178.
- ↑WOESTE, Victoria Saker.Henry Ford's War on Jews and the Legal Battle Against Hate Speech. [s.l.]: Stanford University Press 425 s.Dostupné online.ISBN 978-0-8047-8373-6. (anglicky) Google-Books-ID: 60Y8c3879yIC.
- ↑BILLSTEIN, Reinhold.Working for the Enemy: Ford, General Motors, and Forced Labor in Germany During the Second World War. [s.l.]: Berghahn Books 356 s.Dostupné online.ISBN 978-1-84545-013-7. (anglicky) Google-Books-ID: fHYh1QxFnFwC.
- ↑BAJEROVÁ, Jarmila.Henry Ford: Životopis průkopníka automobilové výroby, který sympatizoval s nacisty [online]. Elektrina.cz, 2018-10-22 [cit. 2019-09-09].Dostupné online.
- ↑WARNOCK, Emery C. The Anti-Semitic Origins of Henry Ford's Arts Education Patronage.Journal of Historical Research in Music Education. 2009, roč. 30, čís. 2, s. 79–102.Dostupné online [cit. 2021-09-11].ISSN1536-6006.
- ↑BALDWIN, Neil.Henry Ford and the Jews: The Mass Production Of Hate. [s.l.]: PublicAffairs 432 s.Dostupné online.ISBN 978-1-58648-163-6. (anglicky) Google-Books-ID: iSLgswEACAAJ.
