| Henry Darger | |
|---|---|
| Narození | 12. dubna1892 Chicago |
| Úmrtí | 13. dubna1973 (ve věku 81 let) Chicago |
| Místo pohřbení | All Saints Cemetery (42°3′37″ s. š.,87°53′10″ z. d.) |
| Povolání | spisovatel,building manager,malíř, autor sci-fi, romanopisec, autor deníků a kreslíř |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. | |
Henry Darger (pravděpodobně12. dubna1892 –13. dubna1973) bylamerickýspisovatel avýtvarník, pracující jako vrátný vChicagu a objevený až po své smrti. Vanglicky mluvícím světě je slavný pro svůj posmrtně objevenýpohádkovýrománThe Story of the Vivian Girls, in What is known as the Realms of the Unreal, of the Glandeco-Angelinnian War Storm, Caused by the Child Slave Rebellion (volně přeloženo:Příběh Vivianových děvčat aneb co bylo známo v Království nereálna za dob, kdy zuřila Glandecsko-Angelinská válka, způsobená povstáním dětských otroků), který čítá 15 145 stránek včetně několika setnaivníchilustracíkresbou a vodovými barvami a je proto považován za nejrozsáhlejšíromán psanýlatinkou.[1] Dargerova práce je považována za jedno z nejslavnějších dělart brut.
Darger se narodil v roce1892, přesné datum narození není známo, on sám udával12. dubna. Jeho matka zemřela, když byly Dargerovi čtyři roky při porodu jeho sestry. Jeho sestra byla dána kadopci, Henry Darger ji nikdy nepoznal. Podle Dargerovýchpamětí byl jeho otec velmi milý a žili spolu až do roku1900, kdy byl jeho otec zmrzačen a zchudl, byl ubytován v katolickém chudobinci, jeho syn pak v katolickém dětském domově. Darger starší zemřel v roce1905 a Henry Darger byl později internován v ústavu pro choromyslné - vdiagnóze mimo jiné stálo: "srdce malého Henryho není na pravém místě".
Po určitém čase se "diagnóza" zeslabomyslnosti změnila namasturbaci, která byla tehdy považována za chorobu. Dlouhou dobu ale trpělTouretteovým syndromem (nucení mluvitsprostě), čímž ostatní urážel. „Léčebné“ praktiky v ústavu zahrnovaly nucenou práci a nejrůznější tresty. Zdá se, že tehdy Darger už začal pracovat na svém románu. Později tvrdil, že se v ústavu měl dobře, protože měl stejně přátel jako nepřátel. V léčebně se dozvěděl, že jeho otec zemřel. Po sérii pokusů o útěk konečně utekl v roce1908.[2] Podle své autobiografie se později vrátil doChicaga a byl svědkem obrovskéhotornáda, které zničilo celou jižní částIllinois. Ve věku 16 let se vrátil do Chicaga, kde vykonával podřadnou práci vrátného, v níž zůstal následujících padesát let.
Mimo krátké služby v armádě byl jeho život dosti jednotvárný. Sbíral na ulicích odpadky, chodil v ošumělém oblečení (ačkoliv o něj poměrně dost dbal), byl samotář, měl pouze jediného přítele, Williama Sholdera, s nímž chtěl založit spolek na podporu zanedbaných a týraných dětí. Ovšem Sholder v polovině třicátých let opustilChicago. V roce1968 začal psát knihuThe History of My Life (Historie mého života), v níž na 206 stranách líčí svůj život, ovšem toto líčení se postupně ztrácí do příběhu o obrovském tornádu, který čítá 4 672 stran. Dále psal pokračováníStory of Vivian girls pod názvemCrazy House: Further Adventures in Chicago (Šílený dům: Další chicagská dobrodružství) - jde o příběh ve styluStephena Kinga, v němž je popisován dům ovládaný duchy. V domě zmizí nějaké děti, které jsou později nalezeny brutálně zavražděné. Zemřel v roce1973. Jeho spisy byly vydány jeho domácími, Nathanem a Kiyoko Lernerovými.
Dargerovo dílo je velmi výstřední, obsahují mnohonáboženských témat. JehoStory of Vivian girls popisují velkou planetu, kolem níž obíháZemě. Většina obyvatel jsoukřesťané, převážněkatolíci. Většina děje staví na příbězích sedmi dcer Roberta Viviana. Jde o princezny křesťanské země jménem Abbiennia, které se odvážně postaví na odpor režimu zlého Johna Manleyho, který nařídil dětskéotroctví. Děti se chopí zbraní, jsou zpravidla umučeny či zabity. Válka je způsobena popravou dětské rebelky Annie Aronburgové, což je inspirováno tím, že Darger ztratil a nikdy nenašel fotografii Elsie Paroubekové, pětileté dívky, která byla v Chicagu uškrcena neznámým vrahem. Přes své neúspěchy Vivianovy dívky věří, že podpoří konečný triumf křesťanství. Darger zapsal dva konce své knihy: v jednom zvítězí křesťané, v druhém bezbožný národ Glandelinijců.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuHenry Darger na anglické Wikipedii.
