| Princ Hendrik | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. června 1820 Soestdijkský palác,Baarn |
| Úmrtí | 13. ledna1879 (ve věku 58 let) Zámek Walferdange, Walferdange |
| Příčina úmrtí | spalničky |
| Místo pohřbení | Nieuwe Kerk |
| Povolání | voják |
| Ocenění | Řád Serafínů Řád sv. Ondřeje |
| Nábož. vyznání | Holandská reformovaná církev |
| Choť |
|
| Rodiče | Vilém II. Nizozemský aAnna Pavlovna Ruská |
| Rod | Oranžsko-Nasavští |
| Příbuzní | Žofie Nizozemská, Alexandr Nizozemský, Arnošt Kazimír Nizozemský aVilém III. Nizozemský (sourozenci) |
| Znak |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
PrincWillem Frederik Hendrik Nizozemský (13. června1820,Soestdijk –13. ledna1879,Walferdange) byl třetím synem králeViléma II. Nizozemského a jeho manželky, ruské velkokněžnyAnny Pavlovny. Narodil se vSoestdijkském paláci.
Prince Hendrik byl v mládí jmenován důstojníkem námořnictva a sloužil mnoho let. Odtud pochází přezdívkade Zeevaarder (dále jen „Mořeplavec“), od portugalskéhoprince Jindřicha Mořeplavce. V roce 1837 navštívilNizozemskou východní Indii a zůstal tam sedm měsíců.
Princ Hendrik se v roce 1850 stallucemburským guvernérem, na tomto postu působil až do své smrti v roce 1879. Během svého funkčního období spolupracoval s vládou na zahájení reakčníhopuče roku 1856, který upevnil moc monarchie a výkonné moci. Většinu změn však zvrátila nováústava vydaná v roce 1868 polucemburské krizi v roce 1867, během níž se koruna pokusila prodat velkovévodstvíFrancii.
Oženil se dvakrát. Dne 9. května 1853 veVýmaru se oženil sAmálií Sasko-Výmarsko-Eisenašskou a po její smrti roku 1872 se dne 24. srpna 1878 vPostupimi podruhé oženil sMarií Elisabeth Louisou Frederikou Pruskou. Obě manželství byla bezdětná. V době své smrti na zámkuWalferdange byl třetím v pořadí následníků holandského trůnu. Zemřel naspalničky.
Po celý svůj život držel titul Jeho královská Výsost princ HendrikNizozemský, princOranžsko-Nasavský.
Získal následující řády a vyznamenání:[1]
Nizozemsko: VelkokřížŘádu nizozemského lva
Lucembursko: VelkokřížŘádu dubové korunyRuské impérium: RytířŘádu sv. Ondřeje,10. června 1834Pruské království: RytířŘádu černé orlice,8. února 1842[2]
Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství: VelkokřížŘádu bílého sokola,4. února 1845[3]
Württemberské království: VelkokřížŘádu württemberské koruny,1849[4]
Švédsko-norská unie: RytířŘádu Serafínů,23. února 1850[5]
Ernestinská vévodství:Velkokříž Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu,červen 1853[6]
Nasavsko: VelkokřížŘádu Adolfa Nasavského,červen 1858[7]
Hesenské kurfiřtství: RytířŘádu zlatého lva,12. září 1859[8]
Oldenburské velkovévodství: VelkokřížDomácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka,24. února 1878[9]
Belgie: VelkostuhaŘádu Leopolda (vojenský),25. března 1878[10]V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuPrince Henry of the Netherlands (1820–1879) na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuHendrik Nizozemský na Wikimedia Commons| Nizozemští princové | ||
|---|---|---|
| Generace naznačují původ odViléma I., prvního nizozemského krále. | ||
| 1. generace | .svg) | |
| 2. generace | Vilém III. •Alexandr •Hendrik1 •Ernest Kazimír • Vilém • Frederik | |
| 3. generace | ||
| 4. generace | ||
| 5. generace | ||
| 6. generace | Vilém-Alexandr •Friso2 •Constantijn •Karel3 •Jaime3 •Mořic4 •Bernhard4 •Petr-Kristián4 •Floris4 | |
| 7. generace | Hugo3 | |
| 1titul udělený královským výnosem choti královny, bez titulu „oranžsko-nasavský princ“ 2vzdal se titulu „nizozemský princ“, ale stále držel titul „oranžsko-nasavský princ“ 3titul udělený královským dekretem potomkům princezny Ireny 4držel pouze titul „oranžsko-nasavský princ“ | ||
