| Hazmburk | |
|---|---|
 Pohled na obě věže | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 1. polovina14. století |
| Zánik | 16. století |
| Materiál | čedič |
| Další majitelé | Zajícové z Hazmburka,Lobkovicové |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | vrch Hazmburk, Klapý, Česko Česko |
| Pohoří | České středohoří |
| Nadmořská výška | 429 m |
| Souřadnice | 50°26′3″ s. š.,14°0′51″ v. d. |
  Hazmburk | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 15718/5-2087(Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Hazmburk[1] čiHázmburk je zdaleka viditelnázříceninagotickéhohradu u vsiKlapý, 3,5 kilometru severozápadně od městaLibochovice v okrese Litoměřice. Stojí na vrcholustejnojmenného vrchu v nadmořské výšce 429 metrů.
Úbočí kopce jsou chráněná jako přírodní památkaVrch Hazmburk. Vrch je krajinnou dominantou dolního Poohří. Zřícenina je chráněna jakokulturní památka[2] a od roku 2002 ji spravujeNárodní památkový ústav.[3]
Hrad byl od roku 1336 do roku 1558 sídlem roduZajíců z Hazmburka. Později, podobně jako ostatní hrady, ztratil svůj význam a byl opuštěn. Postupně zpustl a až v doběromantismu se stal předmětem zájmu českých romantiků jako bylKarel Hynek Mácha neboSvatopluk Čech.[4] V písemných pramenech a v oficiální webové prezentaci se jméno hradu uvádí jako Házmburk, dále někdy též jako Zaječí hrad, Zajícův hrad, nebo ve starších pramenech Hanžburek.
Hradní vrch byl osídlen již v pravěku.Archeologické nálezy kamenných nástrojů dokládajíneolitické osídlení. Na svazích byl dále nalezendepotbronzových nástrojů z pozdnídoby bronzové,halštatská keramika nebo bronzová jehlice z doby římské. Z městečka v podhradí pochází nález zlomku skleněného náramku z obdobílaténské kultury a keramický střep z nádoby, která byla v pátém století před naším letopočtem dovezena z oblastí jižně odDunaje.[5]
V osmém až desátém století vrch osídliliSlované, kteří zde v blíže neznámé době pravděpodobně postaviliraně středověkéhradiště. Část jeho příkopu byla doložena v místech, kterými vede hradba zaniklého městečka. V něm byly také nalezeny keramické střepy a relikty raně středověkých domů.[5]
První písemná zmínka o vsi Klapý je z roku 1197, kdy její část daroval šlechticHroznataklášteru v Teplé. Roku 1237 pak králVáclav I. daroval tomuto klášteru další část. Zbytek vsi klášter v témže roku odkoupil od šlechticeSmila z Lichtenburka. Vesnice musela být poměrně významná, protože Smil za svoji část žádal na tehdejší poměry vysokou cenu dvou sethřivenstříbra.[4]
Samotný hrad byl zřejmě postaven v první poloviněčtrnáctého stoletíLichtenburky. Nelze však vyloučit ani možnost podpořenou některými podobnostmi s královskými hrady druhé poloviny třináctého století, například s hrademOsekem. Zakladatelem by tak mohl být na konci třináctého století také králVáclav II.[6] Se stavbou hradu lze hypoteticky spojit také zmínku z roku 1292, kdy Heiman z Lichtenburka udělil nedalekýmLibochovicům některá práva.[4]
První písemná zmínka, která se hradu bezpečně dotýká, pochází až z roku1335. KrálJan Lucemburský tehdy celé panství získal výměnou odHynka z Lichtenburka a brzy poté hrad, ves Klapý, tvrz a městečko Libochovice se čtyřmi dalšími vesnicemi prodalZbyňku Zajíci z Valdeka.[6] Jako datum prodeje se tradičně uvádí 26. prosince 1335, ale závěr opisu nedochované listiny uzavření smlouvy datuje až na sváteksvatého Štěpána roku 1336. Za hrad, město Libochovice, vsiRadovesice, Lhota,Poplze a příslušné louky, pastviny a lovecké revíry Zbyněk zaplatil 2 300 koppražských grošů. Král však prodejem nejspíše splácel dluh, který u Zbyňka měl.[7]
Zbyněk hrad přejmenoval na Hasenburg podle svého rodového erbu, ve kterém měl zajíce (německé slovo Hase znamená zajíc). Od roku 1337 (podle jiných pramenů až od 1341[8]) začal také používatpřídomek z Hazmburka. Hrad se stal rodovým sídlem Zajíců z Hazmburka, kterým patřil až roku 1558.[4] Po Zbyňkově smrti v roce 1368 vlastnil hrad jeho synVilém Zajíc z Hazmburka spolu se svým synovcem Mikulášem (synem Vilémova bratra Jana). Roku 1379 Mikuláš odešel doBudyně, a stal se tak zakladatelem budyňské větve rodu. V roce 1393 si Vilémovi synovéZbyněk, Oldřich, Vilém (mladší), Mikuláš, Jaroslav a Jan rozdělili hrad na šestiny. Oldřich postupně odkoupil podíly svých bratrů kromě Vilémova. Jan a Mikuláš koupili společně hradKost. Vilém si v roce 1415 koupil nedaleký hradŠebín, ale když Oldřich v září stejného roku zemřel,[8] zdědil po něm celé hazmburské panství.[4]
Na počátkuhusitských válek stáli Zajícové z Hazmburka nakatolické straně. Hrady Hazmburk,Budyně a městoLibochovice byly pevnou oporou císařeZikmunda Lucemburského. Vilém Zajíc z Hazmburka v roce 1420 ovládlSlaný, kde potom císař dojednal příměří s Lounskými.[4] V roce 1424 všakJan Žižka dobyl Libochovice, ale při obléhání hradu neuspěl. Podruhé se husité o dobytí hradu neúspěšně pokusili v roce 1429 a o dva roky pozdějisirotci plenili vesnice v jeho okolí. Ve stejném roce pravděpodobně zemřel Vilém a hrad připadl jeho synovi Zbyňkovi z Hazmburka.[8]
Zbyněk z Hazmburka rozšířil panství o několik původně církevních vesnic a v letech 1456–1459 ovládal ve jménu korunyHněvín a získal také Budyni. Zemřel bezdětný a majetek odkázal svému strýci Mikulášovi z Hazmburka, který sídlil na Kosti, a jeho synům. Hazmburské panství získal Jan, který byl významným členemjednoty zelenohorské. KrálMatyáš Korvín ho jmenoval kancléřem a na Hazmburku sídlila uherská posádka. Za králeVladislava Jagellonského se Jan z Hazmburka stal zemským sudím. Jeho syn Jan mladší z Hazmburka a vnuk Kryštof z Hazmburka už na hradě nebydleli, protože se přestěhovali na pohodlnější,renesančně upravený hrad v Budyni. Hazmburk byl snad ještě nějakou dobu alespoň udržován, ale v roce 1586 je zmiňován jako pustý. V té době však už panství patřiloLobkovicům, kteří ho od Kryštofa z Hazmburka koupili v roce 1558 a připojili k libochovickému panství.[4]
Na jihovýchodní straně kopce je v roce 2023 stále patrná značně zachovalá vyvýšená plošina obehnaná hradbou dosahující výše 4 metry s věží a baštou ve dvou nárožích.[4] Na tomto místě stávalo městečko Podhradí[9][6] (v nejstarších zmínkách Podhradín).[10] Hradba navazovala na opevnění hradu, městečko mělo zřejmě dvě brány.[11][12] První písemná zmínka pochází z roku 1452. Podle dochovaných historických textů lze dovodit, že městečko bylo zřejmě založeno po zničeníLibochovic husity v roce 1424. Hrad tehdy přišel o své přirozené hospodářské a obchodní zázemí, ale hradní posádka nadále potřebovala služby řemeslníků a obchodníků, a řešením bylo opevněné sídliště v těsné blízkosti hradu. Centrem městečka byl kostel zasvěcenýsvatému Mikuláši, který zřejmě nahrazoval chybějící hradní kapli.[9] Kostel byl umístěn v blízkosti dosud stojících zbytků věže na konci opevnění. Podací právo se ke kostelu připomíná naposledy roku 1560, ještě v roce 1820 však byly dochovány jeho zdi.[12] V roce 1550 a 1553 je již městečko zmiňováno jako pusté. Zbytky budov byly srovnány se zemí a prostor byl již tehdy využit zemědělsky jako vinice.[10][12]
Roku 1594 bylo libochovické panství jako majetekJiřího Popela z Lobkovic zkonfiskováno a do roku 1602 ho spravovala královská komora. Potom ho získal do doživotního užívání synovec bývalého polského králeŠtěpána Báthoryho, sedmihradský vévodaZikmund Báthory.[13]
V roce 1613 panství přešlo do vlastnictvíŠternberků. Dotřicetileté války, kdy byly vypleněny Libochovice, již Hazmburk nijak nezasáhl. Roku 1676 se jeho majiteli staliDitrichštejnové a od roku 1858 ho až do zestátnění v roce 1945 vlastnili jejich příbuzníHerbersteinové. Koncem devatenáctého století se část vrchu třikrátsesula a uvolněná suť pobořila domy v obciKlapý. Sesuv ze dne 3. srpna 1882 se obešel beze škod na domech, ale 12. března 1898 (a několik týdnů poté) bylo zbořeno 32 domů včetně školy, a 11. dubna 1900 bylo zbořeno dokonce 52 domů.[4] Na začátku dvacátého století již z hradu zbyla jenzřícenina. K poslednímu menšímu sesuvu došlo 21. června 1939, naštěstí bez větších škod.[3]
Hrad Hazmburk byl jeden z nejpevnějších hradů své doby a byl pokládán za nedobytný. V letech 1440–1448 byla na hradě uschována drahocenná bohoslužebná roucha zeStrahovského kláštera.[4]
Podoba a rozsah původního lichtenburského hradu je nejasný, protože dosud nevíme, jestli tzv. horní hrad představuje samostatnou stavební fázi, nebo byl od počátku celý hrad budován ve větším rozsahu. Tyto otázky by měl v budoucnu zodpovědět archeologický průzkum.[6]Dobroslava Menclová však považovala horní hrad za starší.[4] Stavební aktivity na hradě probíhaly ve čtrnáctém století, když hrad koupil Zbyněk Zajíc z Valdeka, který pravděpodobně nechal zvýšit Bílou věž a postavit jižní a severní palác v horním hradě.[6]
Přístupová cesta k hradu situovanému na protáhlém kopci vedla ze severozápadu. První brána byla zřejmě jen kulisová a byla prolomena v hradbě klesající po úbočí kopce severním směrem od horního hradu. Cesta od brány stoupala k dolnímu hradu podél hradby, která ji chránila ze severu. Do dolního hradu návštěvník vstupoval další kulisovou branou. Po vstupu do nádvoří se musel obrátit téměř o 180°, protože cesta k hornímu hradu se zde obracela k západu.[6]
Dolnímu hradu dominuje okrouhlá Černá věž, postavená z tmavéhobazanitu.[14] Zhruba ve dvou třetinách výšky je zdivo oslabeno ústupkem, který sloužil jakoochoz dříve ještě rozšířený pomocí nástavby nesenékrakorci. Věž byla přístupná pouze v úrovni prvního poschodí jednoduchýmportálem, snad po dřevěné pavlači z nedochovanéhopaláce. Věž dodnes obepínají zbytkyhradby, ale o další podobě zástavby dolního hradu lze bez archeologického průzkumu pouze spekulovat.[6]
Hradní jádro, označované jako horní hrad, zaujalo vrcholovou část kopce. Obíhal hoparkán a od dolního hradu jej odděloval příkop.[6] V jádře stojí hranolová Bílá věž s cimbuřím, jejíž horní třetina je postavena z původně světlých kvádrůkřídového pískovce. Kolem věže dodnes stojí významné části plášťové hradby, která ohraničuje jádro s obdélným půdorysem a výrazně zaoblenými rohy. Hradba byla též opatřena cimbuřím a ochozem. Na západní straně se k hornímu hradu přikládá tzv. západní předhradí.[6] Bílá věž po rekonstrukci slouží jako rozhledna.[3]
K hradbě jádra zevnitř přiléhaly třipalácové budovy. Nejstarší z nich byl nejmohutnější palác na jihu. U stěny této budovy se dochovala pozoruhodná, z kvádrů zděnácisterna na vodu, která má čtverhranný trychtýřovitý sběrač a lahvovitou spodní část. Jádro hradu bylo v 15. století zastavěno natolik, že jediný volný prostor zbyl kolem této cisterny. Všechny budovy jádra včetně Bílé věže byly z obranných důvodů přístupné jen z úrovně prvního patra. Byly propojeny pavlačí a můstky.[6]
| Rok | Počet návštěvníků |
|---|---|
| 2015 | 28 527 |
| 2016 | 32 853 |
| 2017 | 32 580 |
Václav Hájek z Libočan uvádí, že hrad byl postaven roku 754 bratry Kalbojem a Veslavem z Košťálova.
Podle pověsti v Dalimilově kronice byl vrchol opevněn už v dobělucké války, kdy jej vlastniliLučané – konkrétně bojovník Léva, proti kterým bojoval český knížeHostivít. Čechové hrad měli napadnout a Lučané se bránit vně jehopalisád. Když prohrávali a chtěli se vrátit do hradiště, jejich ženy na ně začaly křičet a poklepávat na sukně, aby se pod nimi skryli. Hradiště pak mělo být pojmenováno Klepý právě podle jejich klepání.[4]
August Sedláček se na počátku 20. století na základě původního jména hradu a starších pověstí o jeho původu domníval, že v době stavby hradu muselo ještě být v paměti lidí starší opevnění. Dalimil by si jinak těžko vymyslel pověst o názvu ve své době nového hradu s úplně jinou historií.[4]
Zřícenina je od roku 1997[3] přístupná v návštěvních hodinách v období od konce března do října s výjimkou pondělí. V říjnu jsou zavírací dny pondělí a úterý. Na hrad vedou pouze pěší turistické trasy: žlutě značené trasa z Klapého, kde je v polovině jižního svahu hradu parkoviště, a červeně značená z Libochovic doTřebenic. Po neznačených polních cestách lze na hrad dojít i zeSlatiny. Bílá věž slouží jako rozhledna, ze které je výhled na dolní Polabí, Poohří a České středohoří.[16]
GalerieHazmburk na Wikimedia CommonsObrázky, zvuky či videa k tématuHazmburk na Wikimedia Commons