| Chrám Heinsa, místo uložení desek Tripitaka Koreana | |
|---|---|
| Světové dědictvíUNESCO | |
 Heinsa | |
| Smluvní stát | Jižní Korea Jižní Korea |
  Heinsa | |
| Souřadnice | 35°48′ s. š.,128°6′ v. d. |
| Typ | Kulturní dědictví |
| Kritérium | iv, vi |
| Odkaz | 737(anglicky) |
| Oblast | Asie |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1995 (19. zasedání) |
Klášter zrcadlení moře Heinsa (Haeinsa Čanggjong Pchandžon,korejsky 해인사) je klášterní komplexbuddhistického směruSon, v němž je uložena sbírka dřevěných tiskařských desek ze13. století s úplným překladem buddhistických kanonických spisů. Nachází se v provinciiJižní Kjongsang. Patří do jednoho z klášterů Tří drahokamů, z nichž každý reprezentuje jednoBuddhistické útočiště. Heinsa reprezentujeDharmu.[1]
Klášter Heinsa se nachází na hoře Kaja a byl založen již na počátku9. století. Na příkaz králeKodžonga byly buddhistické texty vyryty oboustranně do dřevěných desek v doběmongolské invaze, neboť Mongolové zničili podobný, starší soubor s textyTipitaky z11. století. Text je vyryt včínštině. Sbírka vytvořená v letech 1236-1251 čítá celkem 81 258 dřevěných matric a je ceněna nejen jako vzácná dějinná (tisk znaliKorejci dlouho předGutenbergem) anáboženská památka, ale též jako hodnotnéumělecko-řemeslné dílo. Soubor desek bývá přezdívánTripitaka Koreana.
V roce1995 se stal Klášter zrcadlení moře Häinsa společně se souborem desekTripiṭaka Koreana jednou z prvních korejských památek zařazených na seznamSvětového dědictvíUNESCO.Podle výboru UNESCO se jedná o velmi unikátní historickou budovu, která byla jako jediná postavena specifickým způsobem z důvodu zachování vzácných artefaktů.[2]
Chrám byl postaven v roce 802 n. l. Podle legendy králAečang rozeslal úředníky, aby našlimnichy, kteří by ji byli schopni vyléčit jeho nemocnou ženu. To se povedlo dvěma mnichům jménem Sunǔng a Ilčŏng. Jako projev vděčnosti mnichům a zároveň jako darBuddhovi za jeho milosrdenství, král založil klášter Heinsa na místě, které kdysi sloužilo jakopoutní.[3][4]
V historii byl klášter několikrát renovován. Poprvé v 10. století, a poté v letech 1488, 1622 a 1644. Finanční podpory se mu dostávalo odkrále Tchädžo, který jej využíval jako místo pro královské rituály a náboženské obřady.[5] V roce 1817 budova shořela, avšak o rok později byla znovu postavena.
Hlavní halaDäčŏkkwangčŏn (대적광전, 大寂光殿:Hala proslulého ticha a světla) je jako jedna z mála korejských chrámů zasvěcenaBuddhovi Vairóčanovi. Většina korejských buddhistických klášterů v hlavních halách používá obrazyBuddhy Gautamy.[4]
BěhemKorejské války se okolí kláštera stalo místem konfliktu mezi severokorejskými partyzány a jihokorejskou armádou. V září roku 1951 dostal jihokorejský plukovník letectva Kim Jông Hwang příkaz k bombardování budovy, rozkaz však odmítl. Během pozdějšího vyšetřování uvedl, že nemohl spálit vzácnou kulturní památku národa pouze proto, aby se zbavil komunistických partyzánů.[6][7]
Komplex známý jakoČanggjong Pchandžon (korejsky 장경판전) je jedna z nejstarších částí kláštera Heinsa a dodnes slouží jako depozitář pro sbírku tzv.Tripitaky Koreany. V roce 1962 byl zapsán na seznam korejských národních památek.
Čanggjong Pchandžon zahrnuje čtyři budovy, dvě podlouhlé a dvě menší, které svým rozmístěním vytváří obdélník kolem vnitřního nádvoří.[8] Vznikly v 15. století a jsou postaveny v tradičním stylu raného období dynastieČoson. Tento styl je charakterizován jednoduchostí a harmonií. V komplexu se nachází okna různých velikostí a střechu i podlahu zjílu. Budovy tak odolaly zamoření hlodavci, plísněmi či hmyzem pomocí přirozené ventilace. Díky struktuře, která byla navržena specificky pro dlouhodobé uskladnění, v ní kanonické spisy (napsané na dřevěných deskách) vydržely přes 500 let bez jakékoli škody.[8]
V roce 1970 byl postaven nový skladovací komplex, který využíval moderní technikyarchivnictví. Když ale při testech pokusné dřevěné bloky začaly plesnivět, byl plánovaný přesun zrušen a desky zůstaly v klášteře.[4]
Tripitaka Koreana je korejská sbírkaTipitaky, která je vryta do cca 80,000 dřevěných tiskařských bloků. Jedná se o nejstarší udrženou sbírku kánonů napsaných písmemHanča. Sbírka je složena z 1 496 titulů rozdělených do 6 568 knih a 81 258 stránek.[9] Každý blok je 24 cm vysoký a 70 cm dlouhý.
Desky jsou vytvořeny zbřezového dřeva, které pochází z jižních ostrovů Koreje a prošly ošetřením proti rozkladu. Bloky byly nejprve tři roky namáčeny v mořské vodě, poté zkráceny a vyvařeny ve slané vodě. Následně byly desky tři roky ve stínu vystaveny větru, čímž byly připraveny k rytí. Po vyřezání textu bylo dřevo natřeno jedovatýmlakem, který jej chránil před hmyzem. Na závěr byly bloky orámovány kovem, což zabránilo deformaci dřeva.[10]
Práce na sbírce započala v roce 1011 (ve válečném období) a byla dokončena v roce 1087. Vyřezávání textu do dřevěných bloků měl být způsob, který měl přinést změnu a vyzvat Buddhu k pomoci. Původní kolekce bloků byla zničena požárem v roce 1232 a to běhemMongolské invaze do Koreje. Jako formu vzdoru vůči invazi přikázal tehdejší král opětovné vyhotovenítipitaky, které začalo v roce 1237 a skončilo 12 let poté. V roce 1398 byla přesunuta do chrámu Heinsa, kde se nachází doposud.[11]
Podleakademika Roberta Bushwella Jr. bylo znovuvytvoření sbírky obrovským národním projektem, který stál mnoho peněz a námahy. Projekt porovnává s přistáním na Měsíciprogramu Apollo. Na vyrábění tripitaky koreany se podílely tisícovkyakademiků a řemeslníků.[11]
Tripitaka Koreana byla vobdobí Edo jeden z nejžádanějších předmětů mezijaponskými buddhisty.Japonsko nebylo nikdy schopné vytvořittipitaku složenou z dřevěných bloků a neustále se snažilo sbírku přivlastnit. Snaha o zisk tipitaky započala již od roku 1388. Odobdobí Muromači Korea darovala Japonsku 45 kompletních otisků. Tripitaka Koreana byla použita jako základní zdroj pro vznik moderní japonskéTaishō Tripiṭaky.[12]
Obrázky, zvuky či videa k tématuHeinsa na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
| Korejské památky na seznamu světového dědictví UNESCO | |
|---|---|
vulkanický ostrovČedžu • palácový komplexČchangdokkung • svatyněČongmjo • pevnostHwasong • chrámHeinsa •historická oblast Kjongdžu •dolmeny v Kočchangu, Haosunu a Kanghwa • jeskynní poustevnaSokkuram a klášterPulguksa •královské hrobky dynastie Čoson • historické vesniceHahö a Jangdong • pevnostNamhansanseong •historická území království Pekče •Sansa, buddhistické horské kláštery v Koreji •Sowon, korejské neokonfuciánské akademie •Getbol, korejské přílivové plošiny •Mohyly Kaja | |
